Tři barvy: Bílá

70 % - Nevidět Červenou a hodnotit to separé, asi bych šel výš. Bez kontextu špička, takhle pod Červenou. Ale mistrně vyprávěné a brilantně zahrané, konec poněkud černohumorný, na každý pád originální a atypický. Tohle by si v Hollwoodu nelajsli :-) (28.04.2009)

Nejslabší článek Kieslowskeho trilogie. Oproti Červené a Modré se mě tento příběh příliš nedotknul, nemá ani tak sofistikovaný, symbolický a hluboký děj. Rovněž použití bílých prvků v záběrech bylo nepostačující a nebylo tak bijící do očí jako v případě Červené. To ovšem nic nemění na tom, že se jedná o velmi kvalitní film pojednávající o lásce, odkopnutí a pomstě právě prostřednictvím oné lásky. Rovněž je to film lehce si pohrávající s historickými souvislostmi, jejichž zpracování divák historie znalý jistě ocení. (10.02.2010)

Stale zaujimave, ale uz o nieco menej kvalitne...aspon z mojej strany,ako farba modra. Neviem, nieco mi tu chybalo...nechcem tymto povedat ze film spada do priemeru, stale ma velmi vela toho co ponuknut...ale pre mna zatial druha cast trilogie za 4,nazdar (24.03.2008)

Druhá časť z trilógie troch farieb, Biela, je u mňa o čosi slabšia. Nie, že by to bolo zlé, no priklonenie sa ku komédií mi v tak depresívnom námete úplne nesadlo, no inak som bol spokojný. Opäť nádherná, citlivá kamera, kvalitný scenár podaný realistickou formou (paktovanie z pozemkami a katastrom je naozaj obšírna téma), to všetko ma u Kieślowského dostáva, Snímka nepriamo nadväzuje na prvú časť a s novými postavami zachytáva posadnutosť láskou, nádejou pre lepší život a sociálne štruktúry v post-komunistickom Poľsku. (09.11.2018)

Láska v druhém díle volné trilogie dělá z hlavního hrdiny skoro psychopatického magora, ale přesto s ním má divák tak nějak soucit a chápe ho, ač je mnohdy odsouzeníhodný. Přes své nesporné kvality je tento film nejslabším článkem trilogie. (20.07.2006)

I oklikou se nakonec dostanete kam máte... (21.05.2008)

Ked som sledoval prerod Karla v šikovného obchodníka , tak som si spomenul na vetu , ktorú povedal bývaly poľský prezident Kwasniewski v Osvienčime na adresu nás Židov. My Poliaci Vám dakujeme , že ste nás naučili žiť. (16.02.2009)

S polskou kinematografiou mam zle skusenosti od Kieslowskeho filmu Krotki film o milosci a Krotki film o zabijaniu. Tuna ide o tretiu a poslednu cast Kieslowskeho farebnej trilogie, tentokrat sa film vola Trois Couleurs : Blanche. A kvalitativne ide o film asi tak na urovni prveho dielu : zenska menom Julie Delpy vykostila manzela od penazi, majetku a prace, a vysmarila ho na ulicu. Bez dokladov a bez penazi samozrejme. A moze sa rozbehnut film, pri sledovani ktoreho som sa dost nudil. Rezia je len priemerna, herecke vykony priemerne, dialogy priemerne. Ako som sa dozvedel, film je satirou na pomery v Polsku a vypovedou o medziach ludskej komunikacie. A este som sa dozvedel od miestnych ynteleguanov 4 a 5 hviezdickovych /a od pouzivatela menom Radek99/ , ze biela farba je symbolom rovnosti Vychodu so Zapadom, a nielen to! Ja tvrdim, ze biela je aj symbolom rovnosti Severu s Juhom, Severovychodu s Juhozapadom a Severozapadu s Juhovychodom. Potom biela je evidentne aj symbolom rovnosti Ruskej Federacie s Bangladesom, Cinskej Ludovej Republiky s Urundi - Burundi a USA s Burkinou Faso. Co to v reali znamena sice netusim, ale znie to kul a ynteleguansky na urovni, tak to necham tak. Vsetkemu chapat nemusim, to som sa uz davno naucil. Co som tym chcel povedat? Jaj, viem - tymto na polsku kinematografiu definitivne seriem, lebo stoji za ovno. A furt si myslim, ze polska kinematografia je pravom podcenovana a pravom na okraji diania nielen Europy, ale aj sveta /este raz vdaka za filmy Truffauta, Corbucciho, Stena, Bergmana, popripade Jeana Renoira/. 60 % (04.11.2014)

