Obsahy(1)
Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (284)
Problémem tohoto díla je, že to není drama. Není to divadelní hra. Je to jen varietní pásmo gagů a hlášek, nezřídka silně infantilních. Pohromadě to drží nápad jakési Nebeské komise, ale nemá to úvod, zápletku, katarzi, očištění. Smoljak už musel být hodně slabý, že Svěrákovi takovou slátaninu nezatrhl. ()
Moc nevim, jak tohle hodnotit. Videl jsem obe verze - Komensky Smoljak i Komensky Sverak a kazda ma neco. Zhruba dvacetiminutova prednaska je zvlastni tim, ze lidi, co si odkecaj svoje, si nesedaj na pripraveny zidle. Ale to je detail. Horsi je, ze v Smoljakovo podani je ta prednaska jednoduse nezajimava a kolikrat jsem si prisel jak na hodine dejepisu. Naproti tomu Sverak to stejny umi skvele podat, sem tam prihodi vlastni vtipek a jeste se u toho mistama potmesile usmiva a v jeho podani je prednaska perfektni. V obouch obsazenich se odehraje prvni Cimrmanova hra o "flasce a krabici" a to je vtipna blbustka. Co se tyce samotny hry, uz to neni takovej kalibr jako starsi kousky, humor je misty hodne jednoduchej a misty to naopak vtipny neni vubec, natahovani cvicenim me moc nebralo a navic ty novy herci moc sympaticky nejsou. Nicmene porad tu je vetsina stary party, ktery jsou jako vzdy paradni. No a Komensky v podani Sveraka je pro me lepsi, ale ani ten Smoljak neni spatnej. Celkove to jsou objektivne mozna az slabsi 4*, ale jelikoz to je cely pojaty jako rozlouceni a Cimrmana mam rad, primhourim oci a napalim plny skore. ()
Stále stejně skvělí Cimrmani, ctící stále stejnou (svou!) poetiku. Kupodivu se mi zde, jako mnohde jinde u nich naopak, více líbila první přednášková část, než samotná hra. Ta byla samozřejmě také výtečná, ale přece jen jsem si chvílemi uvědomoval, jak vidtelně je text sešíván od bonmotu k bonmotu od nahrávky ke smeči. ()
Cimrmanovská derniéra nenaplnila to známe "na konci bič plieska". Napriek tomu že obsahuje väčšinu atribútov z ich predchádzajúcich hier, kvalitnými dialógmi počnúc, osobitným pohľadom na úlohu osobností v českých dejinách končiac. Možno sa už prejavila autorská únava, možno existujú aj iné príčiny, ale České nebe som si rád pozrel, občas som sa aj zasmial, oprášil som si vedomosti z českých dejín a tým to aj skončilo. České nebe je skôr štandardom autorského dua, než ich brilantným kúskom. ()
Když sem poprvé přemýšlela nad hodnocením (zatím) poslední Cimrmanovcké hry, přikláněla jsem se spíše ke čtyřem než pěti hvězdičkám, ale nemohla jsem hodnotit jinak než plným počtem. Tahle banda komiků baví diváky už téměř padesát let pořád se stejným elánem. Nemluvě o tom, že Láďa Smoljak už tehdy měl zdravotní probémy. Úvodní přednášce ani hře samotné nic nechybí, všichni herci září a hru si užívají, vtipy jsou jako vždy geniální... Smoljak s celým divadlem zde zanechali (nebo zanechají?) víc, než kdokoli jiný. Jestli mají být Češi na někoho opravdu hrdí, tak jsou tohle ti praví lidé. ()
Galerie (10)
Photo © Originální Videojournal
Zajímavosti (17)
- Ve výročním představení Psaní do nebe z roku 2017 Zdeněk Svěrák prohlásil, že se se Smoljakem shodli na tom, že scénka Flaška a Krabice je ta nejhorší věc, kterou kdy spolu napsali. (mnaucz)
- 4. října 2012 bylo uvedeno slavnostní představení, které bylo živě vysíláno v téměř 40 kinech. Ve slavnostním představení v semináři první tři přednášky byly ze hry České nebe (2010), ostatní z her Švestka (2001), Vyšetřování ztráty třídní knihy (1997) a Záskok (1997). (TomasSlach)
- První stránka hry České nebe se dostala na papír 21. listopadu 2006. Takto na její psaní vzpomínal Ladislav Smoljak: „Dneska jsme prvně sedli se Zdeňkem ke stroji a napsali stránku a půl. Docela jsme se nasmáli. Což ještě nic neznamená. Shodli jsme se na názvu České nebe. Zdeněk usedal se mnou k psaní s pochybností, zda to téma vydrží na celou jednoaktovou hru. Já tomu dost věřím.“ (mnaucz)
Reklama