Ženy, které nenávidí muže

Tomu se říká "naběhnout si". Název to neomylně řadí do vlny severské krimi, stejně jako pojetí detektiva jako osamělého zoufalce, který se potácí na hraně existenciálního krachu. Jenže - ač mám rád Sedláčkův letargický způsob vedení dialogů, tentokrát se občas úplně míjí účinkem a celku škodí. Na detektivku to má vinou věčných "dialogů na půl huby" tempo jak po koňské dávce sedativ. Absolutní průser je hudba, která je absolutně mimo cokoli. Proč pod trojicí zcela odlišných scén zní ta samá hudba? Proč motiv "vrah sleduje detektiva" doprovází klavírní etuda jako z playlistu českého hypermarketu? Úplně to zabíjí jinak chvályhodné pokusy pracovat s rámováním záběru a prostředím (třeba záběr z vrchu na detektivovu plečku uprostřed luxusních aut je vtipný a těch záblesků je tam víc). Bavilo mě pár moment, v nichž Sedláček zapojí nepodstatný detail do gradace scény (scéna s rotující dřevěnou koulí atd.). Obsazení je fajn, herci hrají celkem civilně, ale dialogy jsou tradičně slabé - nejlepší momenty mezi postavami se dějí spíše beze slov a nejsilnější osobou v celém vyprávění je alkoholem předpisově zdevastovaný enfent terrible sboru Martin Stránský. Ženám, které nenávidí muže chybí pověstná míra a cit - co ve špičce severské krimi vyznívá přirozeně a má temnou emocionální vibraci, je tedy až příliš ploché a příliš přehnané. Chybí napětí, zvrat, ale i "patologické" kouzlo. Pozitivní je, že s výjimkou naturščika v roli ligového hokejisty se to obejde bez zbytečné trapnosti a vizuálně to vypadá docela solidně. Ale to jsou jen ingredience, ten celek má k fungování strašně daleko. K tomu by totiž potřeboval něco jako scénář a ne tuhle horu snaživě opsaných a špatně poslepovaných motivů. Vysvětlil někdo scenáristovi, že v podobné detektivce by nemělo chybět cosi jako "falešný podezřelý", aby pátrání mělo aspoň minimální napětí? (03.02.2013)

Zatímco Sráči se na půdorysu akčního krimithrilleru ve třineckých kulisách zaměřovali na analýzu společenského marasmu, další Sedláčkův (a Zapletalův) televizní film je pokus o noir, v němž nejde ani tak o ženy, které nenávidí muže, ale spíš o muže, kteří řeší problémy tohoto světa, ale jejich vlastní světy se pomalu hroutí. Ani zde nechybí několik typických sedláčkovských momentů ("Nechcete udělat fotku?"). Jestli je někdo vážně přesvědčen, že herci v tomto filmu neumějí hrát, jsou špatně vedeni, nebo se jedná o parodii, pak neví, o čem mluví. (04.02.2013)

Film se měl spíš jmenovat "režiséři, co nenávidí diváky". Nulové emoce herců. To je jediné co po tomto filmu praští přes nos a zůstane. Všichni herci v jakékoliv situaci odříkávají text s kamennou tváří až má jeden pocit že jsou na sebe všichni akorát nasraný a chtějí si dělat jen naschvály... jo a že "pachatel je zahradník" je jasné už od tiskovky s novináři a prakticky jedinému komu se dá fandit je ta chuděra "co nenávidí muže". totální hnus a nikdy víc. (07.02.2013)

Rádoby temná rádoby detektivka. Skoro bych Sedláčka podezříval, že přístup „neumíme točit krimi, tak si z toho alespoň uděláme srandu“ zvolil úmyslně. Náznaků, které by tuhle tezi potvrzovaly, ve filmu ale není dost (klíčovou scénu například narušuje vrzání kožené sedačky) a vážně nevím, jestli mezi ně řadit i ostentativní nedramatičnost, dokonale neuspokojivé finále, nepřítomnost pocitu ohrožení, chybějící pnutí mezi postavami nebo skutečnost, že policajt cituje Woodyho Allena. Cíleně zlehčující jsou jenom některé dialogy (-Hodiny vám jdou špatně. Máte na nich zimní čas -Hokej je zimní sport), které se na druhé straně bijí s nuceným vážnem (upřené pohledy, osudová hudba) a manýristickým, jakože cool kroužením kamery. Paralelně s vyšetřováním probíhající, pro Sedláčka typická diagnóza české společnosti, není moc elegantně přidružena k hlavní dějové linii a vyznívá hlavně jako snaha natočit něco víc než čistou žánrovku. Navíc, jakkoli většina mužských postav trpí nebo trpěla nějakou slabostí (alkoholismus, přežírání, děvkařství), nelze se ubránit dojmu, že ničím komickému (naopak tak vážnému, jako kdyby byl původně napsán pro jiný film) protagonistovi scenárista bez uzardění straní a stejně jako on považuje všechny feministky za šílené. Jisté tak v důsledku není nejenom, to, jak moc vážný měl film být, ale ani to, jestli chce tuzemský šovinismus kritizovat, nebo mu přitakávat. Rozpačitý fail. 50% (04.02.2013)

Co se tomuto snímku nesmí upřít, je docela solidní nasnímání exteriérů, barevné korekce, detaily apod. Z tohoto hlediska to na mě udělalo docela dojem, přestože se mi to od začátku jevilo krajně podezřelé. Nebudu chodit kolem horké kaše, byla to prostě strašná tyčovina. Tvůrce se zřejmě pokoušel o takový ten americký lůk, což mu i docela vycházelo, ale pak se to zase tříštilo na scénáři, či spíše na dialozích, které byly, ruku na srdce pane Sedláčku, neskutečně pitomé, zejména ve finále. Působilo to spíš jako takový lepší amaťák. Příběh byl bohužel slabý, nebo jste, pane Sedláčku, nedokázal nahodit atmosféru. Jedno z toho to bude. Ten náklus na drama tam jde opravdu cítit, ale to napětí tam potom není, prostě není. Navíc jsem napočítal poměrně hodně chyb, které by vám nesežralo ani děcko. A když je řeč o dětech. To jste viděl v Posledním skautovi s Bruslem Willížem, že se dcerka zapojuje do vyšetřování? Ale kdež… (05.02.2013)