Kamera:
Otto HellerHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Meda Valentová, Otto Rubík, Jindřich Plachta, Eman Fiala, Čeněk Šlégl, Marie Grossová, Jaroslav Marvan, Josef Novák, Viktor Nejedlý st. (více)Obsahy(1)
Energický a neúplatný revident bankovní filiálky v Renešově Popelec Hadimrška je vyslán do Prahy se závažným úkolem zachránit před bankrotem velkoobchod s gramofony, firmu Zlatník a spol. Její mladý majitel se totiž víc než o obchody stará o kabaretní zpěvačku Mici Angoru. Popelec vtrhne do podniku jako vichřice s pevným úmyslem uvést vše do naprostého pořádku za každou cenu. Mimo jiné oznámí panu Zlatníkovi, že se musí oženit s Astou, dcerou bohatého konzula Wielanda. Ta se sice nebrání sňatku s mužem, který jí byl poněkud nezvyklým způsobem vybrán, ale chce se přesvědčit, jaký je. Domluví se s dívkou ucházející se u Zlatníka o místo sekretářky, aby se mohla s budoucím manželem co nejlépe seznámit. A Popelec se pouští do boje s Mici Angorou, která se nehodlá vzdát snadného života z peněz Zlatníkovy firmy. (TV Nova)
(více)Recenze (182)
I vzhledem k mimořádně banálnímu příběhu plnému loutkovitých postav a magnetizujícímu vedle všemožných komických situací nejrozmanitější gagy titulní postavy právě tento snímek ze všech Burianových předválečných nejvíce ztělesňuje zmatení jazyků: v jediné postavě se sbíhají všechny okolní dialogy a směšují se se samomluvně založenou řečí, která horce tryská z divoce rozkymácené mysli, v cosi ne nepodobného jakési drzé babylonské věži. Žádné slovo pronesené z maloměšťáckých úst neobstojí stejně jako tento svět. ()
Druhý zvukový snímek Vlasty Buriana by se dal jeho rolí charakterově zařadit vedle snímku předchozího pod názvem 'C. a k. polní maršálek' (1930). Živelnou komediální energií a houževnatostí sobě vlastní opět ztvárnil postavu dokonalou svou výřečností a hlavně komandováním vždy, všech a za každých okolností. Tou postavou je tentokrát účetní revident v bance Popelec Hadimrška, který je vyslán zachránit firmu Zlatník a spol. coby velkoobchod s gramofony, před bankrotem, neboť její majitel vráží nemalé firemní peníze do kabaretní zpěvačky. Tady by se skutečně hodilo staré dobré přísloví: *Kam čert nemůže, tam nastrčí ženskou.* Snímek natočený na základě divadelní hry sice na dnešní dobu zestárnul svým inscenačním pojetím, avšak humorem stále dokáže dokonale rozvibrovat bránice diváků. Děj jako takový je pevně daný a plný situačních scén, avšak ke konci jakoby tvůrci ztráceli nad celým konceptem kontrolu. Dějový vývoj už je značně uspěchaný a mnohdy nepřehledný. Do toho všeho je zde naroubovaná i scéna jak vystřižená z grotesky, neb je skutečně bez zvuku, na téma, kterak policisté nahánějí na ulici zlodějíčka. Působí to tu skutečně dosti rušivě. Každopádně film doslova přetéká hláškami a hlavně narážkami na různé okolnosti, situace a charaktery postav, které se hodící i na dnešní dobu. Film tak lze považovat za počin nadčasový a kdykoliv použitelný. Jako příklad lze uvést zcela poslední scénu oslav po zvolení Hadimršky starostou, především jeho odchod za jásotu davu. Jako politická satira prostě dokonalé. ()
Burian naprosto perlí a táhne celý film způsobem, že to přesahuje všechny mezky! Jeho kvality ční nad kvalitami scénáře i výkony většiny ostatních asi tak o dvě třídy. Film balancuje mezi němou groteskou a zvukovým filmem a je mozna v nejakych mistech jednoduchy a primitivni. Ale Burian se tady naprosto utrhl ze řetězu a minimálně v první půli filmu je jako neřízená střela, která všechny v dosahu zasypává skvělými hláškami a fóry. Všechny nedostatky filmu vyvažuje jediný člověk, který tu naplno ukazuje, proč je právem nazýván králem komiků. 70 % ()
Ani tento film se z těch Burianových nezařadí mezi mé oblíbené. Burian byl skvělý komik a dokázal filmy povýšit svým uměním, ovšem tento počin mě moc nezaujal. Příliš mě to sledování nebavilo. Na to, že s Lamačem točil i Martin Frič, taková režisérská osobnost, není film (překvapivě) moc dobrý, postrádá pro mě tu lehkost a vtip, navíc mi byly docela nesympatické ženy-herečky. S Burianem mám prostě jiné favority. ()
Tak v tomhle filmu máme Vlastu Buriana v roli, ve které spíš vídáme jeho obvyklého hereckého partnera Jaroslava Marvana, čili protivného, přísného a nesmlouvavého, v srdci však dobráckého člověka. No a je vidět, že i tohle Burian zahraje naprosto s bravurou. Jinak není moc co k filmu psát, vše podstatné je stejnak řečeno v oficiálním textu distributora. :-) ()
Galerie (11)
Photo © Elektafilm
Zajímavosti (5)
- Ve filmu zazněla píseň s názvem „Píseň psacího stroje“, ke které složili hudbu Jára Beneš, Ferry Gyulai, Jan Stark, text písně napsali Jaroslav Mottl, Fráňa Vodička a nazpívali ji Marie Grossová a Lída Theimerová. Dále zazní píseň „Mne koupali co děcko v horké lázni“, ke které hudbu složili Jára Beneš a Bedřich Kerten, text písně napsali Jaroslav Mottl, Fráňa Vodička a nazpíval ji Vlasta Burian. Také zde zazní píseň „Růžové psaníčko“, ke které hudbu složil Jára Beneš a text písně napsali Emanuel Brožík a Fráňa Vodička. (GASTON73)
- Scénář Václava Wassermana vychází z úspěšné divadelní hry „Pod dozorem věřitelů“ Ernsta Bacha a Franze Arnolda z roku 1929. (Komiks)
- Předválečnému kabrioletu Tatra T57a se přezdívá hadimrška. Proslavila se totiž právě v tomto filmu. Jezdí v něm revident Popelec Hadimrška (Vlasta Burian). (Stegman)
Reklama