Arrietty ze světa půjčovníčků

Naprosto luxusní záležitost. Neslyšel jsem o tom, nekoukal jsem na trailer a najednou "puf!", je tu něco od studia Ghibli. Na to se musím kouknout, pravím pro sebe. Usadím se pohodlně do křesla, dám před sebe 3 krajíce chleba, máslo, med a započínám sledování. Po snědení prvního kousku si všímám, že už uplynulo 40 minut. Arrietty dokáže neuvěřitelně krásně vtáhnout do děje. Je milá, odvážná ~ dá se říct, že jak všechny hlavní Ghibliovské dívky (Chihiro byla, pravda, trochu jiná). Její rodina je na jednu stranu rozvážná, na druhou trhlá. Dceruška se jim povedla kombinovaně. Na scénu vstupuje také nemocný mladík, který se chce s malou dívčinou za každou cenu spřátelit. Ale jde na to velmi jemně, nenásilně a hlavně od srdce. Nenapadá mne moc věcí, které bych vytkl. (Upřímně: nyní absolutně žádná) Cítím, že to nedosahuje 5*, ale velmi silných hvězdiček čtyř. Vypravte se do krásné krajiny a prožijte kouzelné dny z pohledu malých lidí a jejich problémů. 90% (27.06.2011)

Na filmech studia Ghibli jsem vždy obdivoval téměř nekonečnou fantazii, která se projevovala ať v nádherném vykreselní nereálně krásné krajiny, či v různých fantastických postavách. U tohoto snímku fantazie ubylo a až na to, že hlavními postavami jsou maličcí lidé, se vlastně tvůrci drží zcela při zemi. A vzhledem k tomu, že nijak zvlášť neohromí ani příběh jsem byl mírně zklamán- Zůstává ale naprosto dokonalé technické zpracování, ať již u aimace, či kresby pozadí. Jen film už prostě nemá takovou sílu, jakou měly ty Miyazakiho. (21.03.2012)

Tato animovaná japonská pohádka se stala hymnusem a kultovním dílem všech zlodějů, protože jak se říká v tomto filmu„ my nekrademe, my si jen půjčujeme" tak to asi slyšel nejeden policajt při dopadení a následovném vyslýchání podezřelého z krádeže. Ačkoliv tento snímek nerežíroval sám velký Hajao Mijazaki, tak je z něho cítit, že v tom měl prsty, alespoň scénáristicky a produkčně a celkově nad tímto projektem měl dohled, aby vše šlapalo, jak má a s výsledkem byl spokojený stejně jako obdivovatelé a fanoušci jeho originální práce. Příběh je zcela jednoduchý a předvídatelný, jelikož je to adaptace známé knihy Pidilidi z pera britské spisovatelky Mary Nortonové. Podle originálu této knihy byl natočen film Pidilidi, který byl hraný a který se mi fakt nelíbil, takže ho nebudu rozvádět, protože si myslím, že toto téma má být zfilmováno působivou animací přesně jak můžeme vidět v tomto snímku a né hraný trapně nastrojenými herci a vetřelými trapnými vtípky, které dávají dohromady soubor nejapných scének, které do sebe nezapadají. Tento snímek začíná příjezdem malého Šoa, který přijede na prázdniny ke své babičce. Šoa je nemocný a čeká na operaci srdce a u babičky se nudí až do té doby než narazí na malou Arrietty, která je malinká a společně se svým fotříkem zrovna kradou, teda pardon půjčují si věci nezbytné k jejich životu. Šoa je spatří a snaží se spojit s těmito sympatickými postavičkami. A tím začíná přátelství plné dobrodružství obou těchto postav při kterém se zajisté nebudete nudit. Mnoho vtipných, nevtíravých a originálních hlášek vás bude bavit až do konce tohoto filmu. Jeden z dialogů mi utkvěl v paměti a nevím proč se mi tak líbil, ale musím ho napsat do svého komentáře. Jeden z rodičů malé Arrietty říká: Svět lidí je nebezpečný, musíš si dávat pozor, víš jak dopad tvůj strejda? A Arrietty odpovídá: Vím, sežrala ho žába. Vím, že to je spíš rozhovor a film pro malé děti, ale mě se to prostě líbilo a to bude asi tím, že jsem mírně infantilní a že se dokážu vcítit do tohoto fantaskního světa malých lidiček, kterým hrozí nebezpečí nejen od lidí, ale i od jiných predátorů, které zde představují třeba i ptáci nebo žáby, ale i další tvorové našeho světa. Po složitých příbězích z Ameriky, které nám předvádí zejména poslední dobou filmové studio Pixar je tento příběh pochopitelný i pro ty nejmenší, takže jsem ho pochopil i já a proto tomuto skvostu dávám zasloužených 100%. (24.08.2021)

Rozhodně to není tak kulervoucí, jako některá díla pana Miyazakiho. Poctivá režie, zvláště pak hudba a animace se přesto i v tak jednoduchém příběhu odmění podívanou, kterou by neměl minout žádný fanda japonské animace. Každopádně moje úcta patří za hospodaření s časem. Po shlédnutí jsem pořád nechápal, kam se při tak zdánlivě primitivním příběhu podělo těch devadesát minut? Přitom jsem se ani vteřinu nenudil ... pořád bylo na co koukat. (12.08.2011)

Opäť som podľahol ručne kreslenej animácií, že som mal chuť sa tam hneď ocitnúť a nasávať tú krásu. Pekný, kľudný príbeh s ne-tuctovým koncom. Kľudný, myslím v porovnaní s digitálnymi rozprávkami typu Madagascar 3. Je to proste úplne iná trieda. Boli tam aj momenty ktoré ma trochu dojali, ale nebudem spoilovať. Charakery postáv boli tiež veľmi dobre vykreslené, napr. flegmatický otec konajúci s rozvahou a istotou sa mi fest rátal, aj tá jeho mini dielnička kde si vyrábal samé úžsané veci :). Som zvedavý na ďalšiu réžiu Yonebayashiho. (25.08.2013)