Příběh z Brooklynu
Brooklyn
Brooklyn
Brooklyn
Brooklyn
Režie:
John CrowleyScénář:
Nick HornbyKamera:
Yves BélangerHudba:
Michael BrookHrají:
Saoirse Ronan, Brid Brennan, Fiona Glascott, Eileen O'Higgins, Peter Campion, Eva Birthistle, Julie Walters, Emily Bett Rickards, Domhnall Gleeson (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Když se mladá dívka z naprostého zapadákova přestěhuje do jednoho z největších měst na světě, čeká na ni docela silný šok. A přesně to se v padesátých letech minulého století přihodilo Eilis (Saoirse Ronan), kterou k takovému dobrodružství přiměje starší sestra, jež si pro ni přeje o něco lepší budoucnost, než jakou by bylo další živoření v Irsku. Eilis vyráží přes oceán na cestu z malého irského městečka Enniscorthy do newyorské čtvrti Brooklyn. Vydává se tak na cestu do neznáma, do prostředí, které s ní zpočátku nemá nic společného a do života, který si sama nezvolila. Ocitá se v cizím světě, připadá si jako ve vyhnanství a podléhá stesku po dosavadním životě v rodném Enniscorthy, ale poté, co se seznámí s pohledným italským dělníkem, stýskání po domově pomalu mizí. Eilis přichází životu v rušném New Yorku na chuť. Pak ale přijde událost, kvůli které se musí vrátit zpět do rodného Irska, kde je vtažena zpět do svého předchozího života, a i zde potkává novou lásku. Dostává se tím mezi dva hlasy vlastního srdce a musí se rozhodnout mezi světem, z něhož pochází, a světem, kde si může splnit svůj sen. (CinemArt)
(více)Recenze (299)
Neškodný filmík stojaci na elegancii a dobovom výraze. Cítiť to z jemnej hudby, vkusných kostýmov i spôsobe vyjadrovania sa protagonistov. Scenár, jeden z tých jednoduchších, sa stráni akýchkoľvek výraznejších konfliktov, len aby nevybočil z rady. Dozvedáme sa, že Taliani nemajú radi Írov, pretože raz s nimi mali nezhody, sledujeme Američana ako bez bližšieho vysvetlenia reaguje na rozdielny prízvuk oboch národov či vnímame odlišné podmienky bohatých a chudých, ale opäť iba v náznakoch. Preto zostáva najzásadnejšou dilema mladej Írky či zostať alebo opustiť rodný kontinent, na ktorý sa po rodinnom nešťastí dočasne vrátila a ktorý jej v daný moment ponúkol viac ako keď ho opúšťala naposledy. A je to predstaviteľka hlavnej role, ktorá aj cez početné nariekania boduje sympatiami akými sa výrazne odlišuje od rovesníkov z oboch táborov. Brooklyn pri svojej počestnosti tak utečie celkom rýchlo, príliš toho nepovie ani moc nepokazí, skrátka jednohubka, z ktorej bude mať väčšiu radosť asi osadenstvo nežného pohlavia než toho mužského. ()
Pěkný romanťák :-) ()
Tento film som asi nepochopila. Ak to mala byť lovestory, tak hlavná hrdinka bola pomerne rezervovaná. Ak to malo byť o láske k domovine, tak som videla skôr praktické rozhodovanie. Ak o prisťahovalcoch, tak bola ich situácia príliš zjednodušene podaná. A ak to mal byť príbeh o tom, ako byť strojcom svojho osudu, tak by to možno chcelo dostať sa viac pod povrch. ()
Velmi melancholicky pojatý film o dívce, která hledá své místo k životu a nedokáže se rozhodnout mezi Irskem a New Yorkem. Zasloužená nominace filmu na Oscara v kategorii nejlepší film a nejlepší herečka (Saoirse je vskutku skvělá a i vztahy fugují témeř dokonale)... Je to ovšem možná až moc smutné, ale se zajímavým koncem....90% ()
Zpočátku mě oslovil příběh imigrantky snažící se etablovat v novém světě, později s novým italským prostředím. Jenže čím dál tím více začalo být jasné, že tohle je červená knihovna schovávající se za konflikt hodnot hlavní hrdinky. Toto se bohužel naplnilo a film zapadne mezi mnoho podobných příběhů. ()
