Temnota

Tak tohle je bomba a Argentovo majstrštik, který výtečně funguje jako detektivka i jako audiovizuální dílo. Hledání vraha jako takové možná není úplně inovativní, ale je dobře napsané a má relativně zajímavou zápletku, to co ale vynáší Tenebre na opravdový vrchol je kamera, hudba a výtvarno všeobecně - kontrast rudé a bílé, širokoúhlé kamerové nájezdy (co klidně minutu nemají střih a přitom nahlíží zkrze okna do několika pater) a to všechno doplňuje skvělej soundtrack (A hele, zase ho spáchal goblin). Snad jen někteří herci jsou příliš toporní a přítomný policejní detektiv je příliš blbovitý skautík, ale to se dá s klidem přežít. (07.05.2017)

Místo škatulky horror je třeba doplnit GIALLO. Film, na kterém se podílí trojice Argento-Bava-Soavi prostě nemůže být špatný. Klasický Argentův film se zvrhlým masovým vrahem v černých rukavicích, především ženskými oběťmi, brutálním gore a skvělým hudebním doprovodem ( Simonetti-Morante-Pignatelli = Goblin) v duchu 80.let. Režisér je ve svých filmech doslova posedlý červenou barvou ( Profondo rosso, Suspiria, Inferno, Opera...) - červený telefon na letišti, červené auto, šaty a kromě krve pak červené lakovky na vysokém podpatku, které jsou v jedné ze snových scén použity k orálnímu znásilnění. Většina nejen ženských postav má bílé oblečení, které dobře kontrastuje s černou i náhodnou červenou, zejména pak krví. Černé rukavice, bílý šat, bílá zeď a rudý gejzír krve vytvářející fantastický abstraktní obraz... Oblíbená břitva je brzy nahrazena sekerou, což je zbraň mnohem těžšího kalibru. Ke slovu přijde i nůž - chladné zbraně tedy dominují. Psychoanalytici by si na filmu určitě smlsli, lze ho ale vnímat i jen jako příjemné pátrání po vhrahovi . Směrem k závěru se brutalita stupňuje až ke šťavnatým krvavým orgiím. Krom jiného se divák utvrdí v tom, že Italky jsou opravdu velice krásné! (10.01.2012)

"Argentština", asi tak bych nazval řadu titulů tohoto bezesporu zajímavého režiséra "spaghetti horrorů"... :-) Toto giallo je asi nekrvavější a od zabití původního vraha snad každému dojde, kdo je pravý likvidátor se sekyrkou... (14.02.2010)

Kdybych se běžně holil břitvou, měl bych příště asi problém. Kdybych nerozštípal kalačem tu hromadu dřeva za barákem dneska, měl bych zítra další problém. A kdybych byl ve štábu Daria Argenteho třeba jen best boyem, taky bych se necítil zrovna nejbezpečněji. V tom filmu je totiž víc mrtvol než na hřbitově, vraždí se po každém druhém střihu, až jsem se ke konci začal modlit, aby přežil aspoň kameraman a já to mohl dokoukat. Za mistrovský opus bych Tenebre neoznačil, ale cením si toho, když se ve filmu něco děje. Protože není horšího hodnocení, než slovo nuda. (Challenge Tour 2015, film č.24) (22.04.2015)

Dario Argento - majster hrôzy: hrôzostrašných vrážd a katastrofálne hrozných dialógov a hercov. Tenebre je skoro kompletnou zbierkou majstrových slabín. Od dementných dialógov a ešte horších hercov, cez neschopnosť rozprávať príbeh, mizerný strih až po nevhodnú hudbu (a to Goblin v Suspirii milujem!). Vidieť iba Tenebre myslím si, že Argento je ambíciózny amatér. (28.04.2011)

Giallo, ktoré podľa slov samotného režiséra Daria Argenta vychádza z jednoduchej inšpirácie – dva roky starého incidentu, kedy istý posadnutý fanúšik neustále telefonicky obťažoval svoj idol krvákov, až to začalo pôsobiť Argentovi značné nepríjemnosti. Hrozba fyzického násilia našťastie neprerástla slovné vyhrážky. Na tejto základnej báze strachu a prepojeniu vraha myšlienkami, prácou a životom svojho idolu, postavil Argento príbeh amerického spisovateľa hororovej literatúry Petera Neala. Jeho posledné knižné dielo TENEBRAE stojí pred, ale zároveň aj za desivou oponou vrahových činov. Knižný krimi román predznamenáva smrť. Niekto sa do jeho príbehu ponoril až natoľko, že zvraty v podobe vrážd mení na realitu. Kto je tým psychopatom zostáva až do záverečného odhalenia nejasné. ### Dnes už kritikmi, širokou diváckou obcou a cenzormi akceptované dielo, ktoré to ale u svojich distribučných začiatkoch nemalo jednoduché. Zákaz vo Švédsku, Nemecku, na Islande či vo Veľkej Británii, hovorí jasnou rečou. Čo sa týka britského trhu, kino premiéru malo “Tenebre“ v roku 1983, kedy o 4 sekundy skrátená verzia si to namierila do miestnych stánkov kultúry. V júni toho roku vydáva distribučné štúdio “Videomedia“ rovnakú verziu v podobe VHS nosičov. V marci 1984 sa cenzorom z BBFC prítomnosť “Tenebre“ na britskom trhu nepáčila, preto film na základe umiestnenia na zozname Video nasties sťahujú z distribúcie. K re-releasu sa pristúpilo až v roku 1999 zásluhou distribučného štúdia “Nouveaux Pictures video“ – verzia skrátená o 5 sekúnd. Uncut zostrih prichádza až v roku 2003 zásluhou vydania filmu v remasterovanej podobe na DVD – štúdio “Anchor Bay“, Rated:18. (06.03.2007)

