Režie:
Martin FričKamera:
Otto HellerHrají:
Hugo Haas, Jiřina Štěpničková, Karel Hašler, Truda Grosslichtová, Theodor Pištěk, Jindřich Plachta, Jiří Plachý st., Ella Nollová, Václav Trégl (více)Obsahy(1)
Veselé příhody tří starých mládenců, jedné utajené manželky a potrhlého velitele ostrostřelců... Oslavou příchodu nového – dvacátého – století začíná rozmarná komedie podle stejnojmenné frašky Františka Ferdinanda Šamberka, jehož jméno je spojeno se zakladatelskou generací Národního divadla. Napsal na čtyřicet titulů oblíbených veseloher a největšího ohlasu zaznamenalo právě Jedenácté přikázání, příběh o utajené ženitbě zapřisáhlého starého mládence. Její humor i znamenitě řešená situační komika inspirovaly i filmaře. První verzi natočil v roce 1925 režisér Václav Kubásek podle silvestrovského představení Vinohradského divadla. Zvukovou verzi natočil o deset let později Martin Frič, na scénáři výtečné komedie se podílel E.A.Longen a Otakar Vávra. Hlavní roli c.k. notáře Voborského, který pro lásku ke sličné měšťanské dcerce zradí přísahu, že se nikdy neožení, hrál v obou přepisech Hugo Haas. Zatajovanou manželku pak ve Fričově adaptaci Jiřina Štěpničková, veselé kumpány Jindřich Plachta a Jiří Plachý, potrhlého ševce Václav Trégl a jeho energickou ženu Eližbětu Ella Nollová. (Česká televize)
(více)Recenze (58)
Pro mě jeden z nejméně povedených Fričových filmů. A propos, Štěpničková měla při tanci hodně podivné držení těla - myslím, že by ze Star Dance vypadla v prvním kole. ()
Zábavně zamotaná zápletka se starými mládenci a nejasným několikanásobným otcovstvím a celkem slušným blázincem před samotným koncem :) Povedená věc s jemně ztřeštěným humorem v podání Haase, Štěpničkové, Plachty a dalších. ()
Tohle nezachránila ani Eližběta Vaňousová. Milá pitominka, slaďounká Jiřina Štěpničková, Haas opět nezklamal, ale celkově o něco méně, než 60%. ()
Crazy komedie mám celkem rád, ale tady těch vtípků zas tak moc není. Vtipný je pouze Haas, naopak scény s Tréglem jsou tam přidané vyloženě násilím, nemají hlavu patu a tudíž se jim smát nemohu. ()
To že se neoženil Jindřich Plachta asi pro mě nebylo žádné překvapení. Vždycky hrál samé staré mládence. Nicméně milá komedie o tom jaké to je když se svobodným mladíkům snaží budoucí manželský pár zamotat hlavu. ()
Když pominu ty největší pecky s Vlastou Burianem, učinil jsem objev, že tento remake o deset let mladšího titulu je veliká komedie. Stačí se jen zaposlouchat. Hugo Haas má sám o sobě komediální vlohy vložené přímo do tváře. Jiřina Štěpničková mu jen zdatně sekundovala. Jindřich Plachta je pak dalším typicky komediálním hercem první republiky. A následně tu máme opravdu dost komických scén a hlášek. Je to též typ komedie, kterou si umím představit na divadle. Záměna osoby, ujeté postavy. Já se skvěle bavil. A možná se nevylučuje toto 11. přikázání s Elánovským: jedenaste prikazanie - lásku nezabiješ. H. H. ji sice nezabil, ale zapřel. A tak tu máme různé druhy nedorozumění a z toho plynoucí vtipné situace. Na podobné bází se točily i komedie s L. de Funesem a další francouzské klenoty. S jistými úpravami by tak film obstál hravě i o mnoho let později. Mimochodem, všiml si někdo, že na počátku slavila společnost příchod 20. století, ale pak muž vymění číslici 1 za nulu u vyvěšeného 1900? To by ale znamenalo, že se ve dvacátém století pohybují už víc než rok. Taky mě pobavily jinak v prvorepublikovém filmu naprosto ojedinělé a inovativní zpomalené záběry dnes moderně nazývané slow motion. ()