Ultimátní romantické drama, které vás vtáhne do životů imigrantů, jejich emocí a do vašeho vlastního nitra. Brooklyn je nádherná ukázka toho, jak se má zrealizovat kniha. Sice jsem jí nečetl, ale nedokážu si představit, že by mohla být tak zábavná a emocionální jako tento film. Aktuální téma tomu pouze přidává. Saoirse Ronan je jednou z mých TOP hereček, a její herecký výkon v Lovely Bones mě bude fascinovat do konce života. Tady byla skvěle castingově vybraná. Má plnější tvary a je krásná i bez tun make-upu. Nedokážu si představit Rooney Mara v této roli. Julie Walters je skvělá a Rachel McAdams jí ukradla místo v Oscarových nominacích. Celkově chytil Brooklyn 3 nominace: Film, herečka - Saoirse Ronan a scénář. Film? Nemyslím si, že to je zasloužená nominace. Neberte mě špatně, film je skvělý, ale samotný žánr neposouvá nikam dál a drží se standardních linek. Herečka? Saoirse miluji, a je považovaná za jedinou konkurenci pro Brie Larson za Room. Ale ta toho plešouna má celkem jistého a já bych jí ho dal taky (sorry, Saoirse). Scénář? Opět, proti Room nemá žádnou šanci. Jestli hledáte odpočinkovou romanci, Brooklyn je a navždy bude skvělá volba ;-) ()
Nejmilejší překvapení letošních Oscarů. Lidský příběh tvoří spolu se sympatickou hlavní postavou kostru nesmírně příjemného filmu, který potěšil především svou uvěřitelností. Po delší době mě dokázal opravdu vtáhnout romantický film. ()
Scénář: Nick Hornby. Aha, proto to na mě fungovalo. Mám rád jeho příběhy. // Když se Saoirse objevila na palubě lodi v tom zelenym kabátu, myslel jsem si, že budu doomed. Když jsem si po chvíli uvědomil, jak jednoduše a přitom účinně mě ty četný detailní záběry jejího obličeje vtahujou do příběhu, byl jsem doomed. Nebejt tak skvělá ta práce s kamerou, nebyl by důvod z tak prostinkýho námětu bejt na větvi, ale takhle z tý větve po filmu nebylo snadný slýzt. Zase jednou po delší době jedno nekritický nadšení. ()
Rosamunda Pilcherová natočená BBC. Nic víc. Možná by z příběhu byl dobrý seriál, rozhodně ne film, postavy tu nemají šanci se pořádně ukázat a tak sklouznou k šíleným klišé. Holka z chudý rodiny, co se zalovískuje do italskýho instalatéra, a co bydlí v penzionu u všetečný katolický mamby, a které do života vstoupí dobře situovaný hráč kdovíčeho...ještě toho instalatéra mohli pojmenovat Mario a dílo zkázy by bylo dokonáno. Chápu, že je příběh limitován dobou, v níž se odehrává, jenže i tak jsme tu mohli dostat víc emocí a větší konflikty a hlavně hlubší dilema hlavní hrdinky, o kterém to celé je. ()
Příběh mladé irské dívky, která se po odchodu do Ameriky proměnila z šedé myšky v sebevědomou mladou dámu. Typický námět pro obyčejný romantický film - avšak tento měl do obyčejnosti a tuctovosti daleko. Děj, zasazen do reálného prostředí padesátých let, poukazuje na tehdejší poměry v Irsku, o kterých jsem neměla tušení. Navíc celý film byl propleten velmi líbivou a jaksi uklidňující irskou hudbou. Něco okouzlujícího na tomto filmu bylo, jen to nedokáži přesně identifikovat. Možná jsem byla stržena proměnou hlavní hrdinky, irskou atmosférou či prostě jen celým dojemným příběhem. ()
Ale tak jo, no. Slabší 4, lepší 3. Zajímavý námět, některé části mě vysloveně lákaly na větší rozpitvání (třeba ti staří Irové dlouhé roky v Americe bez práce). Dobře zachycené, uvěřitelné, Saoirse opět povedený výkon, aby se neřeklo tak šmrncnuté nějakou tou láskou k panu bezchybnému, člověk nemůže furt koukat na filozifická dramata jako je Spiderman, že jo ;-) ()
