Čikjú kógeki meirei: Godzilla tai Gigan

Do dvanáctého dílu se na úkor zostuzeného Banna vrátil do režisérského křesla opět Fukuda a mě začaly brát mrákoty. Gojira tai Hedora (1971) konečně přinesl výrazné zlepšení v klesající kvalitě této série, ale mrazivé pojetí se nelíbilo hlavnímu producentovi společnosti Toho (Tomoyuki Tanaka), který vehementně orodoval za navrácení její (tak nudné) tváře. Díky tomu se dočkáme opět Fukudovy speciality v podobě opakovaných scén z předešlých dílů, zbytečně natahovaných soubojů, které vás pomalu začnou uspávat a zmrtvýchvstání King Ghidoraha. Jak já tohle na Japoncích „miluju“. Jediné větší pozitivum vidím v novém monstru, které bylo alespoň částečným oživením jinak nepříliš zajímavého děje. Je velká škoda, že pro Haruo Nakajimu šlo o poslední představení v kostýmu Gojiry. (17.10.2012)

地球攻撃命令　ゴジラ対ガイガン Průměrný kaiju film, kde se představí nové monstrum z vesmíru, Gigan, který má na břiše pilu a je to celkem sráč. To Král Ghiborah je jiná káva. Na toho nemá ani Japonec lezoucí po čtyřech, v gumovém kostýmu kaiju Anguiruse. Ve filmu jsem si všiml, že zrecyklovali pár záběrů ze starších filmů a tím si u mě zaslouží despekt. Podkopávají tím sami sebe. Vyzdvihl bych scénu Anguiruse lezoucího z vody na kterého zaútočila armáda. Perfektní. Připomnělo to začátky Godzilla série. (26.03.2018)

Godzilla by prostě s nikým neměl vést dialogy, to se k němu vyloženě nehodí. Jak se s ním film od filmu víc a víc pracuje jako s lidsky uvažující postavou, vždy zabíjí část toho, ci mi na něm líbilo nejvíc. Jinak ale povedenější díl. především díky novému přístupu k zobrazování destrukce - záběry jsou víc z podhledu, dokonce zevnitř ničených budov, což dělá z anonymního bortícího se lega něco, co se nás spíš dotkne. Navíc se podařilo propojit monstra s lidskou linií lépe než v jiných dílech. Myslím že oboje sérii dost chybělo. 3 a 1/2 (25.05.2014)

Tenhle Godžira má svůj velký půvab -- padouši jsou zlí, hrdinové jsou kladní, zápletka je blboučká. Aby se dotáhlo penzum zhruba hodiny a půl, mlátí se kaidžůtači navzájem asi o dvacet minut déle, než by bylo potřeba. Titulní potvora Gaigan mi připomíná spoustou rysů Cylon Raidera, a je docela tvrdá -- Godžiru zraní dokonce do krve, což je, pokud se nemýlím, poprvé. Drobný spoiler toho, co se ukáže až asi po 30 minutách -- píši proto, že je zajímavé, kam úloha Godžiry a jeho kumpánů doplula. Mimozemští prevíti chtějí ovládnout Zemi, takže si přitáhnou mimozemská monstra. Okamžitě vystartují božskými vlastnostmi oplývající "naše" monstra a ten mimozemský šmejd pěkně vykopou, kam patří, tedy mimo Zemi. A na konci naši odkráčejí do vycházejícího slunce, doslova, za zpěvu písně velebící bojovného ducha Godžiry, který za nás přijde nasadit krk, když je těžko. Inu, za Zemi si dosaďme Japonsko a za ufony nejaponce, ale to napovídám trochu moc... Každopádně až na relativně slabou a nastavovanou bitku začínající na cca jedné hodině jsem se výborně bavil. Monstra prima, dokonce mě tentokrát Kingu Gidora neiritoval tak strašně, jako vždycky. Godžira zase perlil a kamenoval, proč ne. Armáda tentokrát překvapivě nevypadala jako banda lůzrů, dokonce používala těžké zbraně, s kterými už kdysi měla úspěchy, a nešla na monstra s pistolkami... Musím též na závěr s povděkem pochválit vyloženě sympatické herecké obsazení mezi klaďasy i záporňasy. Skoro 5. (20.07.2013)

Jun Fukuda skvěle převzal žezlo krále kaiju filmů a natočil snímek, který je jednoznačně nejlepším filmem, kde se Gojira objevuje ve společnosti dalších monster. Nesmírně akční snímek, který si místy hraje s naprosto krásnými miniaturami, které mě také dostaly. Souboje jsou dlouhé, povedené trikově, nejsou špatné a nevadí ani to, že většina monster jsou prostě jen převlečení lidé. Tady je celkově vidět, že snaha prostě nechyběla. (15.02.2015)