Blbec k večeři

"Strategie je to skvělá, ale co ten stratég...?!" Tak si říkám, jak by komedie vypadala, kdyby se panu Brochantovi nepříhodila náhlá zdravotní nepříjemnost a na večeři mezi blbce by s panen Pignonem opravdu dorazil... Nu věřím, že by si Francis Veber i tak vyhrál se svým scénářem plným neočekávaných point, jaké dokážou dostat nepřipraveného diváka do kolen, a i v této variantě by komedie dostala své nesporné kvality, ale určitě by z mé strany dostala minimálně o hvězdičku méně. Drsná zábava pana nakladatele a jeho kolegů, kteří se vysmívají z lidí se zajímavými koníčky či neotřelými názory a dělání si blbců z nevinných lidí mi totiž fakt nevoněla, měl jsem s ní zejména u prvního zhlédnutí problém a trvalo mi nějaký čas, než jsem se přes to přenesl. Nebýt zdejší velké obliby Blbce k večeři ze strany mých spřízněných uživatelů, asi bych se sám k němu nebyl býval vrátil, ale musím říct, že repríza se vyplatila a po většinu času jsem se pobavil minimálně tak skvěle, jak by jeden u kultovní komedie očekával, a dřívější problémy s tématem (i formou blížící se až k sitcomu) vymizly. Thierry Lhermitte mi nikdy nebyl příliš sympatický, takže v úloze cynika, který to pěkně odskáče, mi vlastně sedl jako málokdy jindy. Jacques Villeret se mi líbil o něco víc v Robertovi a Robertovi z roku 1978, ale ani jeho kreace v roli úředníčka Pignona se zálibou v stavění památek ze sirek nepředstavuje žádného ochotníckého šaška, jak jsem ho možná vnímal kdysi, naopak jde o inteligentně a precizně zahranou postavou s příznaky svérázného "blbce" i chytrého člověka současně. Vedlejší herci zdatně sekundují, ba i Prévost coby daňový kontrolor přehrává daleko méně, než zamlada a je snesitelný. Jen tak mimochodem, na vyvrcholení telefonátu pánovi s garsonkou a cizí ženou nelze nezapomenout. Velmi slušná zábava se zajímavým dramatičtějším vyvrcholením. 80% (Filmová výzva 2019: Idée_fixe) (09.10.2020)

Blbec k večeři není komedie pro diváka s poněkud silnějším cítěním k slaboduchým našim bližním. Člověk, který bere život příliš úzkoprse a vážně v tomto díle komedii také nezaznamená. Dělat si srandu před jinými z poněkud méně chápavého člověka dovede jen bezcharakterní blbec. Tedy, není právě tím Blbcem k večeři ten, který se snaží udělat blbce z toho druhého? Posuďte sami. (14.06.2007)

4* Blbec k večeři jde ve šlépějích klasických francouzských veseloher, ale tato není naštěstí tak trapná jak by se mohlo na první pohled zdát. Slušně propracovaný scénář dává dost místa i hereckým výkonům. Proto kdo si chce zpříjemnit večer po náročném dni odpočinkovou komedií, tak mu ji můžu doporučit. A je z ní patrné, že blbec není to nejhorší co Vás může potkat ;-) [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (18.07.2018)

“Haluz týždňa” , je tradícia kamarátov, keď si pozývajú na večeru “BLBCOV” , na ktorých účet, sa potom celý ten večer, zabávajú, majú z toho - neskonalú prču ! Akurát vo vlaku, natrafí Pierreov kamarát, na úradníka, ktorému ho dohodí, aby ho pozval na večeru, do ostávajúcej partie, kde ostatní, si zabezpečili svoje obete. Ale Pierreho - sekne v krížoch, pri športovej aktivite, a tak musí ostať trčať doma, bohužiaľ, úradník, Francois Pignon, je už na ceste k nemu domov, pritom netuší, o čo ide. Na spomínanú večeru - nedôjde, zostanú u Pierreho v byte, ktorý sa akurát pohádal, kvôli tomu s manželkou, ktorá je akurát na odchode, ďalej do bytu, príde - daňový kontrolór, smutná nymfomanka, udobrí sa so svojim kamarátom, ktorého považuje za rivala, a ten, má z tejto situácie, neuveritelnú pasiu, smeje sa zvláštnym spôsobom, do všetkého asistuje, práve - Pignon, ktorý týmto pánom a dámam, volá, popletie, aj Anciáša, oni, ony, potom dobehnú k Pierremu, pričom sa môže začať reťazec bizarných situácii... A otázka spočíva, kto je tu najväčší blbec ? Je to šialené, je to zábavné, má to francúzsky šmrnc, ubehne to ako voda, nenudím sa, vynikajúci scenár a herci, i samotný odborník na komédie, F. Veber. (08.02.2016)

Čekal jsem něco ve stylu Drž hubu! a také se mně něčeho takového dostalo. Film má ze začátku trochu pomalejší tempo, ale v okamžiku, kdy "blbec" pan Pignon vstoupí do bytu "chytráka" pana Brochanta, rozjede se opravdová a nefalšovaná komedie. Jacques Villeret je skutečně skvělý a pod taktovkou režiséra Vebera rozehrává výbornou podívanou (navíc se mi líbí i ten úkol pro diváka; zamyšlení se, kdo je vlastně blbcem). Zatím dávám 4*, ale třeba po další projekci ještě 1* přihodím. (11.01.2009)