Také obyčajné až to bolo skvelé. Výborný výkon hlavnej postavy. ()
Klasický romantický film. Nenapadá mě ani jedna věc čím by byl vyjímečný od ostatních ve svém žánru. A pokud si nenapíšete komentář pod tenhle film, tak za pár dní si z něj nebude nic pamatovat. Takže já si ho píšu! ()
Film se snaží, abych pravdu řekla, docela věrně zobrazit situaci "mezi dvěma světy". A já jen trochu nechápu, co tím chtěl říci. Ano takto to je, bylo, mohlo být, může být, ale to je vše. Film mi nic nedal, neukázal, nepřekvapil, nepoučil. ()
Nádhera. Po hrozně dlouhé době film tohoto typu, "normální" v tom nejlepším smyslu. Žádné dramatické zvraty, žádných sto postav, o kterých pořádně nevíte, kdo jsou. Zkrátka jen milý a motivační film se silným emotivním příběhem. ()
Nebavilo mě to vůbec. Jediné co chválím tak kostýmy a luxusní krajinku. Mám bohužel blok u Saoirse a jejímu "divnému pohledu kamsi za mě" a jelikož měla hlavní roli kazilo to celkový dojem. Ital byl oproti zrzkovi fajn, jinak není nic co by mě dále zaujalo a mohla to lépe hodnotit. Brooklyn ač měl námět velice zajímavý, mě nepotěšil. ()
Prototyp zbytečného filmu. I tu škatulku „romantika“ splňuje jen s hodně odřenýma ušima. ()
Hodně skloňované jméno je Fiona Weir, která stojí za kvalitním castingem. Díky ní by Brooklyn neoplýval oslnivými výkony Saorse Ronan, Emoryho Cohena a dalších. Režisérovi Johnu Crowleymu se povedlo docílit realistického filmu z padesátých let velmi procítěným způsobem s dobovým oblečením a hlavně morálkou, což se jen tak nikomu nepovede. Ocenit musím kameru Yvese Bélangera, jehož tvorbu již znám z filmu Laurence Anyways. Není jednoduché se rozhodnout opustit svůj domov, kde má Eilis matku a sestru. Jet do Ameriky, byť tam má zajištěnou práci díky sestře. Nebylo snadné si ze začátku zvyknout, aklimatizovat se na nové prostředí, ovšem po poznání Tonyho Fiorella, velmi sympatického, pohledného instalatéra s italskými kořeny, začala být Eilis spokojená. Film začíná nabírat na obrátkách ve chvíli, kdy se Eilis dozví o smrti své příbuzné, kvůli které se bude muset navrátit do Irska (po hodině projekce). Tímto konstatováním nechci nijak film snížit, z té první viděné hodiny se mi líbí ukázané nehostinné podmínky na lodi cestou do New Yorku, kde Eilis nutně potřebuje na toaletu, ale nemůže se tam dostat kvůli sousedním pasažérům, kteří ji "sviňácky" zamkli. Eilis tedy musí najít jinou alternativu na vykonání potřeby, což je jedna z nejlepších dramatických scén filmu. Dále poznáme bordering house a ženy, se kterými bude sdílet nový domov. Romantické chvilky s Tonym, který je naprosto k "sežrání", rodinná večeře po italsku je taky boží, kde malý chlapec exceluje svými průpovídkami typu:„My nemáme rádi Iry" nebo „Omlouvám se, jsem idiot, drzý idiot." Druhá polovina je ještě lepší, dramatičtější, napínavá než ta první část. Je těžké objektivně zhodnotit a obsáhnout všechny důvody, proč by se měla vrátit do Ameriky. Ulevilo se mi, že hlavním důvodem nebyla ta spontánní věc, jež se udála v čase 1 h 9 m. ()
Ruku na srdce, nebyť nominácií, asi by som to nepozeral. Ale rovnako musím priznať, že to bol krásny film. Od Saoirse, cez jej mamu, po sympatického "Itala" až po ostatné postavy, bravúrne zvládnuté prostredie danej doby... Romantika jak blázon ! Ale stačilo málo, a film dopozerám nasraný jak hovado... Chvalabohu ! 4**** a 76,272% PS: Saoirse držím palce pri Oscaroch. ()
Související novinky
Nominace na Oscara 2016
Letošní Oscary budou duelem Revenanta se Šíleným Maxem. Výlet do divočiny s DiCapriem sesbíral dvanáct nominací a našlapaná jízda s Hardym deset, ze zálohy přitom útočí Marťan se sedmi a Spotlight,… (více)
