Trois couleurs - Blanc
Trzy kolory: Biały
Tri farby: Biela
Three Colours: White
Three Colours: White
Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Edward KłosińskiHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Zbigniew Zamachowski, Julie Delpy, Janusz Gajos, Jerzy Stuhr, Grzegorz Warchoł, Jerzy Nowak, Aleksander Bardini, Cezary Harasimowicz, Jerzy Trela (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Tři barvy: Bílá - tak se jmenuje druhý film z volné filmové trilogie, který natočil polský režisér Krzysztof Kieślowski. Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policii pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru. Doma soustředí všechny své síly k jedinému cíli: rychlému zbohatnutí. S pomocí peněz a důmyslného plánu chce Dominique přilákat z Paříže do Varšavy, aby se jí konečně mohl pomstít? Kromě satiry na dobové poměry v Polsku je film i hořkou výpovědí o mezích komunikace mezi lidmi, o individuální samotě a stavu dnešní společnosti. Hlavní postavy ztělesnili Zbigniew Zamachowski (Ohněm a mečem) a Julie Delpyová (Evropa, Evropa, Homo Faber). Film vznikl ve francouzsko-polské koprodukci v roce 1993, byl rok později oceněn Stříbrným medvědem na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (159)
Ačkoliv je Modrá nejspíš neslavnějším filmem z Kieślowského Tří barev, nemohl jsem si pomoci, ale mě v té báječné symfonii obraznosti a hudby rušil neustále jakýsi podprahový falešný tón. Podtón určité neuvěřitelnosti a přílišné vyumělkovanosti a to nikoliv v rovině příběhové, ale spíše emocionální (podobný tón, který měl prim v Dvojím životě Veroniky, jež je pro mě zdaleka nejhorším Kieślowského dílem). Ale pojďme k hodnocení Bílé - tato "barva" sice není tak audiovizuálně opulentní jako Modrá, zato je to film mnohem vřelejší a lidštější. Film, který mne absolutně a beze zbytku pohltil a s jehož protagonisty jsem se dokázal zcela sžít. Když se smáli, smál jsem se s nimi, když plakali, měl jsem na krajíčku. Velmi silný příběh o lásce i o životě s naprosto skvělým Zamachowským a neuvěřitelně divukrásnou Julie Delpy. ()
Prvýkrát som videl film s mladou Julie Delpy a treba povedať, že jej to kedysi veľmi svedčalo. Táto druhá časť trilógie je lepšia ako prvá Modrá, je hlavne veselšia a má v sebe filipa, ktorý sa naplno ukáže na konci. Láska a pomsta ukázaná v plnom šate. ()
Co říct k Bílé? Asi jen, že velká láska je pastička. :) Pro mě maličko slabší než Červená, ale stále veliká paráda! Kieślowski byl pan režisér, skvělý scénárista, škoda, že nás opustil tak brzy. ()
"Biela" je opät skvelá a už mi je jasné, že Kieslowski nemôže sklamať.Vynikajúci herci,scenár(aj ked tá cesta lietadlom by asi taká hladká nebola:), réžia... Všetky superlatívy sú zbytocné, treba skrátka vidieť a to nielen "bielu" ale celú "trikolóru". Všetky tri diely sú rafinovane a niekedy velmi nenápadne poprepletané(nech už pozeráte trikolóru v akomkoľvek poradí, no odporúčam chronologicky) a pri tom, každý diel je mimoriadne silný aj sám o sebe. Za "bielu" dávam 4,5*/5... Za trilógiu ako celok plný počet, pretože ju považujem za kinematografický skvost a jeden z vrcholov psychologickej drámy! ()
Celá první polovina je opravdu parádní, navíc podporovaná kamerou a hudbou nejvyššího kalibru. Jakmile se však příběh ve druhé půlce zvrhne do absurdní roviny, najednou ztrácí na uvěřitelnosti a tudíž i na přitažlivosti. Kieslowski mě opět potěšil desítkami nejrůznějších nenápadných detailů, pro něj tak typických, ale v této tragikomické rovině mi až tak neseděl. Trilogii u mne tak jasně vévodí pochmurná Modrá. ()
