Kamera:
Otto HellerHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Meda Valentová, Otto Rubík, Jindřich Plachta, Eman Fiala, Čeněk Šlégl, Marie Grossová, Jaroslav Marvan, Josef Novák, Viktor Nejedlý st. (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Energický a neúplatný revident bankovní filiálky v Renešově Popelec Hadimrška je vyslán do Prahy se závažným úkolem zachránit před bankrotem velkoobchod s gramofony, firmu Zlatník a spol. Její mladý majitel se totiž víc než o obchody stará o kabaretní zpěvačku Mici Angoru. Popelec vtrhne do podniku jako vichřice s pevným úmyslem uvést vše do naprostého pořádku za každou cenu. Mimo jiné oznámí panu Zlatníkovi, že se musí oženit s Astou, dcerou bohatého konzula Wielanda. Ta se sice nebrání sňatku s mužem, který jí byl poněkud nezvyklým způsobem vybrán, ale chce se přesvědčit, jaký je. Domluví se s dívkou ucházející se u Zlatníka o místo sekretářky, aby se mohla s budoucím manželem co nejlépe seznámit. A Popelec se pouští do boje s Mici Angorou, která se nehodlá vzdát snadného života z peněz Zlatníkovy firmy. (TV Nova)
(více)Recenze (183)
Komplikované vybírání nevěsty či milenky mezi kočkou Mici a psem Astou, které pořádně vyšperkuje svými hláškami Vlasta Burian. Píseň o Hadimrškovi je ale časem vlezlá. Mezi prvními zvukovými filmy ale naprosto vyniká, podobně kvalitní filmy přicházejí podle mého až o několik let později. Musím také přiznat, že tehdy třicetiletému Jaroslavu Marvanovi jeho roli naprosto věřím. A ponaučení na konec? Všechno zlé je pro něco dobré a když svou prostopášností zchudnete, tak si najděte bohatou nevěstu :-) ()
I vzhledem k mimořádně banálnímu příběhu plnému loutkovitých postav a magnetizujícímu vedle všemožných komických situací nejrozmanitější gagy titulní postavy právě tento snímek ze všech Burianových předválečných nejvíce ztělesňuje zmatení jazyků: v jediné postavě se sbíhají všechny okolní dialogy a směšují se se samomluvně založenou řečí, která horce tryská z divoce rozkymácené mysli, v cosi ne nepodobného jakési drzé babylonské věži. Žádné slovo pronesené z maloměšťáckých úst neobstojí stejně jako tento svět. ()
Burianova komika (slovní i mimická) se rozpadá na dvě části: na komiku fenomenální a na komiku úpadkovou, povrchní a trapnou, doslova nesnesitelnou. Komický fenomén Burian totiž chtě nechtě potřeboval mít nad sebou silnou režisérovu ruku (což pravděpodobně připouštěl jen ojediněle + potom na stará kolena v nových podmínkách ve svých posledních filmech), aby se nepropadal do titěrných, slaboduchých, doslova odporných improvizací. Do takového improvizačního transu se umělec propadal pravděpodobně pod vlivem svého vysokého sebevědomí o své komediální dokonalosti nebo současně i pod vlivem jakýchsi "stimulujících látek". Některé momenty např. v této komedii vypadají v onom směru velmi podezřele...Legendě našeho, a nakonec i světového, kina nechci vůbec ubírat na jeho legendárnosti a jeho hereckých kvalitách, naopak, ale je třeba kriticky přiznat, že skvělý komik-Burian se často propadal svojí přepísklou/nekontrolovanou komediální improvizací na úroveń laciného spíše-k-pláči šaška. ()
Vlasta Burian opět zaperlil. Jako pedantský úředník byl perfektní. Ale na každého jednou dojde, takže i on dostal svůj díl. Ovšem po těch všech peripetiích vše dopadlo dobře. Stejně jako Kleopatra i já miluju tu scénu, kdy se Hadimrška úžasně kácí k zemi. Takhle jsem ještě neviděla nikoho, že by se takovým způsobem kácel do vývrtky a ještě u toho mluvil jako Hurvínek. Vypadal přitom jako hadrový paňáca. Rozřazování gramodesek taky nemělo chybu. I když už jsem tenhle film viděla snad stokrát a možná i ještě vícekrát, tak si ho vždycky užiju. ()
Skvělá komedie s Vlastou Burianem, který je nepřekonatelný. Další ze snímků, na které se člověk může dívat opakovaně a neomrzí. Dalším prvkem, kterým české komedie prosluly od samého začátku je hudba. Téměř v každé se objeví nový hit populární hudby tehdejší doby. Zajímavé je, že vedle skvělé komedie a známého hitu se v roce 1931 objevil další československý hit, a to malý osobní vůz TATRA 57, který se záhy stal velice oblíbený a dostal přezdívku Hadimrška. Vyráběl se v různých modifikacích až do r. 1949! ()
Galerie (11)
Photo © Elektafilm
Zajímavosti (5)
- Píseň „To neznáte Hadimršku, děvčata“ opatřil hudbou Jára Beneš a textem Jaroslav Mottl a Fráňa Vodička. (sator)
- Poprvé na filmovém plátně herečka Světla Svozilová. (M.B)
- Ve filmu zazněla píseň s názvem „Píseň psacího stroje“, ke které složili hudbu Jára Beneš, Ferry Gyulai, Jan Stark, text písně napsali Jaroslav Mottl, Fráňa Vodička a nazpívali ji Marie Grossová a Lída Theimerová. Dále zazní píseň „Mne koupali co děcko v horké lázni“, ke které hudbu složili Jára Beneš a Bedřich Kerten, text písně napsali Jaroslav Mottl, Fráňa Vodička a nazpíval ji Vlasta Burian. Také zde zazní píseň „Růžové psaníčko“, ke které hudbu složil Jára Beneš a text písně napsali Emanuel Brožík a Fráňa Vodička. (GASTON73)
Reklama