Nemůžu si pomoct, ale i když moji oblíbení uživatelé Bílou považují za nejslabší článek tříbarevné trilogie, ale mě osobně se líbila víc, než Modrá. Je sice méně psychologická, zato je ale víc dějová, víc mě zaujala a víc baví. Navíc i zde Kieslowski dokazuje svůj filmařský um - je zde opět perfektní kamera, skvělé herecké výkony a dost dobře se tu vyvíjí děj, který každou chvíli přijde s něčím zajímavým. Je to vlastně i celkem pohodový film a osobně se mi moc líbil, takže nemám problém mu dát 5*. Kieslowski mě vždy umí příjemně překvapit. (02.02.2020)

Přepsáno v březnu 2019. Tři barvy: Bílá je svéráznou komedií v rytmu tragédie od polského filmového básníka Krzysztofa Kieślowskiho. Bílá je barvou sněhu, chladu vnějšího i vnitřního, odcizení a naděje. Pojem Rovnost je rozzuřenou snahou ponížené lidské důstojnosti o nastolení spravedlnosti a hřejivého pocitu při dosahování satisfakce. V širším kontextu se tvůrci rozhlíží po stavu společnosti a za dychtivou potřebou postsocialistického Východu vyrovnat se hodnotě a podstatě bohatství Západu. Síla peněz je opojná, morální hodnoty omezují pohyb volného rozletu. Bílá je také jedinečnou romantickou baladou lásky, nenávisti, zrady a pomsty. Všechny protichůdné pocity se vzájemně mísí, žádný impuls se nedokáže oprostit od ostatních, slabost se nepromíjí a láska, byť ve zdeformované poloze, v hloubce touhy a smyslnosti přetrvává všechny stupně příkoří i úkladné hanby. Hlavní postavou odvetné reakce intimního zhanobení je Karol Karol (zajímavý Zbigniew Zamachowski), úspěšný kadeřník s momentální dysfunkcí tělesné možnosti uspokojení. Lidská důstojnost je rozervávaná na nicotné zbytečky bezradnosti. Niterné volání po spravedlnosti dostává odvahu a hlas stále sílí. Satirická jednoznačnost si vychutnává hrdinův návrat do vlasti. Lidské ponížení se rázně a vytrvale chystá na svůj velkolepý okamžik úplného vítězství. Bohatství stojí na prvním místě, nejdůležitější potřebou je ovšem stále a jen touha lásky. Hlavní ženskou postavou je Dominique Vidal (sebevědomá Julie Delpy), nevyzpytatelná bývalá Karolova manželka. Potřeba tělesnosti krutě trestá mužskou neschopnost. Láska překračuje hranici nenávisti, přesto z ní nikdy natrvalo neuteče. Sobecká láska uctívá znamení destrukce. Důležitou postavou je Mikołaj (pozoruhodný Janusz Gajos), mysteriózní osoba a nejupřímnější Karolův kamarád. Strážný anděl má pochybnosti o smyslu života, závan smrti je vykoupením, obrozením i zoufalým strachem niterné osamělosti. K výraznějším postavám patří Jurek (příjemný Jerzy Stuhr), Karolův starší bratr a provozovatel kadeřnického salonu. Je tichou silou, která podporuje a nemá žádné postranní úmysly. A také Karolův polský zaměstnavatel (Cezary Pazura), prototyp úspěšného muže nové etapy života po polském komunistickém martyriu. Ostré lokty jsou předností, rostoucí profit je jediným uspokojujícím cílem. Z dalších rolí: pravá a nebojácná ruka polského kšeftaře (Grzegorz Warchoł), Karolův svědomitý řidič Bronek (Jerzy Trela), výhodné pozemky prodávající starý venkovan (Jerzy Nowak), Karolův spolehlivý notář (Aleksander Bardini), či pověst o náhlém úmrtí vyšetřující policejní inspektor (Cezary Harasimowicz). Bílá je drsně neortodoxní komedií se satirickými zvuky o stavu a hodnotách společnosti v období euforického uvolnění politických poměrů. Bílá je očekávání a křížová výprava za osobní spravedlností. Bílá je naděje a láska, uvězněná v nedorozumění potřeb doby i jednotlivců. Bílá je svérázná romantická balada a nihilistické popichování. (14.08.2009)