Druhá barva je, podobně jako ta první, Modrá, stejně skvěle režijně zvládnutá a na diváka opět působí zvláštní, těžko popsatelnou, tíživou atmosférou. Naprosto skvělé je cameo Juliette Binoche. To jsou takové ty detaily, které vám film posunou o úroveň výš. A ano. Julie Delpy byla neskutečná kočka. 7/10 ()
Kieslowskeho Karol pôsobí ako opozitný brat Herzogovho Strozseka. Herzogova postavička s podobne nevýraznou tvárou a posmutnelými očami sa pretĺká do čoraz väčšej psoty pri odcestovaní do cudziny, Kieslowskeho protagonista sa dokáže z bezútešne bielej, v ktorej začal blednúť vo Francúzsku, vo svojej rodnej zemi nečakane "vyfarbiť". Aspoň na povrch. ................ Kieslowski v bielej časti trilógie farieb opakuje všetky silné stránky étericky tiaživej Modrej (práca s farbou a jej symbolizmom, narábanie s detailami, hudbou, obrazom a scenárom, skvelé ovládanie emotívnosti) v (nielen vizuálne) stlmenej podobe menej subtílneho a bolestivo krehkého príbehu (Modrá bola skvelo kumulovaná vo veľmi komornom prostrední so sýtofarebným vizuálom hrajúcim sa s možnosťami obrazu a jeho symbiózy s hudbou). ................... Pre Bielu je príznačná menšia amorfnosť, pridanie trpkého humoru do dejovejšieho rozprávania a obšírnejší tematický rozsah, naďalej zahŕňajúcim základnú tému intenzívnej vnútornej bolesti vyvolanej láskou a stratou, melancholickej nostalgie a túžby odtrhnúť sa od vlastnej minulosti, ktorá je však nerealizovateľná. .......... Biela a Modrá sú dve varianty, dva príbehy s rovnakým princípom, vychádzajúcim zo základov, ktoré sú odlišné rozsahom , no naďalej príbuzné v princípoch ich spracovania a emocionálnej základni. ()
Predposledný film Kieslowského sa nesie v nezvyčajnom duchu. na jednej strane máme typickú Poľskú člapkanicu a na druhej strane Parížsky Art realizmus. Medzi týmito dvoma prostrediami alebo lokáciami ako chcete panuje určitá rozdielnosť, ktorá sa odráža aj v charaktera hlavných postav Dominique a Karola. Hneď na začiatku je ale potrebné povedať že Zamachowski je strašný sympaťák, na jeho hereckom prejave vlastne stojí celý film a je radosť sledovať jeho prerod z obyčajného človeka , ktorému sa nič nedarí na NIEKOHO. Jeho pomsta je o to v závere sladšia pretože ako to už býva z lásky sú tie najväčšie zločiny a všetci určite vieme že ženy sú často kruté. Keď ale na konci plakal nejak som s ním súcitil. Takisto keď hovoril po francúzky nemohol som sa ubrániť pocitu určitého realizmu. Jedna fantastická scéna strieda druhú, a je tu aj určitá retrospektíva, ktorá odkazuje na Kieslowskéhi diela- babička s flašou - tri farby modrá a väzenie z krátky film o zabíjaní. ()
Nevim co bych mel napsat k tomuto filmu, jelikoz me nic, co by jej vystihovalo nenapada. Neuveritelne citove silny film, ktery se pomalicku rozjizdi a ukazuje nam cestu chudeho polskeho kadernika, ktery ztrati vse, ale nepropadne zoufalstvi, i kdyz k tomu ma hodne blizko, nybrz podstoupi tvrdou cestu k ziskani vseho nazpet. Zase zde skvele pracuje kamera a hudba, ktera perfektne doplnuje sceny ve filmu. Tento film nemuzu nez doporucit. ()
Nebavil som sa, príbeh ma nezaujal, proste podľa mňa obyčajný film. Tak ako by som Modrú nazval skôr čiernou, tak tento si podľa mňa zaslúži pomenovanie šedá. Nič moc veru, natočené v roku, v ktorom napríklad Forrest Gump, či Vykúpenie z väznice Shawshank a ono to je taký nepríťažlivý, miestami nudný film. Príbeh chudáka by som si vedel predstaviť aj inak, toto je také predvídateľné, niečo čo som skôr čakal. Jednoduchá sranda. ()
