Pacific Rim - Útok na Zemi

Je to mnohem méně velkolepé než Avengers, nebo Man of Steel což je docela paradox, protože by to měl být scénáristicky mnohem "větší film". A i méně funkční. Bitky jsou slušné, vizuální efekty dobré a dokonce i 3D funguje. Charaktery jsou ale hůře načrtnuté a s nikým se divákovi nedaří tak úplne ztotožnit. Vrcholí to ikonickým Perlmanem, který je zde vyloženě jenom na okrasu a celkově jsem měl pocit, že je to spíše letní blockbuster, než technicky přelomová, či jakkoliv jinak inovativní věc. Necítil jsem chuť něco říct, necítíl jsem velké ambice, ani velkolepou "husinovou" hudbu. Pobavit, jít dál. Úderné to je a napínavé rovněž. Navíc si tvůrci doslova pohráli s Jaegery a vytřískali z nich co se dalo. (18.07.2013)

Godzilla meets Transformers. Prozatím nejupřímnější z letošních letních blockbusterů, který si na nic nehraje a přímočaře, bez narativních kliček a významových přesahů, dává velmi zřetelný obsah pojmu „high concept“ (Monstra! Roboti! Velcí!). (S ohledem na předpokládanou merchandisingovou smršť by zvláštní rozbor zasloužila ve filmu přítomná fetišizace techniky - postavy opakovaně žasnou nad sílou a velikostí robotů, jejichž designem se kamera v dlouhých záběrech opájí... v něčem to připomíná prezentaci dinosaurů v Jurském parku.) Zápletka poskládaná z oblíbených scifistických a militantních motivů (Země v ohrožení, sdílení myšlenek, klony, mužská rivalita, nejlepší obrana je útok) nás usazuje do již známých diváckých pozic. Nechce se po nás více, než abychom trochu tupě a zcela pohodlně sledovali modifikované verze Top Gunu, Monstra, Dne nezávislosti nebo Hellboye (pro fajnšmekry je tady pak bonus v podobě bladerunnerovsky neo-noirového vizuálu Hong-Kongu a dost nepatřičného odkazu ke slavné „nosní“ scéně z Čínské čtvrti). Zrovna u filmu, který dává již svou marketingovou kampaní velmi jasně najevo, oč v něm půjde (a že v něm o moc víc nepůjde), mi absence originality nepřišla jako překážka ve vychutnání si čiré zábavy. Předvídatelnost dějových zákrut a omezení lidského elementu (zpřítomněného vyjma Elby zaměnitelnými a necharismatickými hezouny) na nezbytné minimum – jaegerovský koncept ostatně stojí na „transformaci“ lidí v mnohatunovou ocelovou příšeru (čili obdoba kooperativního hraní akčních her) – vyklízejí prostor vizuálně-viscerální akční jízdě. Zápasy těžké váhy jsou v rámci možností přehledné a různorodé, hlavně ale obrovské. Zhmotněný sen hráče videoher a čtenáře komiksů. Guillermo del Toro si ve velkém měřítku hraje jako malý kluk. Zejména díky jeho obrazotvornosti a smyslovému prožitku, který souhra neskutečného vizuálu a rockového soundtracku dokázala vyvolat, mne film bavil. Neintelektuálně, ale intenzivně. 75% Zajímavé komentáře: Marigold, xxmartinxx, Macejko (12.07.2013)

Tak jsem si poctivě nakoukal Beniciovu eee, teda Guillermovu filmografii, abych nasál jeho nezaměnitelný rukopis... a ejhle, je zaměnitelný. Z pacifické rýmy kouká Báj i Emerik. Vlastně se to teď říká: Báj vs. Emerik nebo také Transformers vs. Godzilla. Ale to by asi bylo to nejmenší, co by mi vadilo. Už jsem valil bulvy, že o akci se tu stará jednotka Kájo bijců zvaná Gipsy Danger... jako co? Cikánské nebezpečí? Takže cikáni teď budou osvobozovat svět? No paráda. Neříkám nic, myslel jsem, že už to tu právě osvobodili dávno. Chicht. Jsem to ale rýpal. Aby se na mě za chladné noci nějaký Gipsy Danger nesesypal... Nic, pokračujme dál. Herecké výkony příšerné jako noc v cikánské uličce, triky úchvatné jako cikánská hudba, hudba... nevím, chvílemi jsem myslel, že mi bubínek s kovadlinkou začnou kopulovat jako za divokých cikánských nocí. Zkrátka pan Del Toro ani nenasadil svůj lehký výtvarný humor, nic a tím mě nasral. Přesto všechno, a taky proto, že už od Gappy mám tyhle filmy rád, jsem byl místy blatantně spokojen, místy ale příšerně znuděn až téměř rozhořčen. Sice dvě Davidovy hvězdy, ale spíš se to kloní k jedné. (22.08.2013)

Kvalitní film, ovšem ne takový náhul jak slibovaly trailery. O postavy se tu pečuje stejně jako o neuvěřitelně hmatatelné bitky kovových i organických monster. Krásně přehledné a nápadité rvačky jsou třešničkou na dortu, který drží pohromadě dokonale fungující svět jehož pravidla jsou sice zvláštní, ale dávají většinou jakž takž smysl. Umístit většinu děje do Hong Kongu bylo taky moc fajn, protože jako pozadí k těm obrovským rubačkám vypadá dokonale. Lidi, kteří mají rádi monstra a roboty udělali film, pro ty co mají rádi monstra a roboty. (13.08.2013)

Je tu dost cítit Emmerichův Den nezávislosti (od sarančovité povahy emzáků, přes vědátora, který s emzáky propojí svou mysl, až po finále s motivačním projevem a odpálením bomby u emzáků doma), ale ten měl zábavnější scénář, sympatičtější postavy a přehlednější a víc wow akci (v době, kdy se ještě města nebořila v každém blockbusteru). Ale taky je tu cítit klukovské zanícení pro mechy a neirituje to infantilním blockbusterovým humorem. Všechny velké akční scény se odehrávají v noci, nejlépe za bouřky/deště/pod vodou a lítají v ních hromady bordelu a oslňují světla, takže si je divák zas tak neužije, a samotné finále mi už bylo dost fuk a čekal jsem od něj víc. (17.07.2013)