Ženy, které nenávidí muže

Dva norci na stopě zločinu, aneb autoři, kteří nenávidí diváky.. Z komentářů cítím něco ve smyslu: „Ostravsko je sice na severu, ale sever Evropy to není.“, nicméně pozor! Tohle byl pokus o českého R.Chandlera (byť poněkud "osvětleného"), co je plný náznaků, strohosti, zbytečností, postav unavených sluncem zločinu i doby a prý i psychologické drobnokresby. Samotný název je pak ironickým úšklebkem směrem k severské detektivce, kterou Sedláček dle svých slov bere jako recyklát. Samozřejmě mu neupírám právo na názor, ale: 1.) Co je potom toto? 2.) Jeho recyklát nešetří, ale využívá obnovitelné zdroje (koncesionářský poplatek) a tak by měl být ke svým mecenášům (divákům) daleko pozornější.. Ostravský Big Ben Norbert Lichý by si zasloužil z prostředí rázovitého regionu už nějakou tu kriminální minisérii.. (06.02.2013)

Obávám se, že šlo o pokus o českého Wallandera, ale apatický Langmajer a stokrát omletá zápletka tu nudu nezachránili. Ne že bych byla cynik, ale trochu jsem čekala, že poslední záběr bude na prázdné prkno u vody; vneslo by to do děje aspoň trochu vzrušení a Langmajer by snad (!) konečně projevil nějaký cit. (03.03.2014)

Já toho Roberta Sedláčka začínám zbožňovat čím dál víc. Kdybych si odmyslel děj, vizuální oko režiséra a moje jedno jsou, též herecké výkony (Langmajer se vrátil, aspoň na chvilku) potěší v určitých chvílích příjemným odstupem, jen vyústění a motivace hlavní hrdinky a rádobyšokující závěr to celé táhne ke dnu zbytečně víc, než bych byl ochoten tolerovat. 50%. (11.02.2013)

Z úcty k výkonu J. Langmajera a M. Stránského dávám 3 hvězdy. Vraždy byly v tomto případě podružné. Děj se zaměřoval na oba detektivy a jejich ambivalentní vztah. Jejich životy-neživoty byly velmi věrohodné - toto povolání často vede k životu osamělého a cynického vlka s nějakou tou vzpruhou na dně skleničky nebo hrnku. Postava nevěsty byla průhledná, hlas v telefonu napovídal, která to je asi herečka. Nepropracovaný byl i samotný vzorec vraždy. Kromě obou výše zmiňovaných herců byl dobrý i N. Lichý. Málo prostoru zde měl vynikající J. Plesl. A. Hanychová snad hrála samu sebe. (05.02.2013)

Sedláček se mi jako režisér líbí. Viděl jsem už pár filmů a pokaždý mě zaujala originalita jejich originalita. Vlastně i proto jsem se na tuhle kriminálku docela těšil. Když začnu z té lepší stránky, tak se mi líbila kamera. Líbilo se mi hlavně prostředí, ve kterém se film odehrával. Kolikrát jsem si říkal, že některé ty lokality jsou fakt pěkný a rád bych věděl, kde všude se natáčelo. Jenže na druhou stranu ve filmu byl snad nedostatek všeho. Jirka Langmajer je topornej až to bolí, bez emocí, pocitů, jakéhokoliv hereckého umu. Prostě chodí příběhem jak smrtka s kosou. U Norberta Lichýho například scénář občas nadhodil nějakou hlášku, která byla fajn, ale na drsný dojem celé kriminálky se prostě jevila, jako kdyby patřila do úplně jinýho filmu. Stejně tak samotnej příběh. Ten byl fakt úplně mimo. Já teda chápu, že je tohle televizní film, ale vrah je zřejmej od začátku, konec je hrozně zjednodušenej a to jednání Langmajera s jehou dcerou je taky dost mimo mísu. Znova bych to už určitě nedal, ale musím říct, že technický zpracování bylo na úkor jiných televizních filmů hodně fajn. Ale to je taky to jediný plus, co tenhle film má. Jo a ten název? To snad nejde brát jinak, než ironicky, ne? (04.02.2013)