Král rybář

Další příklad toho, že přehnaná stopáž velice snadno dokáže filmu intenzivně uškodit. Parádní scénář, všechno je úžasně zahrané. Skvělé výkony i výběr jednotlivých herců. Až na toho odpudivého transvestitu, vůči kterým jsem bohužel stále jaksi zaujatý, to byl jeden sympaťák vedle druhého. Již třetí film v řadě, kdy mě okouzlila hudba. Gilliamův humor mám rovněž moc rád. Terry zde dokázal zahrát na vážnou notu, ale i dokonale rozesmát. Zkrátka všechno tu fungovalo. Až na zmíněnou stopáž. Kdyby byl snímek o půlhodinku kratší nedostalo by se na občasnou vatu, která nudila takovým způsobem,, že jsem měl chuť sledování přerušit a navázat později. Dokonce jsem tuto chuť přetavil v realitu a dal si snímek napůl. Lepší tři kousky. Hluboký a krásný film. Jen bych si ho příště žádal výrazně kratší. Velká škoda. (01.04.2019)

Dvakrát jsem se v průběhu svého života pokoušel shlédnout tenhle film. Abych neměl pocit, že jsem o jeho pochopení nepřišel, tak jsem si ho i nahrával na HDD, ale vzdal to a vymazal. Nelíbí se mi jednak příběh, jednak R. Williams. Kdysi právě on a další podobně mě nesympatický herec přetočili po americku komedii "Otec a otec", a bylo to jako když amatéři se pokouší být vtipní, a pro mě důkaz, že kdo to neumí zahrát, tak prostě je to hrozné, zatímco fr. herci a filmový štáb to udělal nadčasově, obdivuhodně. Ten rozdíl je tak markantní, že mě to zaskočilo, neb předtím jsem si myslel, že když je dobrý scenář, tak je nemožné ho zkazit. Král rybář je jistě trochu i o humanitě, a přece je málo přesvědčivé, že by jedna dvojice vyvinula tolik aktivity pro spojení a vytvoření páru a štěstí jiných, těch, co jim životní osud nedopřál žít "normálně". Podivný slaďák, kde je pro mě přeslazeno! Proč mi R. Williams jako herec nesedí? Protože moc tlačí na pilu, protože přehrává, protože to není mistr ala P.Richard. (29.05.2010)

Nemohu zazdít fakt, že Terry Gilliam je zručný filmař, obohacující diváka svým zvláštním, fantaskním viděním světa, které mívá nezřídka i hlubší myšlenku. Co mi vadí, je způsob přehánění, jako kdyby chtěl všechny své postavy, náměty, pointy, zvraty, reály i vize (které by samy o sobě mohly být i geniální) vměstnat do jednoho projektu, přitom by se na nich dalo slušně vystavět filmů několik. Důsledkem je všeobecný zmatek, kdy například pochopím, proč je Parry blázen jako když vyšije, ne tak už jeho nenadálý obrat, kdy oděn v bílém distingovaně klábosí u večeře. Nejhůř stravitelná však byla groteskně přemrštěná postava Lýdie, která, krom svých mindráků, nezažila žádný hlubší zásah do psychiky - přehrávaná Amandou Plummer si často počínala ještě cvokatěji, než hlavní cvok. Abych jen nerýpala, výčitkami mučený hrdina v podání Jeffa Bridgese byl skvělou volbou a jediným důvodem, proč vydržet do uklopýtaného konce. Škoda, že totéž neplatí o Robinu Williamsovi - "kterého nemohu vystát a jehož ublekotaný, hřejivý a dobrácký styl hraní mi leze na nervy" - stejně, jako uživatelce Mi Nü-Chai, jejíž slova jsem si s dovolením vypůjčila - líp bych to totiž nevyjádřila :-) (03.10.2009)

Smutno-smiešny komik Robin Williams nikdy nebol moja krvná skupina, ale musím uznať, že mu postava bláznivého Parryho sekla ako uliata, pre mňa jednoznačne jeho najlepšia rola. Dejová linka ma síce moc neoslnila, hlavne prostredná časť často inklinovala k nude, ale spôsob natočenia, herci ako aj všetko okolo, pôsobilo veľmi príjemným dojmom. Tak sa mi zdá, že Terry Gilliamovi sa opäť raz podarilo z minima vyťažiť maximum. 70/100 (19.03.2015)

"Jen bych si přál, abych nějak mohl splatit svůj dluh a jít domů!" Nepočítám se ke Gilliamovým fanouškům, ale tenhle jeho film zbožnuju. Už když jsem ho viděl poprvé někdy v půlce 90. let na Nově, tak mě totálně sejmul a vždycky si u něj rád nechám stáhnout krk a dojmout se Jackovou i Parryho tragédií, přátelstvím i jedním z nejlepších filmových vyznání lásky (Parry a Lydie). Drsné, vtipné, poetické… a dojemné jako blázen. A herecké výkony všech zúčastněných famózní. Giliamův nejlepší film. (16.07.2005)