Královský víkend

Jeden z nejnudnějších úvodů vůbec (trval čtyřicet minut) byl ukončen frkáním do kapesníků panem Rooseveltem, na nějž zcela evidentně dolehla pylová sezóna. Tento starý chlípník se nestydí vzít na vyjížďku nevinnou sestřenici z šestého kolena, jejíž dlaň si následně dává na své obrnou vyhublé stehno, takže slečna Daisy v podstatě pociťuje tvrdost a zároveň hladkost jeho stehenní kosti. Rozjařený Bill Murray je nadšen z drbání kosti, načež si cestou domů dává erzetu č. 2 WRC Illinois. Interesantní spor dvou vládců světa - je horší koktavost nebo obrna? Bertie musí ustoupit. Tak mne napadá, že jsem nikdy neviděl snímek, kde by si to královský pár rozdával. Zjevně jsou hranice, jejichž překročení je tabu i pro filmaře. "Bertie, budeš zítra jíst ty párky v rohlíku? Ano, třeba deset! To je jako pozvat prime ministera na oběd a dát mu párek s bramborovou kaší!" Bertie si kamerou točí skřek a poskakování pseudoindiánů, proč právník z Harvardu Obama nenosí zrcadlovku na krku? Celé je to zakončené instruktáží, jakže aplikovat hořčici na párek. Amatérská a odfláknutá práce celého aparátu, jež tvořil tento film! 51% Celosvětový výdělek k 24. 4. 2013: $8,887,603..........4,515. nejvýdělečnější snímek historie (24.04.2013)

F.D Roosevelta mám zafixovaného jako respektovanou ikonu a vůdce amerického lidu. Ikonu, která po napadení USA Japonskem, vyhlásila Japonsku válku a která provedla USA prakticky celou válkou včetně vzdálených oblastí Tichomoří. Stejně tak mám zafixovaného britského krále Jiřího VI. I on provedl svůj lid válkou se ctí a neopustil Londýn ani v době, kdy jej ještě zle pustošila Luftwaffe. Samozřejmě tito muži na to nebyli sami, ale tíže některých závažných rozhodnutí na nich ležela... O Bertim už bylo lecos naznačeno v Králově řeči, která mi jej trošičku zlidštila. Vždy jsem jej měl zafixovaného hlavně jako velkou návštěvu na letištích v Anglii, když dekoroval naše chlapce v tmavomodrých battledressech. A najednou se mi do ruky dostal tento film. Film vonící Amerikou začínajících čtyřicátých let, vonící létem a klidem... Nikdo si zatím moc neuvědomoval do čeho se svět řítí i když v Evropě už hnědý mor začal bujet a rozpínat se. Obsadit Murraye jako F.D. Roosevelta byl zajímavý počin, byť ta podoba tam ani s brýlemi nebyla moc zřejmá, protože Roosevelt měl protáhlejší obličej. Ale Murraye mám rád a zahrál to dobře. Z čeho jsem byl v šoku, byly jeho pletky. Jenže tento film je vlastně celý o tom, že i nejposvěcenější hlavy jsou jen lidé se všemi potřebami a tužbami jako kdokoliv jiný. Ne, tento film mi rozhodně nijak nepoškodil moje ikony. Naopak jasněji mi je umožnil vnímat i jako lidi. Tenhle královský víkend byl hezký a čím dál více nad ním přemýšlím, líbí se mi víc a víc. Něco málo mi tam ale přeci jen chybělo. Ani nevím pořádně co. Dávám tři hotdogy a s hořčicí, jak to mají Američané rádi. * * * (06.04.2016)

Během oscarového šílenství postává v koutě nenápadný malý film o jednom dávném víkendu na americkém venkově, který svedl dohromady Roosevelta a koktavého krále. Označil bych ho za takovou milou prskavku a svoje hodnocení povyšuji na nadprůměrné, protože lehkost Královského víkendu bych přál všem těžkotonážním kládám dychtivě lačnících po úspěchu. (25.02.2013)

Tuhle látku se dalo uchopit mnoha způsoby. Režisér Roger Michell to ale neudělal moc šťastným způsobem. V momentě, kdy se zajímavým způsobem začal rozvíjet romantický vztah mezi Franklinem a jeho sestřenicí z pátého kolene Daisy, najednou do hry vstupuje politika a nudné konstituční tlachy britských monarchů. Z bláta unylosti do trochu živějšího příběhu se dostáváme až skoro na samém konci filmu, kdy pro konzervativního panovníka a jeho choť je připravena veselá americká zahradní párty, na které se netradičně podávají hot dogy. Závěr je hravý, ale bohužel uspěchaný a bez většího vyvrcholení je finální zápletka velice diskrétně zametena pod koberec. Je to trochu škoda, protože herecké obsazení, v čele s hvězdným Billem Murrayem, vůbec nebylo špatné. Rozhodně bych si dokázala představit dynamičtější průběh celého snímku. Celkově by neškodilo, kdyby se především herečkám (kromě perfektně zahrané hystericky afektované královny Alžběty v podání Olivie Colman) vlilo více elánu do žil. Sympatická Laura Linney tak zapadá do jednolité šedi bez jakéhokoliv výraznějšího charakterového rysu. Polovina filmu je výborná, druhá velmi slabá. Celkem se to střídá, snímek tak nabízí průměrnou podívanou. (30.05.2013)

Bill Murray exceluje. Laura Linney exceluje. Většina herců hraje velmi slušně. Se zbytkem nenápadného filmu je to už horší. V Británii byl mezi filmaři vždycky zájem o královskou rodinu. V Americe zase diváci vždycky slyšeli na vyprávění o slavných prezidentech. Ať už z pohledu propírání jejich excesů, tak i hrdinských zásluh. Královský víkend spojuje obé. Jen se nám kapku zadrhává. Nebýt Murrayho, bylo by zle. Právě jeho šibalský úsměv i vážná tvář v těžkých předválečných chvílích jsou hlavním tahákem filmu režiséra Rogera Michella, který nejednou v minulosti dokázal solidně nudit. Tady je přesně v pozici toho, který divákovi leccos neumí prodat, po jeho posledním příspěvku tak bude jeho režisérské menu stejně průměrné, jako doposud. Výsledek jako objektivní životopisný snímek to neobstojí, jako milé retro jakbysmet! Slabé tři hvězdy.. (29.08.2013)