Slídil

Příliš mne nebavilo sledovat kariérní postup zloděje kanálových poklopů až k pozici profesionálního strkače kamery do cizích neštěstí. Já zkrátka takové vlezlé hyeny nesnáším a upřímně jim přeju jen to nejhorší. Tady je však Lou za hrdinu a tak jsem si mohl dvě hodiny zaníceně zanadávat na reprezentativní vzorek fanoušků černé kroniky, kteří chtějí vidět stále více krve, násilí a nenávisti. Oni úchylného Loua potřebují, ale já bych ho raději čelně seznámil s nárazníkem svého auta. (30.09.2015)

Je to jak epizoda gétéáčka, ze který někdo vypreparoval humor a většinu nadhledu. Jake se do své "zhubni a dostaneš cenu (útěchy)" obul bohužel ve stylu full retard a výsledkem je postava úchyláckého Forresta Gumpa. Šlo by to ustát, kdyby se Dan Gilroy nesnažil o perverzně seriózní obraz mediálního hyenismu. Pár humorných okamžiků to zvedá, ale těžko to vyváží celou řadu míst, kde Gyllenhaal přidává plyn hluboko pod podlahu a výsledkem je škleb místo mrazení. Problém mám i se strukturou. První 2/3 stojí z velké části na snaze pohltit diváka neonovou tmou LA, ale kombinace postavy za hranou uvěřitelnosti a opakujících se situací není hypnotická, spíš otravná. Šok a vykolejení se nějak přes fotogenicky přeexponované noční sety ven nedostávají. Poslední třetina se díky zápletce rozjede, ale spíš jsem se nechtěně přistihl, že Nightcrawlera sleduju s podobně mělkým zaujetím jako reality cop shows (je mi v jádru fuk, komu se to děje, hlavně že se to děje), přičemž Gilroyovo matro je mnohem víc cool, spousta úhlů, prostřihů, hudby a tak... jestli má být tenhle film svůdně pokřiveným obrazem, moc se mu to nepovedlo. Protože nakonec svádí diváka spíš k tupému zírání než k hluboké kritické reflexi posedlosti mediálním snuffem. Sexuální vzrušení Jaka a jeho ladyfriend v závěru je snad nejvíc falešný moment Nightcrawlera, který slídí s nasazením, ale podstata kompozice mu uniká. Snaživý určitě. Uhrančivý? Ani omylem. (31.01.2015)

Filmová sonda do útrob západního velkoměsta ponurá jako Scorseseho Počítání mrtvých, ale bez té ozvěny Hippokratovy přísahy, jen čirá deprese uprostřed dlouhé temné noci...dobrý člověk ze záchranky časem vyhoří, posedlý psychopat z bulváru ale přesně naopak posiluje svou manickou fázi...pan Kopfrkingl realizující se v externí práci pro lokální televizní zpravodajství...nad západní civilizací se smráká... A když už jsem jednou zmínil Scorseseho, mělo by padnout i slovo Taxikář, minimálně onou spojitou postavou psychicky vyšinutého člověka uprostřed džungle velkoměsta (do níž není vidět a je tam dovoleno prakticky vše) a motivem pozorovatele, projíždějícího špínou megapole... Opravdu strhující filmový debut! PS: Tohle bude jednou filmová bible bulvární novinařiny! (03.02.2015)

Sociopat dělá kariéru. A je v tom dobrej. Slídil sleduje výrazně negativní postavu, nikterak ji neglorifikuje, nepřináší divákovi morální satisfakci a přesto svou pozitivní úlohu splňuje - jednoduše proto, že se mu daří celou dobu výhružně šeptat "na tyhle lidi si dávej bacha". Rovina s mediálním hyenismem je až ve druhé řadě, jelikož produkty hyenismu uspokojují zase jen hyeny a těch jsou v savanách civilizace stamiliony. Výrazně děsivější je linie o bratrství sociopatie s ryzí posedlostí; když touha po čemkoliv ztratí zábrany, končívá to masakrem nepřipravených. Gilroy, Howard a Gyllenhaal se starají o diváckou atraktivitu, adaptabilní xindlovství s mediálně kritickým přesahem zase o dostatečně výrazné sdělení, po němž slabší povahy moc dobře spát nebudou. Ve zkratce: vždycky se najde někdo, kdo se místo snahy pomoci raději ujistí, zda mu svou krvácející mrtvolou nezasviníte kameru. (11.02.2015)

Jake! Opět jeden z mimořádných mužských hereckých výkonů, který vévodí filmu s tématikou ne zcela otřelou, ačkoliv hyenismus v médiích není novinkou. Ten tady ale vnímám spíše jako pozadí, v centru je Slídil a jeho schopnost chladně manipulovat. Je dlouze a dobře připraven, jako šelma číhající na svou kořist, a když vystartuje, z mentorů se stávají jeho loutky. Hodně dobrý film. (01.02.2015)