Svěží záměnná komedie s nezbytnou písničkou. Ne, že bych si to pouštěl vícekrát do roka, ale jednou za čas není marné si tento drobný filmeček připomenout. Paní Štěpničkovou nemusím, ale tady byla jako dítě dobrá. Snímeček pro pamětníky plný pohody a veselí. ()
To také není špatná komedie!! ()
Plejada skvelych hercu s H. Haasem.Dej mi ale ke konci prisel az moc crazy. ()
Nádherná komedie, kde si užívám výrazů obličeje Hugo Haase a Jiřiny Štěpničkové. O tom jak silvestrovská veselice skončí prekérní situací pro pana notáře, který se musí oženit. Z této bláznivé situace může vzniknout šťastný pár, kdyby nebylo jeho dvou kamarádů a slibu a pak už jedna komplikace navazuje na druhou. Spousta známých herců ve vedlejších rolích, všichni hrají výborně. Zvláště se mi líbí, jak si Jiřina Štěpničková alias Emma užívá pozorování Voborského (Hugo Haase) a jeho čím dál zoufalejšího zaplétání se do vlastních lží. ()
Klasická príjemne naivná predvojnová veselohra ponúka príbeh troch priateľov, starých mládencov, ktorí na nový rok začiatku nového storočia zložia prísahu večného staromládenectva. Nehoda a zamilovanosť hlavného hrdinu notára Vobosky vo výbornom podaní Huga Haasa, spôsobí, že sa bláznivým spôsobom ožení. Do toho samozrejme vpadnú jeho kamaráti a tak musí svoju ženu utajovať a vydávať za svoju dcéru. Situáciu zamotá aj nemanželské dieťa jeho priateľa Emanuela Strely, ktorý si ho stotožní s Voboskovou manželkou. Príbeh je sprevádzaný móresmi doby a pár karikatúrnych postáv veliteľa hasičského zboru a pana hejtmana. 65% ()
Slabší výsledek jednohe ze setkání Haas - Frič, které přikládám tomu, že zde Haas nedostává tolik prostoru pro svou geniální komiku. ()
Píšu to vždy, napíšu to i teď. Takové filmy se už netočí, škoda. Zlatá éra československé kinematografie. ()
Kde hraje Hugo Haas, tam není nikdy nuda. A tato ztřeštěná komedie patří k jeho nejlepším. ()
Kdo to nemá v srdci, tak je to těžké tomu prominout tu ochotnickou dobovou prvoplánovost a strojenost. Ty vypjaté předramatizované herecké výkony včetně mluveného projevu a zpěvů, to je možné přijmout jen srdcem, nadhledem nebo nostalgií. Je to podobné jako například u aut. Škoda MB 1000 je dodnes pojem, který je možno mít rád. Kdo tisícovku měl tehdy, tak má možná nostalgické vzpomínky na auto, která připomínalo Porsche, ale které mělo kýble neduhů a vyžadovalo takřka každovíkendovou péči. Příběh a herecké výkony tohoto filmu však zasluhují pochvalu, neboť mají stavbu - na rozdíl od stohů plytkého komediálního sena z období do poloviny 20. století. Jsou filmy z té doby, které která snesou srovnání i v současnosti - například parodie od stejného režiséra (Martin Frič) Pytlákova schovanka (1949). ()
Hugo Haas je můj oblíbenec a asi ani nic jiného nemohu dát. Úsměvné, pohodové a zábavné. ()
U málokteré prvorepublikové komedie má člověk tak intenzivní pocit, že si z něj dělají tvůrci filmu i herci, permanentně srandu. Tohle je snad nejvíc crazy film třicátých let. Jízda na plný plyn a famózně zahraný trojlístek kamarádů v podání Jiřího Plachého, Jindřicha Plachty a hlavně Huga Haase. Těm se vyrovná skvělý Pištěk v roli otce Jiřiny Štěpničkové, která nemá nejmenší chybu a vůbec se Haasovi nevidím, že o ni tak usiloval... :). Pozornost si opět zaslouží Smatkova hudba, která se vymyká obvyklému operetnímu bezduchému doprovodu a a vedle Hašlerových starosvětských cajdáků oživuje dynamicky děj. ()
Hodně naivní komedie. Zaujala mne pouze scéna, když Plachta leze z domu oknem, jinak je to typická prvorepubliková komedie. ()