CBGB: Kolébka punku

... a tak se mi potvrdilo, že punkáči jsou fakt echt hnusný kekelníci. Nikdy jsem neposlouchal Stinga nebo Iggyho, takže asi ani nezhodnotím, jak se tomu má s věrohodností reálií, ale to jak vyobrazili ten klub, ty záchodky a jak tam byli zaměstnaný bezdomovci a feťáci, to ve mě zanechalo určitý dojem. Není to asi něco, co bych musel vidět znovu, ale rozhodně to za vidění stojí. (03.07.2015)

Nejsem velký znalec hudby. Prostě poslouchám to co se mi líbí a mám dosti ucelený názor o tom co stojí za to poslouchat. A co se týče hudby, která zazní ve filmu, tak to je hudba, která se mi zamlouvá. A taky se mi líbilo provedení filmu. Vyprávění je trochu chaotické a pro lidi, kteří se v daném období neorientují to působí trochu složitě a já jako divák jsem si nedokázal úplně pospojovat všechny postavy, které se tam objevily. Ale o tom v tomto filmu zas tak nejde. Jde o to, nebo mě to alespoň přišlo, že celý film je pocta a poděkovaní a je dělán z lásky a pro radost a ne pro peníze. A taky se mě líbili ty komiksové vsuvky, který sloužily k zjednodušení vyprávění. Nechci film nějak srážet, ale tady rozhodně nejde o nějaké velké herecké výkony, ale výkony, které nejlépe popíšou atmosféru a mentalitu lidí, kteří tento klub provozovali. Alan Rickman si odehraje svoje a jeho nenucený výkon je fajn. Hodně mě potěšili herci ve vedlejší rolích jako Johnny Galecki, Rupert Grint nebo Stana Katic, kterou teď naprosto žeru v Castlovi. CBGB je hodně povedený film, ve kterém hraje hodně luxusní hudba a je vidět, že je dělán z lásky. A to mi stačí. (25.05.2014)

A. Rickman v roli H. Kristala, newyorkského kmotra punku a undergroudové hudby ve vtipném a svěžím snímku plného hvězd jak hereckých tak i jejich rolí. Talking Heads, Ramones, The Police, Blondie nebo Stooges. Takhle to jednou všechno začalo. R. Grint jako člen punkových Dead Boys, M. Akerman jako Debbie z Blondie nebo J. Galecki jako manažer Television. Snímek je protkaný animovanými prostřihy do okýnek komiksu a než jsem pochopil, že se vlastně jedná o styl používaný v časopisu Punk, nemohl jsem tomu přijít na chuť a působilo to na mě rušivým dojmem. Horší 4. (09.01.2015)

Podobnost s výbornými Good Vibrations je veliká, ale narozdíl od strhujícího příběhu Terri Hooleyho jsou osudy Hillyho Kristala bez zápletky a hlavně bez zápalu. Spíše jde o komediální přehlídku hudebních celebrit při jejich začátcích, kdy občas někdo šlápne do psího hovna a Hillymu je všechno tak nějak volný. I přes hodně svižnou formu je poslední třetina docela nudná a zachraňuje ji jen neustálá přítomnost poctivého punku. (18.12.2013)

Pokud se někdy naučím punk poslouchat, bude to i kvůli tomuto filmu, poskytl mi základy, třebas jen díky němu konečně vím, kdo že jsou ti Talking Heads nebo jak se umí rozparádit taková Patti Smith. 65% (21.10.2016)