Cartouche

Historické dobrodružství socialisticky orientovaného francouzského Jánošíka, Cartouche, je plné "moudrých" frází, které Belmondo pronáší velice přesvědčivě, ale ani jeho charisma rebela vás neodradí se alespoň jednou škodolibě pousmát. Na koleně napsaný scénář nahání postavy z jedné šarvátky do druhé a s logikou si hlavu dvakrát neláme. Celé Cartouchovo dobrodružství postrádá výraznější emoci, která by diváka vtáhla do děje a defacto nemáme důvod tomuto zbojníkovi fandit (levicově orientovaní diváci to mohou vnímat jinak :-)). Zmíněné tvůrčí kotrmelce nedokáže zakrýt ani pevně sešněrovaný dekolt Claudie Cardinale, před kterým dá Belmondo nakonec stejně přednost jiné dámě. 40% (25.03.2012)

Belmondo ok. Claudia ok. Děj nuda. (30.12.2015)

Celou dobu se film drží v odlehčené náladě, i válka je zde ztvárněná směšně, takže jsem nepochopil tragický konec s akční bitkou plné mrtvol. (16.10.2017)

Oproti podobným filmům ze stejné éry je to slabota. Zbytečně dlouhé. Film má zvláštní strukturu: první polovina by mohla být samostatný film, proběhnou v ní všechny 3 fáze filmového příběhu (1. Setup 2. Konfrontace 3. Rezoluce). Druhá polovina je prostě divná, není tu jasný záporák nebo nějaký pořádný konflikt kromě Cartouchovo dvoření se urozené paničce, které je ale dost v rozporu s Cartouchovým chováním v první polovině. Naštěstí tam jsou často záběry na dekolt Claudie Cardinale. Bez toho by to byl už úplný propadák. (09.12.2019)

Na Slovensku to byl Juraj Jánošík a ve Francii Louis Dominique Cartouche. Loupežník, který v době regentství okrádal šlechtu a rozdával chudým. Koneckonců, stejně jako Juraj Jánošík i skončil. Nejrůznějších příběhů a balad o něm vzniklo poměrně hodně, a tak není divu, že se takového námětu chytli i filmaři a natočili snímek „Cartouche“ (1934). Nejslavnější však zůstává tento v pořadí třetí, kde si hlavní roli s vervou sobě vlastní a obrovským charismatem zahrál Jean-Paul Belmondo, pro něhož to byl v podstatě zlom v kariéře, neboť se již postupně vymaňoval z tzv. nové vlny kinematografie. Není náhodou, že film vznikl, protože o divácký zájem o historické romanticko-dobrodružné filmy se postaral už Jean Marais, po němž v tomto žánru zejména v 60. letech nastala poměrně velká tvůrčí bouře. Angeliku tímto zdravím. Režisér Philippe de Broca neponechal nic náhodě a povolal herecky skutečně elitní obsazení. A tak se známá starší generace setkala s generací novou, jako by šlo o předávání žezla. Jinak ale film ničím nevybočuje ani neztrácí. Jean-Paul Belmondo srší obrovskou vervou a energií a je k nezastavení. Škoda jen, že začátek příběhu věrně využívá známou šablonu již od výše zmíněného slovenského Jura Jánošíka, či anglického Robina Hooda a jinak z místní Francie charakterově chrabrost, odhodlání a odvahu ďArtagnana. Každopádně to hlavní, co je třeba z filmu vyzdvihnout, je snaha dobrodružně pobavit a romanticky oslnit divákovo oko. Ženy mají Jeana-Paula Belmonda, muži Claudii Cardinale. To znamená, že o nějaké historické věrnosti nemůže být řeč. Legenda je prostě jen legenda. Humor se tak rovnoměrně snoubí s akčními scénami v příběhu, který sice vyniká zejména svými poněkud dějově chaotickými excesy, ale rozhodně má na to, aby popcornově pobavil. (09.10.2023)

ale jo, příjemná zábava, Belmondo uplatnil všechen svůj šarm a Claudia Cardinalová je taky skvělá...přesto už je to dneska trochu málo, nic, z čeho by člověk byl u vytržení :) (21.07.2005)

