Reklama

Reklama

Ragtime

Psychopatický vrah, rozvodové intriky, tvrdohlavý pianista a zběsilý čas nových přeměn v adaptaci románu E. L. Doctorowa.  Ragtime - neboli roztrhaný čas. Takový je i příběh zachycující hroutící se životní styl 19. století a nastupující čas proměn počátku 20. století (jenž později ústí do šokujících zkušeností 1. světové války). První chvíle filmu otevírá vražda, kterou má na svědomí milionářský floutek. Jeho žena se stává "hlavní" figurou v následných rozvodových intrikách. Třetí důležitou postavou příběhu je náhle úspěšný černošský pianista, který není ochoten se dál krčit před manýrami některých omezených bělochů a chce vzít zákon do svých rukou... Románový bestseller spisovatele E. L. Doctorowa se stal předlohou čtvrtého amerického filmu režiséra Miloše Formana. Za kamerou přitom stál další náš úspěšný filmový tvůrce Miroslav Ondříček. Jejich společnou zásluhou zůstal v literárním přepisu důraz na vykreslení dobové atmosféry i na herecké obsazení (za pozornost stojí především James Cagney ve své poslední roli komisaře Walda). V malých rolích se ve filmu mihnou Jan Tříska a Pavel Landovský. Snímek byl nominován na Oscara v osmi kategoriích, nezískal však ocenění v žádné z nich. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (192)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Přepsáno v květnu 2019. Ragtime je svéráznou filmovou anekdotou, se kterou nedokáži navázat bližší vztah. Miloš Forman opět nechává vyniknout své cynické a nihilistické zaujetí pro vedení příběhu a vyzdvižení pointy, svědomitě dobývá absurdity běžného života, slídí po intimních záhadách a morální stav společnosti je pod těžkou palbou vzdušného náletu naléhavého hlasu kritiky. Miroslav Ondříček bravurně zachytil ozvěny času minulosti z počátku dvacátého století v paprscích lyrického rozednění, v táhlém melancholickém pláči i v náladách škodolibé rozpustilosti. Ragtime se pokouší uchopit každou vášeň i bolest života a udává své příběhy i aktéry. Naráží na rasismus a buší rozzlobeně na zapečetěnou plechovou bránu. Všímá si emancipace a feminismu a pohrává si s novým pohybem stavu věcí. Vyznává lásku, dvoří se půvabu žen, nevěrně jiskří a žárlivě bouří. Vzpomíná na sociální nerovnost, běsní a zlověstně křepčí u hořkého pocitu nespravedlnosti. Ragtime je pestrobarevná mozaika v působivém filmovém rámu, přesto mě nechává netečným ke svým snahám. Hlavním zprostředkovatelem amerických emocí počátku dvacátého století je výrobce vlajek (sympatický James Olson), decentní hlava úspěšné rodiny. Je zdvořilý, přesto se neodvažuje rozbíjet tradiční společenské konvence. Má humanistické povědomí, přesto se nedokáže povznést nad tradiční procesy všech rolí. Svět a touhy mění svou polaritu i sevření světa. Hlavní ženskou postavou je manželka (šarmantní Mary Steenburgen) prosperujícího výrobce vlajek. Je křehká a citlivá, přesto pevná při prosazování zásadních aspektů lidskosti. A ženský půvab taje pod dotyky pozorného muže, ženské uvědomění slaví své nepatrné vítězství. Nejsmutnějším hrdinou příběhu je Coalhouse Walker Jr. (velmi zajímavý Howard E. Rollins Jr.), ctižádostivý černošský pianista. Americký sen o bohatství dostává zcela jasné proporce, přesto sebevědomí umírá na pýchu a monstrum, jménem rasismus, se v ohrožení staví k zarytému potrestání za narušení osvědčených pořádků. Důležitou postavou je švagr výrobce vlajek (velmi příjemný Brad Dourif), schopný znalec v oboru zábavné pyrotechniky. Neopětovaná láska posouvá mužskou nenaplněnost do výbuchu zloby a svérázné formy společenské odplaty. Významnou postavou je Rheinlander Waldo (zajímavý James Cagney), zkušený newyorský policejní komisař. Rasismem naštvaný černoch představuje nepříjemné bolení hlavy. Podstata skutku není důležitá a hlavním cílem je zajistit klid a pořádek bez zbytečného ničení. Výraznou ženskou postavou je Evelyn Nesbit (sympatická Elizabeth McGovern), mladá atraktivní tvářička masové zábavy. Naivní prostoduchost střídá její místa určení. Ze sborové tanečnice je manželkou milionáře, je středobodem žárlivého sváru, milenkou i novou hvězdou, stoupající strmě vzhůru. K výraznějším postavám patří Tateh (příjemný Mandy Patinkin), ruský imigrant, pouliční výtvarný umělec a nová hvězda filmového světa v režisérském křesle. Je spojnicí několika nitek osudu a vše dělá pro svou malou dcerku. A je zde také Willie Conklin (zajímavý Kenneth McMillan), velitel dobrovolných hasičů. Úspěšný černoch je skandálním pobouřením poklidu správného života, ale kanadský žertík si každý nenechá líbit. Z dalších rolí: spořádaně kultivovaný bojovník za černošská práva Booker T. Washington (Moses Gunn), precizní právník zámožné rodiny Thawů Delphin (Pat O'Brien), Evelynin nový taneční mistr (Donald O'Connor), Walkerova bojácná a snaživá snoubenka a služka Sarah (Debbie Allen), světoznámý iluzionista Harry Houdini (Jeffrey DeMunn), Evelynin psychicky nevyrovnaný manžel a průmyslový magnát Harry Kendall Thaw (Robert Joy), životem bezstarostný architekt Stanford White (Norman Mailer), rasistické konvence nepřekračující strážník P. C. O'Donnell (Jeff Daniels), Tatehova nevhodně nevěrná manželka Mameh (Fran Drescher), nový a ctižádostivý Evelynin manažer (Zack Norman), podobně neodbytný nový Evelynin agent (Norman Chancer), tvrdá a vypočítavá matka magnáta Thawa (Eloise Taylor), americký viceprezident Fairbanks (Thomas A. Carlin), malý synek výrobce vlajek (Max Nichols), malá Tatehova dcerka (Jenny Nichols), či členové komanda a prodloužené Walkerovy trestající ruky (Samuel L. Jackson, Frankie Faison, Calvin Levels a Dorsey Wright). Ragtime má vše, s čím Miloš Forman pracoval rád. Marný boj jedince proti neprodyšnému soustrojí společenských zvyklostí a nespravedlivého řádu života. Cynismus si krutě pohrává, nihilismus znevažuje, obrazy se pnou od obzoru k obzoru, morální kritika letí krajem. A mě ten guláš nedokáže strhnout ani opakovaně. () (méně) (více)