Nuda k posrání #99. Viz Osvícení. 30% (22.01.2022)

Druha cast Kieslowskeho volnej trilogie,je predovsetkym vydarenou tragikomediou o tom, ze sile lasky sa moze vyrovnat aj sila povznasajucej pomsty. (12.09.2006)

Uz se sice nekona, tak silna vizualni a hudebni orgie jako v prvnim dile trilogie. Pribeh take neni tolik " skutecny " a silny. Naopak zde mame relativne dost vtipnych situaci, pribeh ( sice absurdni, ale velmi poutavy ), ktery nenudi a skvele herecke vykony, at uz Zamachowskeho, Stuhra nebo Gajose. Ocenil jsem take porevolucni polske realie. Velice dobry film, ktery ale modry stin neprekonal... (17.02.2009)

Druhý díl v ničem nazaostává ani za Modrou ani za Červenou a navíc má malinkou špetku skvělého humoru. "Mrtvola z dovozu." A podbně. (27.08.2009)

Komedie ? Není veselá ani smutná, bílá - a dokonce ani černá. Zato je ÚNAVNÁ - a slabošská. Topí se v sebelítosti, všemožně se snaží vás obměkčit, doslova se na vás lepí a nelze se jí jen tak zbavit ... nepožaduje jen soucit a pochopení, ale především LÁSKU - a ta se obvykle vyžebrat nedá. Dobře: Chápu JEHO ... že ji nechtěl ztratit, ovšem daleko lépe chápu JI ... že ho nesnášela ... a s trochou přemáhání chápu i potřebu Krzysztofa Kieslowskiho natočit o NICH film. Ale tím jsem svoje možnosti (i sama sebe) zcela vyčerpala. Výstižný komentář: marvan ... P.S.: 1) To není o lásce - ani u jednoho z nich. TAKHLE láska nevypadá ... alespoň ne taková, která by za něco stála. Ale možná jste zažili nerovný vztah, v němž jste nechtěně hráli roli vzdáleně připomínající úlohu Karla nebo Dominique - tak už to víte; 2) V každém případě jsem vděčná nevyzpytatelnému osudu, že jsem "Bílou" viděla až jako poslední z trojice barev, tvořících jen velice volnou trilogii. Po aktuálním kulturním zážitku bych možná nikdy nedošla až k "Červené" - a to by byla jednoznačně škoda, neboť teprve JEJÍ křehká poetika mě během okamžiku dostala přesně tam, kde mě chtěla mít. (07.12.2012)

Jak holič, ctitel a tvůrce ženské krásy, v sobě divoké zvíře našel. Mám moc rád závěrečnou metaforu s princeznou zavřenou v zámku. Bohužel Kieslowski se nespokojil s lidským love story a narouboval ho na Polsko. Komunismus - impotence, následný Klondajk - divoký a zvířecí sex (ale vždy platí Nezabiješ - scéna v metru), no a teď by měl být čas na rodinu, která vytváří harmonii mezi člověkem zvířetem (protože k dětem se dostáváme určitým způsobem) a posláním od boha. Kde je ale Polsko dnes... (15.06.2009)

Neviem ako ostatní ale ja som sa musel smiať. Trpká komédia Krzysztofa Kieslowského, ktorá mi je z jeho dosiaľ videných diel ľudsky najbližšia. (20.07.2006)

Dvě nominace na ocenění Berlínský mezinárodní filmový festival, a jedna European Film Awards. V Berlíně výhra stříbrného medvěda: Nejlepší režisér. (28.01.2012)

Na Modrou to zdaleka nemá, nedosahuje to jejích kvalit. Přesto výjimečný film. (04.06.2013)

Stejná preciznost jako v Modré, ale příběh a postavy o řád vykonstruovanější, umělejší. Snad proto ke mně Bílá nemluví zdaleka tak srozumitelným jazykem: jemné odstíny výrazů tváří vidím, ale tentokrát v nich často tápu stejně jako v některých činech a motivacích (nepochopil jsem bohužel ani, co se snaží Dominique v závěru sdělit gesty, dokud mi to její představitelka nevysvětlila v bonusech) a tudíž se na mnoha místech bezprostředně emočně nechytám. Na druhou stranu, velké plus je všudypřítomný trpký humor a polská zemitost (mj. tradičně výborný Jerzy Stuhr ve vedlejší roli). Třeba se to napodruhé usadí, zbude-li v životě čas na podruhé. (15.05.2012)