Celkom zábavný Argento (miestami až nechcene – scéna so psom, niektoré vraždy) s menej výraznou hudbou (oproti jeho iným filmom), ale pomerne dobrým twistom (aj keď ku koncu trochu očakávaným). Chýba mu však hororová atmosféra a má v sebe viacero hluchých miest. (20.02.2023)

Celkem zajímavý film. Ze začátku působí jako laciná vyvraždovačka se silným erotickým nádechem. Postupně ale nabírá spád i jako solidní detektivní příběh. V konkurenci současné žánrově spřízněné produkce mi vycházejí velmi slušné 4 hvězdičky. (10.04.2006)

Slušný bodycount a perfektní finále dělají z Tenebre pro mě asi nejstravitelnější giallo Daria Argenta. Daný žánr pro mě nikdy nepřestane být kapku močopudným a z valné většiny hudebně otravným, takže v tomto smyslu to můžete brát jako approval. 75% (23.01.2015)

Argento nesklamal, giallo ako z katalógu. Máme tu záhadu okolo tajomného vraha, dobrú atmosféru umocnenú fantastickou hudbou (typická muzika 80. rokov), ľahké erotično (u talianov normálka) a krvavé mordovačky (bolo ich tu veľa, niektoré celkom brutálne, hlavne s tou sekerou). Identita vraha bola až do poslednej chvíle neznáma čo udržiavalo po celý čas v napätí. Ja som spokojný, giallo síce moc neobľubujem, ale toto sa podarilo. 75/100 (25.09.2014)

Tak mám za sebou (mnou)dlouho odkládaný giallo kousek od Argenta. Film má celkem svižný tempo, dobrou atmosféru, skvěle se hodící hudbu, dost vražd a i nějaký to gore. Taky ale obsahuje pár nelogičností (respektive nelogický chování postav). Ve finále sice graduje napětí i atmosféra, ale smrt vraha mi přišla spíš úsměvná. Škoda. I tak se ale jedná o hodně solidní giallo zářez. (30.05.2020)

Sympatická vyvražďovačka s mým oblíbencem Johnem Saxonem ve vedlejší roli. Potěší netradičně velký počet vražd a i jejich značná originalita. Hudba Goblinů je také skvělá a logika je zde na vyšší úrovni, než to bývá u jiných italských giallo snímků. Tenhle film mě pobavil stejně jako další Argentovo podceňované dílo, 4 mouchy na šedém sametu. Jen tak dál Argento, jen tak dál. (14.06.2011)

Fajn giallo s výbornou atmosférou, vyšperkované několika momenty naprosto nádherné řezničiny... Hodně dobré čtyři hvězdičky. (14.09.2002)

ak tu sa tak Argento odviazal, až to nakoniec trochu neustrážil. Dovtedy jeho najbrutálnejší film a zároveň aj s plejádou krásnych žien, ktoré skončia hádajte asi ako. Bohvie čo sa režisérovi honilo hlavou pri písaní a na koľko žien bol práve naštvaný. Niektoré scény mimo vrážd pripomínajú scény z filmov Tinta Brassa, to len aby ste vedeli, do čoho tentokrát idete. Pointa je, ako to napísať, proste divná, čo nie je priamo kritika, len konštatovanie. (30.09.2021)

Po shlednutí skoro třech desítek giallo-filmů jsem se vrátil k tomuto kousku a musím jít s hodnocením nahoru. Ve svém žánru je to absolutní špička s perfektní kameru, výtvarnou stránkou, nasvícením, tradičními argentovými vychytávkami, skvělými gore scénami, krásnými nahými ženami a paradní goblinskou hudbou. Jediné, co mi tomto snímku vadí je, lehké uhodnutí vraha, kterého jsem věděl hodinu do předu. PS: Miluju scénu, kdy kamera objíždí celý dům a sleduje dění v domě skrze okna a následně vstoupí s vrahem do domu za hudby ústředního motivu od Goblinů. (30.08.2008)

Thriller s řadou mizerných hereckých výkonů a z dnešního pohledu poměrně neškodných mordů. Přesto je tu několik míst, kde se podařilo vytvořit napětí, jenž doslova tiskne diváka do sedačky a několik potěšujících vychytávek ve scénách vražd... (25.06.2004)

Viděl jsem už asi čtyři gialla a mohu tedy erudovaně tvrdit, že Tenebre bylo vynikajícím zástupcem svého žánru se všemi patřičnými ingrediencemi, černými rukavicemi počínaje a vrahem skrytým ve stínu konče. Zabijákova identita se mi sice poodhalila dříve než "překvapivě" vyskočil do záběru se sekerou a šíleným výrazem ve tváři ( a aby nedošlo ke spoileru, mužským rodem nedefinuji pohlaví), nicméně to v případě tohoto vydařeného Argentova majstrštyku byla jediná drobná vada na kráse. Chytlavé bylo totiž všechno ostatní, od příběhu až po odhalená ňadra italských div, zejména Mirella Banti byla přímo božská ! Vrcholem však byl závěr s explozí brutality, která se jen tak nevidí. Povedený filmový zážitek pak dokreslila dokonalá hudba a všudypřítomná kontrastující červeň. Spokojenost téměř maximální. (17.01.2014)

Hodně slabý horor z rukou mistra žánru. Nečekejte ani výrazné krvavé efekty a už vůbec ne napětí. (11.10.2014)

Hudba a zpracování na jedničku, ale jinak mě to fakt nebavilo.. (17.01.2021)

Na škodu veci veľmi priemerné giallo s predvídateľnou pointou, miestami podivným strihom a samoúčelnými nahotinkami. (17.10.2015)