Mononoke. 

všechny recenze uživatele

Oproti knize je film místy hodně osekaný a zjednodušený (ale aby neměl 300min.stopáž, tak to ani jinak nešlo), a je možné, že kdo knihu nečetl, bude se trochu ztrácet a k postavám si nevytvoří vztah. Jinak výborná výprava, pro milovníky počátku 20.stol. přesně to pravé. Další skvělý kometář - kromě toho mého: Hellboy :P ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Když se řekne, že nějaký film je o hovně, většinou to znamená něco jako o ničem. Ovšem výjimka potvrzuje pravidlo a tou víjimkou je "Ragtime". Je o hovně a zároveň o něčem. Zobrazuje rasistickou Ameriku počátku 20. století bez příkras a zároveň bez zbytečných emocí. O hlavní postavě se de facto mluvit nenechá, poněvadž těch předních je několik a mají přibližně stejný prostor. Ač se to někomu nezdá, Doctorowova předloha je to pravé pro Miloše Formana. Ovšem až po své první třetině. Příběh o typicky Formanovském hrdinovi (tj. osamocenému jedinci, který se vymiká z davu a svádí marný boj proti všem) začíná až ve druhé třetině. A jsem toho názoru, že první třetina knihy a první hodina filmů jsou jakoby odjinud, je zde několik dějových linií a hodně postav, jejichž osudy se po čase protnou a dají prostor silnému příběhu. První hodina připomíná stylem vyprávění spíše Felliniho či "Den kobylek", skutečný "Ragtime" začíná až, no až s tím hovnem :-). Pan Forman ji měl shrnout maximálně ve dvaceti minutách a honem se vrhnout na Walkerův příběh. Z herců bych jistě pochválil Howarda E. Rollinse Jr., jenž byl v roli černého rebela Walkera výtečný. "Ragtime" je skvělý film se silným příběhem, za který se ani pan Forman nemusí stydět (i když se jedná o jeden z jeho slabších). 100 minut by tomu slušelo mnohem víc. 80%. ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Skoro na pět především v tom, jak skvěle je do filmové podoby přepracována kniha. Scenárista Michael Weller a samozřejmě Miloš Forman odvedli perfektní práci a skutečně si nedovedu představit, že by tak rozsáhlý román šel zfilmovat lépe. Jenže, samotná ta kniha není úplně dokonalá a film asi ani lepší bejt nemůže. Vzhledem k tomu, že zápletku jsem si velmi dobře pamatoval z knížky, které se film věrně drží, nemohlo mě vůbec nic překvapit (bohužel). O to víc jsem se zaměřil na postupy, které tvůrci filmu použili, aby velké množství vedlejších dějových linií zapracovali do děje. Samozřejmě, spousta toho chybí, ale většina je alespoň naznačena. Problém je ten, že netuším, jak moc se v tom orientuje někdo, kdo knihu nečetl a jestli pro něj mají všechny ty vedlejší linie nějaký význam a přitažlivost. Každopádně výborný film se silným tématem. PS: A mohlo tam bejt víc ragtimu:) ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

