Reklama

Reklama

Dobře placená procházka

(TV film)

Obsahy(1)

Džezová buffo-opera vznikla v roce 1965 v Semaforu v autorské dílně Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. Mimořádný ohlas tohoto představení vedl k televiznímu přepisu, jehož se v druhé polovině šedesátých let minulého století ujali Ján Roháč, Miloš Forman a kameraman Jaroslav Kučera. Divadelní text J. Suchého pojednává o dědictví po tetě z Liverpoolu, která odkázala milion dosud nenarozenému dítěti Uliho a Vanilky. Ovšem manželé se rozvádějí. Mazaný advokát chce peníze pro sebe a Vanilku svádí. Ta se rozhodne mít dítě s listonošem (J. Suchý), ale ten jejímu pokušení odolá. Do toho přijíždí živá teta. Předá Vanilce šek a zemře. Všichni se přitom začínají o šek prát, zmocní se ho listonoš a šek rozstříhá. Diváky jistě potěší, že se mohou opět podívat na pořad, který patří do Zlatého fondu televizního archivu. (Česká televize)

(více)

Recenze (54)

Gastovski 

všechny recenze uživatele

Viděno jen na základě zkompletování Formanovy filmografie. Semafor, Suchého i Šlitra respektuji, mám rád některé jejich  již dávno zlidovělé písně, ale v případě této veselohry či muzikálu bylo vše právě naopak . Texty jsou vyloženě jalové, občas nerýmy doslova tahají za uši a přehršel všech lálálá a jéjéjé místo slov mě nevýslovně iritoval. Herecky se to profiluje lehce nepříjemně pitvořivě, načež vše ještě dorazí mně velmi nepříjemná Hana Hegerová. Na tento počin legendární dvojice S&Š nebudu vzpomínat v dobrém. ()

PollyJean 

všechny recenze uživatele

Ze srovnání s šantánem a klarinety vychází (aspoň pro mne) jednoznačně nejlíp. Nejsilnější koncentrát S+Š. Sice mi chvíli trvalo si přivyknout (napoprvé jsem vypnula po 20 minutách), ale nakonec se mi povedlo najít si tam i to kýžené cosi navíc. Třeba ten nahořklý kontext vlastně skoro všech velmi sobecky jednajících postav. Nebo třeba ta krajně nejasná postava telegramonoše. Ona to vlastně žádná komedie není... ()

Reklama

kaylin 

všechny recenze uživatele

Nikdy jsem semafor a jeho tvorbu nějak moc nevyhledával, ale tohle je prostě krása pohledět. Pár herců/zpěváků, kteří vám dávají tolik energie, navíc v něčem, co má dokonce i svůj příběh. Hodně jsem si to užil, hlavně i proto, že ty písně, které zde uslyšíte a které nejsou obecně známé, jsou zábavné a živé. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Jsi ta nejkrásnější krajina, co znám. Čím to je, že právě Semafor, potažmo dvojice Suchý & Šlitr, dokázala obstát nejen v tvrdé konkurenci divadelní a hudební expanze "zlatých šedesátých", ale především v nepřeberné džungli současného multikulturalismu? Patrně díky poetice, která dodnes neztratila nic ze své originality a přestože je vlastně postavená na velmi jednoduchých principech, stává se sdílnou a živoucí napříč generacemi. P. S. Hana Hegerová byla tehdy zatraceně sexy! ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Dobře placená procházka sídlila v mojej nostalgickej pamäti na vyšších poschodiach, než som jej prisúdil po opätovnom pozretí. Operu vo všeobecnosti nemám rád (v nej hrdina, ktorému zabodli nôž do chrbta spieva, namiesto toho, aby krvácal) a je mi ľahostajné, či ide v tomto prípade o jazzovú operu alebo operu buffo. Tak som si iba pripomenul legendy Semaforu, ako vyzerali za mlada, potešil som sa dvoma pesničkami (Rekomando blues a Jsi ta nejkrásnější krajina, co znám), usmial som sa na dvoch-troch hláškach Jiřího Šlitra (Hergott, to jsou dneska baby!) a Dobře placenou procházku som odložil ad acta. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Film vydal v roce 2009 Supraphon na DVD jako bonus v rámci své kolekce „Unikáty“. (Kubrickon)
  • Autor hudby, herec a hudebník Jiří Šlitr, měl v plánu představit se s původní operní fraškou na Broadwayi. Aby s ní americké publikum seznámili, nechali Šlitr se Suchým vyrobit kopii filmu a opatřili ji anglickými titulky. Šlitr ji s sebou vzal na světovou výstavu EXPO 67 do kanadského Montrealu, kde vystupoval jako pianista s představením „Kinoautomat“. Po skončení světové výstavy pak film předváděl po USA a americký novinář Alan Levy už překládal libreto hry. Naplnit Šlitrovy ambice se ale nepodařilo. V porovnání se soudobými broadwayskými hudebními produkcemi jako „Cabaret“ z roku 1966 či „Hair“ z roku 1967 působila Dobře placená procházka zřejmě příliš skromně. „Byla to hudební bajka o penězích a chamtivosti, která mi připadala jako ,legrační Kafka‘,“ soudil například Levy. (Kubrickon)
  • V závěru se televizní inscenace mírně odlišuje od divadelního libreta. (Kubrickon)

Reklama

Reklama