Saoirse míří do Ameriky
Saoirse Ronan patří mezi současné nejtalentovanější mladé herečky. Již ve svých třinácti letech byla nominována na Oscara za vedlejší roli ve filmu Pokání a od té doby jde z filmu do filmu. Nyní bude… (více)
"Nechápu, že jsem se vrátila do Irska." Blahodárný závan staré doby. Jak ve smyslu bytí, tak i filmařsky. Již dlouho jsem nezažil u novějšího filmu takovou oázu, vše od hudby, přes herce až po kameru je natolik kouzelně skloubené, že to divákovi lahodí oku i mysli. Nesentimentální styl vyprávění je pro mě, romantiky apatického, skvělou akceptovatelnou formou. Jenže šedá myš, jenž v příběhu vystupuje, tak nějak odráží nevýraznost celého filmu. Období padesátých let je samo o sobě vděčné téma. Amerika se probouzí z válečné deprese, lidé objevují nové možnosti života a užívají si každou chvíli ve velkoměstě. Irská imigrantka, mladá dívka Eilis, cestuje ze své rodné vísky za lepším životem. Už samotná cesta ukazuje těžkost tehdejšího života, když se člověk rozhodl jet za lepším životem. Dívka zcela zakřikla, se v nové uvolněné americké společnosti cítí nesvá, cize, jako z jiného světa. Nedokáže přeťat mateřskou pupeční šňůru se svou domovinou. Topí se v silných pocitech smutku. Poměrně brzy se její život změní. Na zábavě potká mladíka z italské rodiny. Kluk je to obyčejný, lehce vtíravý a nesnášející životní nejistoty. Ona zabředává do své práce, která z počátku její introvertní duše těžce snášela. Otevření, upovídaní individualističtí Američané museli mladou zakřiknutou dívku děsit tak, že každá další směna pro ní muselo být utrpení plné sebezapření. Ale každý tento nepříjemný kousek jejího života měl vliv na proměnu z šedé zakřiknuté ženy na emancipovanou dívku, která se umí chopit příležitosti. Musím podotknout, že tady se krásně projeví ten starý filmařský duch - jasný vývoj děje, každá scéna v sobě něco skrývá, je bohatá na atmosféru a podněcuje k zamyšlení. Krásný vizuál tehdejší doby, vykreslení Brooklynského pomalejšího života mezi imigranty je skvělé. Do dnešní uspěchané doby je to balzámem klidu. Eilis ale z nenadání musí odjet zpátky do Irska. Sotva se v Americe dostatečně aklimatizovala, usadila se a získala pocit jistoty a domova, zjišťuje, že její milovaná sestra z jejího života úplně mizí. Opět se shledává s rodinou. Aniž by se snažila, dostává nabídku k práci, kvůli které musela kdysi emigrovat. Potkává zde zajištěného chlapce a vše vypadá idylicky. Tak skvěle, že pomalu zapomíná na svůj nový, těžce vydřený život v Americe. Zapomíná na svého milého, zapomíná na ideály, kvůli kterým odplula. Je opojená na pohled složitějším mužem, který svou lásku k Eilis dávkuje po malých vznešených náznacích, což je kontrastem oproti italskému chlapci, který své záměry ihned odhaluje. Jenže věci se mají ve výsledku jinak a ona si kvůli jednomu rozhovoru uvědomí, že je její místo v novém světě. Musím říci, že tento rozhovor poodkrývá nepochopitelné zaslepení hlavní postavy, která by klidně vše zahodila. Filmovým problémem je, že pomalé tempo, neafektovaná romantika, a jemné náznaky dělají z filmu méně přístupným dílem. Divák se musí vžít do rolí postav, musí iniciativně přemýšlet nad těžkostmi, které se v příběhu objeví. Není-li divák ochoten zkoumat kontrasty a emoce, pak se ve filmu ztrácí - bude se mu jevit, že se tam nic neděje. Film vás nemá rozbrečet, ale donutit se nad některými otázkami zamyslet, a je docela možné, že vám to nebude stačit. () (méně) (více)