Hrdina jedné noci

Venkovský krejčí Florian Svíčička v podání Vlasty Buriana se charakterem nijak nevymaňuje od jeho typických dřívějších rolí. Přesto se snímek považuje za méně zdařilý, ale to snad bylo způsobeno nějakými problémy během natáčení, což se ve výsledku vždy na filmu projeví, ale těžko říct. Každopádně Burian se, ostatně jako obvykle, snaží diváky pobavit svou prostořekostí a nejrůznějšími skopičinami, jenomže atmosféra je poněkud omšelá a mnohé scény vyznívají jakoby nedotaženě. Hlášek a vtipných narážek je tu však více než dost. Ta o exekutorovi, který je nejvhodnější pro roli loupeživého rytíře na slavnostním představení, je dokonce v podstatě nadčasová. Nápad na příběh to není špatný, jenomže jak vyprávění ubíhá, tak celé nadšení a humor zároveň skomírá. Úplně na konci k pobavení není takřka nic. Vlivem snahy o romanci? Snad. Pokud ano, v rámci veselohry to bylo šlápnutí vedle. V Burianově filmografii předválečných let je tento snímek, tedy poněkud nelichotivý, ale zase alespoň potvrzuje pravidlo, že ne vždy je posvícení. (01.04.2023)

Vlasta Burian má mnoho vynikajících filmů a přirozeně můžeme v jeho filmografii nalézt také takové, které za moc nestojí- Hrdina jedné noci stojí někde mezi. Není to žádný dějový zázrak, ale na druhou stranu se jedná o docela výpravnou komedii a dobrých vtipů a situací je tady taky poměrně dost, takhle variace na dona Quijota se rozhodně může řadit k těm lepším. Také ostatní herci jsou výteční, ale mají naprosté minimum prostoru (méně, než obvykle), Burian ale samozřejmě zase exceluje. Hrdina jedné noci rozhodně není evergreenem, který baví i potisící, naopak ho stačí vidět klidně jenom jednou, ale při jeho sledování se bavit určitě budete, protože Florián Svíčička je prostě kouzelná postavička, 70%. (28.06.2021)

V komedii Martina Friče se Vlasta Burian objevil v roli, kterou přímo pro jeho temperament napsal dramatik Jaroslav Kvapil. Král komiků představuje svérázného krejčího Svíčičku, kterého zajímá středověk a nedaleký rozbořený hrad. Poté, co je jako ochotník v rytířské zbroji vyhnán z města, protože svým zmateným jednáním zkazil oslavu, ubytuje se na hradě. Brzy nachází naplnění svých snů v podobě záchrany sličné statistky, aniž by tušil, že zde probíhá filmování. Samotný scénář obsahuje několik zdařilých situací a dialogů (strašidelný hrad, vaření tymiánového čaje, hysterický režisér), ale v celkovém pohledu se jedná o slabší práci. Z vedlejších figurek zaujme jedině Václav Trégl v civilně pojaté roli Floriánova přítele. V rámci Fričovy i Burianovy tvorby náleží tento titul k průměrným dílům, zejména z toho důvodu, že oba zmínění umělci měli v té době za sebou více propracované a vtipné veselohry. (03.10.2008)

Film trochu doplácí na limity tehdejší techniky a nejspíš i materiálu. Scény odehrávající se v noci uvidíte jen v režimu černá/šedá. Obsahově je ovšem Hrdina vcelku v pohodě, Burian je ve své roli jak ryba v oleji. Zato režijně to trochu vázne, krom slepých míst, se totiž najdou i místa hluchá. Takže se nedivím, že tento film se k tomu nejlepšímu neřadí. (13.05.2023)

Scénář filmu je natolik prostinký, že jednodušší už být ani nemůže. A jelikož asi zrovna Burian neměl svůj den, tak i jeho proslulé improvizace a frky ve filmu v podstatě chybí. Zbylo pak už jen torzo komedie, ohlodaná kost jinak celkem nadějné pečínky, protože kdyby do toho bylo dáno co mělo, mohl to být klidně skvost typu U pokladny stál. Nezbývá než jen povzdychnout nad promarněnou šancí a udělit opravdu nadnesených 50%. (05.06.2011)