Až vyjde měsíc

PRO-BO-HA!!! Co zase všichni čicháte? Ať je to cokoliv, nepochybně to dýluje Gondry s Kaufmanem. A přitom jsem se tolik snažil! Fuckt! Nehrál jsem u toho Tetrisy, nepočítal hrboly v omítce, ani jednou jsem se nebyl vychcat a opravdu soustředěně jsem sledoval všechny ty vynikající herce, jak se potácejí od ničeho k ničemu v téhle téměř nesnesitelné sračce výstředního psychopata, jenž byl asi zamlada na skautském táboře vedeném sbormistrem Kulínským! A to nějaký ten šrám na duši určitě zanechá! Ano, i já se u toho smál, ale nebylo to tím vytříbeným syslem pro tumor, který se dá odhalit snad jen s kapesníkem napuštěným ředidlem. Bylo to proto, že asi ve čtyřicáté minutě mi přiletěla na obrazovku moucha a sedla trapně se pitvořícímu Wilišovi přímo na pleš! K po-pu-ká-ní! No, ještěže mi to všechno vynahradila ta téměř magická, tolik opěvovaná poetika a imaginace režiséra. Naposledy jsem takovéto čarokrásné pocity a plnění diváckých snů zažil, když jsem devadesát minut čuměl do ledničky a bez dechu sledoval, jak v ní mrzne hovězí. Akorát s tím alarmem na dveřích musím příště něco udělat, to pípání mi trochu kurvilo ten hluboký, artový zážitek! (10.10.2012)

,,MILUJI TĚ, ALE NEVÍM O ČEM MLUVÍŠ....“ /// … tahle slova nejsou z huby chlápka úpícího 20 let v manželským chomoutu, ale od 12ti letýho Sama. Hrdinové tohohle příběhu jsou totiž děti a všichni ti hvězdní dospělí jim jen sekundujou (páč pak by se na to dívali jen pravověrní Andersonovi příznivci). Takže děti, dva samostatní podivíni bez přátel, zdrhaj za samotou a tlupa skautů a dospělejch jde po nich. Žádný drámo, akční vysilující souboj s vlky či pedofilem (?). Jen spousta píčovinek, různejch filmařskejch vychytávek, fines a kulisáckejch frajeřinek. Barvy, mimika a zvláštní příběh. Chlapce čeká sirotčinec nebo elektrošoková terapie a dívka …. prostě věci, který se dějou pořád. Já tomu všemu teda moc nerozumím (příběhu jo vole, nejsu zas tak blbej). Tomu nadšení. Z čeho? Zvláštní druh humoru (je to vůbec humor)? Z těch zvláštností? Z týmovýho ducha družiny? Či snad výjimečně rušným zářím roku 1965? Ne, ne, ne! Filmový umění Wese Andersona jde mimo mě. Neuráží mě. Jen votravuje. P.S.: Až půjde kolem šachty strýčka Verbala, flákněte mu tam kolečko s tímhle filmem. Mě by totiž zajímal jeho erudovaný pohled na rekonstrukci a dokumentaci celkového procesu, tj. všech fází, které proběhly v souvislosti se vznikáním tohoto díla v rámci dobových souvislostí, za nichž scénář, casting, režie i kamera a další nezbytné věci vznikali a zda – li (podle něj) společensky stále fungují. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se do přírody a potřebuju nějaký skautský rady (jak přežít a tak). 2.) Jsem fascinován myšlenkou jít po stopách migrace starých Chickchawů během sklizně . 3.) Thx za titule ,,Byzon1“ a ,,hubert21“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (27.09.2012)

Opět se mi někam zatoulala niť. A tak rád, bych tomu filmu pomohl! Už vím: milý film. Ten přívlastek je hnus, obvykle totiž svádí lidi k šišlání, tady je však potřebný. Wes se dá rozpoznat; podivíni, kolorit, hudba, kamera - a je to dobře, protože se mi zdá, že jeho osobitost není vycucaná z palce, prostě to v něm je a basta! Jen nevím, jestli je mu dovoleno velké plátno. Ono se totiž může stát, že člověk takovou dávku hravosti neunese a začne jeho svět považovat za epileptický. (16.07.2012)

Je nějaká šance zachytit čistější a opravdovější romantiku než v dětské lásce? Po dvouch slabších kouskách se Wes vrací alespoň v první polovině k tomu co mu jde nejlépe. Bohužel i přes krátkou stopáž působí filmová druhá polovina po skvělé první dosti nepovedeně. Dětský casting se povedl, Bruce Willis zase jednou hraje se zaujetím a nechybí nezbytný Bill Murray. 70% (04.10.2012)

Chtělo by se mi říct, že v tomto případě je celek bohužel méně, než je součet jeho částí. Wes Anderson si v Moonrise Kingdom vypiplal všechno (všechno, co je vidět očima) do nejmenšího detailu, což je sice pěkné a oceňuju to, ale pod vší tou těžkou přešlechtěnou nádherou se nějak utopilo kouzlo příběhu. Vizuálně pěkné, moc mě bavilo zkoumat jednotlivé scény, všímat si, jak Anderson hýbe kamerou (úvodní titulky!), ale do příběhu jsem se prostě nezažral a emocionálně to na mě nezafungovalo ani trochu. Ony všechny Andersenovy filmy jsou zvláštně odtažité, ale najdou se v nich místa, u nichž je člověk smutný / dojatý ... a tady mi taková místa citelně scházela. Stejně tak andersonovské postavy - všechny jsou (hodně) divné, ale tentokrát mi v nich chyběla jakási životnost, kterou jsem cítil v Lišákovi, Zissouovi a dalších. Tuhle životnost jsem v Moonrise Kingdom viděl snad jen v postavě Billa Murraye (noční postelová scéna), který dostal jen strašně málo prostoru. Bezprostředně po zhlédnutí nenadšených 80 %, ale potřebuje to pár dní uležet. (19.07.2012)