Dear Mr. Gacy

Dahmer toho " zmákol " 15 a GACY 2 násobok. Niet divu , že ak sa Mu študentík snaží priblížiť k telu listovou a silne prepálenou foto agendou , nedopadne to dobre. GACY totiž dokáže porušiť psychoštruktúru človeka aj verbálne. A to nehovoriac o tom , že si tento part veľmi rád a s očividnou chuťou vychutnal William , ktorý vypudil svoj herecký rešpekt pri potýčkach so SEAGALom a potvrdil pri " DEVIL's Rejects " . No musím uznať , že Jesse Mu bol rovnocenným protihráčom. OK. (17.12.2010)

Nadaný žák jinak-aneb. Co se stane, když jste arogantní studentík a rozhodnete se, že tak trochu zneužijete a poděláte arogantního strejdu s třiatřiceti hlubokými zářezy na pažbě. Psychologická hra o divném kamarádství kočky(převlečené za myš) s myší(převlečenou za kočku) funguje velmi dobře. I když filmu podráží nohy občasné přehnané hysterčení některých vedlejších postav a předvídatelnost, na působivosti tohodle dopiso-telefono-facetoface pingpongu to nic neubírá... Realita byla asi určitě jiná(už jen z toho pohledu, že za Gacym chodila pravidelně spousta magorů, fandů a kámošu-Moose rozhodně nebyl nějáká vyjímka) ale tu filmovou přetahovanou(o nadvládu)bych viděl minimálně na hezkou remízu. (14.03.2012)

Pri sledovaní tohto filmu som si spomenul na Michaela Rookera, ktorý, podobne ako William Forsythe, tiež nikdy nebol nejakým extra úžasným hercom a napriek tomu má istú kultovú povesť (niečo ako Danny Trejo, Tony Todd alebo Gary Busey). Jeden podstatný rozdiel medzi Michaelom a Williamom tu však je – kým Michael sa s pribúdajúcimi rokmi dokázal vymaniť z béčkarskej filmografie (minimálne účasťou vo Walking Dead a Strážcoch Galaxie), William nie a je z filmu do filmu horší a ešte horší. Mal zopár pekných rolí (Skala, Vyvrheli z pekla), ale tým to haslo. Kým Michael si sériového vraha zahral v začiatkoch svojej kariéry, jeho to postretlo až na jej sklonku. Dear Mr. Gacy je inšpirovaný skutočnými udalosťami, lenže tie sú natoľko absurdné, kuriózne a WTF, že tomu nikto neuverí. Mladý študent sa rozhodol napísať koncoročnú školskú prácu o Gacym, toho času čakajúcim (už asi sto rokov) v base na vykonanie trestu smrti. Udržiavali spolu bohatý písomný styk, následne chlapcovi Gacy začal volať domov, mladíkovi z toho značne drblo, Gacyho popravili, mladík úspešne doštudoval, napísal o tom knihu „Posledná obeť“, stal sa z neho prokurátor a nakoniec spáchal samovraždu. Šialené, čo poviete? Samotný film je bohužiaľ značne slabý, niečo ako béčkarský Nadaný žiak. Pôsobí škaredým, televíznym dojmom a je plný neuveriteľných momentov (vrah čakajúci na trest smrti má pod palcom polku bacharov), no najhoršiu ranu mu zasadzujú céčkarskí herci v čele s nesympatickým mladíkom a skrachovaným a nechcene smiešnym Forsytheom. Najviac mi nakoniec v hlave vŕtala bizarná zhoda mien Jason Moss/Jesse Moss. Ale záverečné titulky boli fajn. (14.03.2017)

Může být vůbec záživný a napínavý film o seriovém vrahovi, když jako zde ani jednu z těch vražd vlastně neznázorňuje? Může. Lépe se ta psychologická hra sleduje, když víte, že se to tak nějak skutečně stalo. Zahrávat si s ohněm těch, kteří obcují s ďáblem, se nemusí povést přesně tak, jak si myslíte. Student Jason versus 30tinásobný vrah Gacy ve vzájemném souboji, kdo komu víc vidí do hlavy. Na začátku svého experimentu s vrahem odsouzeným na smrt dostává Jason radu: "dej pozor, aby ego nepřehlušilo tvé instinkty." Protože instinkt by vás varoval, že nikdy nemůžete vyhrát. Držte se raději na své straně řeky, jelikož mysl lidí, kteří neváhají vraždit a páchat sexuální násilí takovým způsobem jako Gacy, je na dřeň prorostlá zlem a jakýkoli kontakt s nimi vám nepřinese nic lepšího, než zápach síry. V tom horším případě strach a velmi často smrt. Příběh o trpké výhře Jasona Mosse (zde velmi slušně ztvárněný Patrickem Gilmorem) a excelentní výkon Williama Forsytha coby (díkybohu!) již mrtvý John Wayne Gacy. (21.07.2012)

„Proč jsi tomu chlapovi vůbec psal?!“ - „Jak říkám, kvůli práci ve škole.“ - „Žádný jiný téma tě nenapadlo?“ - „Tohle mě zajímá.“ - „Ale o sobě mu nic prozrazovat nebudeš, že ne?“ - „Ne, ne. To by nebyl ten nejlepší přístup, co?“ Jasonova fascinace je zřetelná. Zachází stále dál a odrazování jeho okolí ho nemůže zastavit. Jenže čím hlouběji se noří, tím víc je to pro něj nezdravé, a divák tuší, že může skončit špatně. Herecky je zábavné pozorovat oba hlavní protagonisty, i když pokud jde o samotné postavy, záleží na vás, jak moc uvěříte především Jasonově proměně a podlehnutí vrahově vlivu. Za mě to občas bylo na hraně. Samotný závěr je zajímavý a zároveň z něho i zamrazí. Hodnotím slušnými 4*. „Sleduju lidi velmi podrobně, když neví, že je pozoruju. Snažím se uhádnout kam mají namířeno, co si myslí, co se jim opravdu honí hlavou. Pozorováním jejich chování můžeš přijít na to jaká mají slabá místa, na to, kde jsou zranitelní, na jejich obavy. A jakmile se dostaneš do jejich mysli, máš kontrolu.“ - „Kontrolu dělat co?“ - „Cokoliv budeš chtít.“ (23.10.2022)