Francouzsko-italská dobrodružná komedie vyprávějící o životě legendárního francouzského zbojníka Louise Dominique Bourguignona, řečeného Cartouche (1693-1721). Do role neohroženého muže, jenž se díky své důvtipnosti a nápaditosti vyhnul elegantně nejedné šlamastyce a který okrádal bohatou šlechtu a peníze rozdával chudině, byl obsazen J. P. Belmondo, jenž zde mohl uplatnit své akrobatické a komediální schopnosti a také svůj fyzický fond a energii. Snímek P. de Brocy popisuje Cartouchovu krátkou vojenskou kariéru, které byla ukončena oloupením starého maršála (L. Raimbourg) a poté jeho cestu za bohatstvím a vysněnou svobodou. Neocenitelnými společníky mu byli v této době jeho přátelé, taktéž uprchlí vojáci vychytralý J. Rochefort, nazývaný Krtek a nepřemožitelný J. Hahn, pomocí nichž svrhl bývalého vůdce podsvětí Malichota (M. Dalio) a sám se postavil na jeho místo. Ženský element, a to velmi půvabný, v tomto dobrodružném filmu představovala C. Cardinale, hrající tanečnici Venuši, dívku, do níž se Cartouche ihned zamiloval. Kdyby se tento francouzský rebel věnoval svým věrným přátelům a své krásné partnerce, mohl užívat svého bohatství, postavení a lidové oblíbenosti mnoho let, on však neodolal pokušení skládat poklony ledově chladné komtese Isabelle de Ferrussac (O. Versois), již poznal ještě před Venuší a jež stála u začátku konce jeho štěstí. Při jedné z šarvátek s armádou byla totiž zastřelena jeho krásná Venuše, Cartouche plný žalu však nezanechal své loupeživé činnosti a v roce 1721 skončil na popravišti. Poutavý a dobrodružný dvouhodinový příběh nejznámějšího předrevolučního francouzského vzbouřence proti šlechtě a vysoké společenské vrstvě a neúprosná křivka jeho úspěchů a proher, jež se dá zkráceně vyjádřit jako vzestup, vrchol, zrada, pád, poprava, se nápadně podobá postavám vyobrazených ve výborném československém seriálu Slavné historky zbojnické od H. Bočana. Údajně značně historicky přikrášlený příběh nemění nic na tom, že Cartouche považuji za nadprůměrné filmové dílo plné šermovaček, jež stálo na počátku Bebelovi výjimečné, nejen komediální kariéry. (03.07.2018)

Francouzský Robin Hood, bohatým bral, chudým a ženám dal. Hlavně tedy ženám. (19.05.2019)

Tři hvězdičky za netradiční konec, za odhodlání jít za svým navzdory všem, navzdory osudu. První polovina filmu mi, přiznávám, připadala hodně zaměnitelná až trapná. (05.11.2007)

I po skoro půl století patří tento film mezi ty lepší dobrodružné historické filmy, který stojí na idolech tehdejší doby, Belmondovi a přímo nádherné Claudii Cardinale. Charisma, které čiší z Cartouche se už málo vidí i v dnešní době a i díky němu se vžíváte přímo do děje a prožíváte jeho příběh, stejně tak jako oplakáváte smrt jeho milované.. (03.05.2009)

Dobrodružný historický film jak má vypadat. Ten samej žánr co se točí dneska...pche..z 99% to Cartouchovi nesahá ani po paty. Velmi mě potěšil Jean Rochefort zamlada v roli Krtka, jedna jeho replika mi utkvěla v mysli: "Člověk nikdy neví co ženskou napadne...ledaže by měl zkušenosti.":D Něco na tom bude. Cartouche byl velkej frajer, možná až moc, ale líbilo se mi, že si nenechal nic líbit. ČÍm mě ale opravdu zklamal bylo to, že se mu zapalovali imrvére lejtka - což o tom potom, ale když chtěl C vyměnit CC za tu prefektskou mrécu, tak jsem shledal, že to byl celkem i vůl. Nu což, holt se zabouchl a nevšiml si zlata v rukávu. Velmi naučný snímek! (21.11.2009)

bezproblemova oddychovka na nedelne popoludnie s hrdinom s menom Dominique. Co viac si priat (ano aj pri odprevadzani nadhernej zeny) (23.11.2009)

Belmondo přepadá s kumpány dívčí internát, lumpové si (něžně) rozeberou dívky. Belmondo se věnuje velitelce internátu, ta dělá ofrky. "Madam, jak bych vypadal před svými lidmi." A tak je to pořád... (27.09.2014)

Tenhle film mám opravdu rád. Poprvé jsem ho viděl jako malý, a pokaždé, když se na něj znovu podívám, prožívám ho jako při tom prvním shlédnutí. Je v něm všechno, napětí, akce, humor, láska, Belmondo a božská Claudia. (22.02.2015)

80 % (11.09.2021)

7/10 (16.02.2008)

Dnes už je to nostalgická vzpomínka na hrdiny typu Robina Hooda, jejich krásných žen a padouchů, kteří potřebují potrestat. Přesto je to pořád snímek, na který se rád podívám. A Belmondo je pořád Belmondo. (01.10.2008)

Tohle je moje srdeční záležitost, tak jsem asi v hodnocení trochu nadsadil. Ale co, vy mi to odpustíte a já budu mít dobrý pocit. Protože tohle byl asi první opravdu dobrodružný biják (vyjma Honzy Marajse), který jsem v kině jako kluk viděl a dodnes ho mám strašně rád. Příběhu nic nechybí, je tam správný mix komediálních, vážných i tragických prvků a za závěr by de Brocca zasloužil podtrženou jedničku, protože žádná líbačka a šťastný život až do smrti se proti tehdejším zvyklostem nekonaly. (26.01.2010)

Skvělá hudba zachránila tento povedený historický film a dokázala z něj udělat nezapomenutelný zážitek,který získal mou důvěru,kterou už asi nikdy neztratí.Konec je sice přehnaně smutný a těsně před koncem až trošku nudný,ale ten začátek je zase geniální.Prostě skvělá zábava z kultovních šedesátých let. (23.04.2012)

Ve druhé polovině filmu se Cartouche z rozpustilého dareby změní na furiantského pozéra, spolu s tm ztratí film humor i spád. První polovina výborná. (25.09.2014)