Výborný film Miloše Formana na stále palčivé téma rasismu. Děj se sice odehrává ve 20.letech, kdy byl tentro nešvar v USA mnohem rozšířenější, než dnes, přesto má svou vypovídací hodnotu i pro dnešní publikum. Velice silné herecké obsazení je dominantní stránkou filmu. Díky skvělým hercům je totiž fakt, že ani bohatství a úspěch nemusí stačit k tomu, aby byl černoch tehdejší společností respektován, daleko důrazněji interpretován a zaryje se tak filmovému publiku hlouběji pod kůži. Právě pod tu, o níž si mnozí dosud myslí, že její barva je rozhodující pro postavení člověka mezi ostatními lidmi. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (26)

  • K obsazení Jamese Cagneyho (Rhinelander Waldo), který před filmovou kamerou nestál od natáčení komedie Raz, dva, tři (1961) a neměl žádný úmysl se před ni vrátit, vedl podle Miloše Formana podivný propletenec okolností, u jejichž počátku stál Michail Baryšnikov. Se slavným tanečníkem se režisér seznámil krátce po emigracích obou z nich. Stali se z nich přátelé a Forman se díky němu rozhodl (částečně) přesídlit do Connecticutu... kde jedním z jeho sousedů byl právě Cagney. Forman vzpomínal: "Když jsme se pak všichni sešli v místní restauraci (...) vypadal hodně nemocný. Měl právě housera a sotva chodil. Nedoslýchal a měl poruchy paměti. S herectvím dávno skoncoval a nechtělo se mu na ně ani vzpomínat. Měl jsem tehdy pocit že už jen čeká, kdy umře." Na konci večeře ovšem Miloš udělal malý "povinný" vtípek: "Mám pro vás roli, Jamesi, až vás život na venkově omrzí." Jen se lehce zasmáli a to bylo vše. Když se po několika týdnech viděli znovu, u Cagneyů doma - a shodou okolností krátce poté, co Formanovi odřekl plánovanou roli v Ragtimu Jack Nicholson - James si Miloše téměř nevybavoval. Na dotaz "kterej vy jste?" následovalo vysvětlení, že je režisér, jehož poslední film byly Vlasy (1979). Cagney, který neměl doma žádné upomínky své bývalé hvězdné kariéry ani nic dalšího, spjatého se zábavním průmyslem, se rozzářil a řekl: "Teď už vím proč, teď už to chápu. Nikdy jsem to neviděl, nikdy jsem to ani vidět nechtěl, ani v nejmenším mě to nikdy nezajímalo a nikdy jsem netušil, proč to tady kruci mám..." Odšoural se ke skřini a vytáhl zpoza ní jediný plákát, který v celém domě byl - šlo o první představení muzikálu "Vlasy", které Miloš Forman viděl už v roce 1967. Cagneyho manželka zareagovala: "Jamesi, tohle je znamení! Víš, co ti říkal doktor. Jestli okamžitě nezvedneš zadek z téhle židle a něco se sebou neuděláš, do roka je po tobě. A tenhle pán je režisér a požádal tě, jestli nechceš hrát v jeho filmu." Cagney tedy roli přijal, během natáčení evidentně "ožil", a nakonec zemřel až o pět let později, ve věku 86 let (stejném, jako mnohem později Forman, mimochodem). (NIRO)
  • Roli Tateha nabídl Miloš Forman Vladimíru Menšíkovi. Ten však odmítl, což okomentoval slovy: "Já bych to tak rád vzal, ale nemůžu si to dovolit. Kdybych to s Milošem natočil v cizině, tady si mě Vorlíček už do žádné komedie v životě nevybere. Mohl bych přestat hrát a já mám tolik dětí!" (KIT.HL)

Související novinky

Kompletní retrospektiva Miloše Formana!

Kompletní retrospektiva Miloše Formana!

07.11.2012

Přijďte dát divácký dárek Miloši Formanovi k osmdesátinám, které letos oslavil. V kinosále Městské knihovny v Praze se bude od 7. do 13. prosince konat Forman Festival, kompletní retrospektiva této… (více)

Reklama

Reklama