Můj miláček Klementina

"Sure is a hard town for a fella to have a quiet game of poker in." Pokud by u mě měl mezi westerny nějaký film sesadit z pomyslného trůnu "Tenkrát na Západě", byla by to dost možná právě tahle klasicky, doslova ikonicky pojatá "Kniha amerického westernu". PS: osobně se k těmhle soudům neuchyluju, ať má v zásadě každý svůj názor. Opravdu tu ale čtu mezi komenty něco o příslovečném "házení perel sviním"? - Bohužel, je to tak. Takže prosím, zachrochtejte dle vlastního uvážení... (29.12.2008)

Kromě toho, že je to jeden z mála (ne-li jediný) western, ve kterém se cituje Shakespeare, není tenhle film ničím originální. Je tu Wyatt Earp, šerif s kolty proklatě nízko, jsou tu krávy, koně, lasa, klobouky, pistole a s nimi související přestřelky, rozladěné piáno, barová zpěvačka, krásná děva Klementýna, písek, kaktusy... Přesně tak, jak mě to nejvíc nudí. (21.08.2007)

Kousek v MASH mě navnadil, později viděné Fordovy filmy jako Muž, který zastřelil Libertyho Valance zase odradily. Ale stálo to za to a považuju to za jeden z nejlepších amerických westernů vůbec. Co na tom, že překrucuje historii (ostatně nejedná se vůbec o důležitou událost), stačí aby se Henry Fonda houpal na židli a Walter Brennan kolem sebe máchal bičem jako pominutej, k tomu se to odehrává v Monument Valley a jsem doma. (10.05.2016)

Pokorný, baladický western, v jehož světě není místo pro vyhrocené emoce, spektakulárnost ani zbytečné proslovy a slzy. Smrt přichází často a bez pozvání, nikoho však příliš nevzrušuje. Romantika je to, oč tu běží. V propletenci mezilidských vztahů (hlavní a nejúčinnější zbraň Fordova westernového univerza) a jemně utkaném lyrismu kradmých pohledů, gest, mlčenlivých ploch a pohybů se rozpouští klasický příběh o pomstě, které se sice nakonec dočkáme také (v geniálně "tiché" závěrečné přestřelce), ale netvoří tematické jádro filmu (pouze rámec). Tempo vyprávění je pozvolné, více než k uspokojivému rozuzlení vede Ford divákova očekávání (i zrak) dovnitř; k drobným detailům, nenucenosti a pocitům komplikovaných hrdinů. Slova "intimnost" či "komornost" mi při sledování přicházela na jazyk nejčastěji. Pro dosažení kýženého účinku byla sice "oslabena" dokumentární hodnota filmu (výrazným odklonem od historické přesnosti), metaforu zavádění práva a pořádku na Divoký západ to však neoslabuje. Obecně bych ale její význam nepřeceňoval. Za vypíchnutí stojí i propracované a uvěřitelné charaktery, úchvatná černobílá fotografie (s podobně výrazným svícením - Leoneho nepočítaje - jsem se ve westernu snad nesetkal), čistota a účelovost stylu a v neposlední řadě výtečný Henry Fonda jako šerif Wyatt Earp (taneční scéna rulez:)). Nikterak zřejmě nepřekvapí, že Sam Peckinpah považoval právě Clementine za svůj nejoblíbenější western, mnohé jí však dluží kupříkladu i Costnerova sumarizující Krajina střelců či Wylerova Velká země. O to více zamrzí, že se zde tento Fordův majstrštyk setkává převážně s nepochopením. (20.06.2010)

Ani ne tak pravý western, jako zajímavý pohled na proces přerodu Divokého západu v civilizovaný kus světa. Ford si tentokráte nevybral svého oblíbence Waynea, nýbrž neméně protěžovaného (samozřejmě, že právem) Fondu, kterému tato role padne jako ulitá a myslím si, že právě zde dosáhl vrcholu svého hereckého umění. Pečlivě propracovaná řeč těla, sympaticky autentická nešikovnost - asi proto Scorsese považuje tento film za jeden z nejhodnotnějších dokumentů o přerodě Západu. (06.05.2005)