Ako si naspäť získať milovanú osobu, ktorá ale lásku ( už ) neopätuje? Čo všetko sme schopní pre to urobiť? Na tieto otázky dáva odpoveď ( a zároveň aj akési až absurdné možnosti ) odhodlanie ústrednej postavy. Film, ktorý ( groteskne ) seje optimizmus. ()
Bílá je symbolem čistoty. Bílá je barva lásky. Lásky "nevášnivé" a o to možná rovnější. Červená mě teprve čeká a jsem velmi zvědavá, zda celá trikolora bude propojená vzájemně tak, jako byla propojená Modrá a Bílá. Tím nemyslím jen podobné symboly jako ptáci,kontejner na lahve.....Viděli jste v Bílé, při rozvodovém řízení Karla, v pozadí jak Julie pootevřela dveře a chtěla vejít do místnosti? A v Modré ,když Julie hledala milenku svého muže u soudu, pootevřela jedny dveře a chtěla vejít do místnosti, kde právě probíhalo rozvodové řízení Karla? Kieslowski je fakt geniální..... ()
Ačkoli bílá je moje nejoblíbenější barva, Bílá je asi nejslabší článek nadpozemské trilogie. Je to nejspíš tím, že hrabání se v mužské psychice Kieslowskému nejde tak, jako hrábání se v té ženské. A navíc, co si budeme povídat - mužská psychika, narozdíl od ženské, není až tak zajímavá:) ()
Modrou jsem ohodnotila 4 hvězdičkami, bílou musím 5. Láska až za hrob (doslova) a milující šikovný nešikovný Karel mě doslova upoutali. ()
Více než samotným příběhem si mě tato zahořklá komedie o vzájemném zraňování se v lásce, podmanila svou zvláštně tesknou, melancholickou náladou. A zároveň navnadila na další filmy z Kieslowskiho trikolory. Filmová výzva 2016 ()
komediální díl není špatný...možná i lepší než brutálně vážná jednička. ()
Časť Biela na mňa umelecky tak nezapôsobila ako Modrá, hoci atmosférou voľne nadväzujú. Pripadal som si ako v Kubrickovom filme postáv, o ktorých slušný človek nemá vysokú mienku, ale musí kvitovať motivátory, ktoré spravidla za zozvieraťšťovaním ľudstva zväčša stoja. Epizodické rozpoltenie na seba chirurgicky nadväzuje a zapadá, behom minúty dostane životný Knokaut osoba, ktorá dovtedy Knokauty neprijímala, ale dávala. Skutočne ide o film na zamyslenie a používa nepríjemný čierny humor (pre jej zhmotnený realizmus a rozbité osudy) a sarkasticky absurdný pre nezaujatého diváka, ktorý sa od nich drží z 20teho poschodia na dištanc. Sexualizmus > láska, sila osobnosti > pokora a empatia - všetko elementy reality a nevyfabrikovaných rozprávok idealizmu, hoc rozprávkovo prechody času v jej bezohľadnosti pôsobia a nie ako kontinuálna schizma časovej rovnodennosti. ()
Poslední z trilogie, který jsem ještě neviděl, i když v pořadí vlastně druhý, aby byla dodržena návaznost. Kieślowski byl natolik jedinečným režisérem, že prostě nemohl zklamat ani tímhle filmem, který se místy tváří komicky, ale vždycky máte pocit, že zasáhne do živého. Výborné herecké výkony, ale ještě lepší scénář. ()
Senzačně vykonstruovaná a velmi hořká dramatická komedie. Funguje, má spád a ve své dějové stránce je naprosto famózní. ()
Kieslowskeho prostřední část Tří barev je v hodně směrech netypická. Především není tak režisérsky výrazná (méně poetiky) a místy disponuje humorem. Ten je v některých scénách osvěžující, ale jindy působí zbytečně, a to především v kombinaci s podnikatelskou satirou, která mě bohužel neoslovila (právě v těhle místech film začíná působit lehce obyčejně). Naopak se mi líbilo několik nenásilných reminiscencí na první Modrou (už se těším čím mě překvapí Červená). Vezmu-li to kolem a kolem, je pro mě Bílá povedený film, i když možná trochu nenápadný, ostatně jako barva sama. 9/10 ()