Farinelli
Farinelli
Režie:
Gérard CorbiauKamera:
Walther Vanden EndeHrají:
Stefano Dionisi, Enrico Lo Verso, Elsa Zylberstein, Caroline Cellier, Marianne Basler, Jacques Boudet, Pier Paolo Capponi, Delphine Zentout (více)Obsahy(1)
Božský hlas, za který zaplatil příliš krutou cenu... Carlo Broschi, zvaný Farinelli (1705–1782), patřil mezi nejobdivovanější operní zpěváky 18. století. Sopranista, vrcholný představitel stylu operního zpěvu bel canto, který díky svému zmrzačení (byl kastrát), zvládl tři a půl oktávy, a dokázal udržet tón celou minutu. Fascinující a nejednoznačná postava je pro autory průvodcem dobou baroka s jeho pompézností a smyslem pro efekty; hrdina si však zároveň zachovává tajemství, jež tkví v neuchopitelném umění dojímat krásou zpěvu. Právě Farinelliho „božské“ umění je ústředním prvkem vyprávění, jež zobecňuje osud skutečné osobnosti v historické době na pozadí vztahů mezi protagonisty a jejich zvláštních „rolí“. Souputníkem jednoho z nejslavnějších kastrátů, jemuž je dáno okouzlovat a milovat ženy, avšak bez očekávaného naplnění, je jeho starší bratr Riccardo. Muž, který zpěváka v dětství zmrzačil, aby uchoval jeho hlas, je pouze průměrným skladatelem; o to zoufaleji se drží geniálního sourozence. Také Georg Friedrich Händel, léta toužící, aby kastrát zpíval jeho skladby. Stává se Farinelliho stále trýznivějším tajným snem. Carlo však zůstává věrný bratrovi a londýnskému souboru italského mistra Porpory. Ničivé spory nakonec ochromují tvůrčí schopnosti všech aktérů, svazovaných závistí, strachem ze ztráty tvůrčí potence a touhou po dokonalosti. Pouta lásky a důvěry se však nakonec ukazují být stejně důležitá, jako věčné, a přece tak pomíjivé umění tónů. Corbiau své téma pojednává v přitažlivých, vizuálně dynamických obrazech, v nichž dominuje na jevišti zpívající, androgynní a magický „král tónů“. Zpěv kontratenoristy Dereka Leeho Ragina a sopranistky Ewy Małas-Godlewské byl pro potřeby filmu digitálně upravován. Atraktivitu myšlenkově i vizuálně pozoruhodného snímku umocňují herecké výkony hlavních představitelů, Stefana Dionisiho (Farinelli) a Enrica Lo Versa (Riccardo). (Česká televize)
(více)Recenze (103)
Kastráte! Jsi kastrát! Kastráte! Jsi kastrát! Kastráte! Jsi kastrát! Tolikrát tato dvě zvolání ve filmu zazněla, až jsem se na ně stala alergická. ()
Z tohodle filmu jsem odcházel s překříženýma nohama.. sorry, možná to byl dobrej film.. ale tak trochu mu chyběly koule.. ()
Film věnovaný životu jednoho z největších pěvců 18.tého století, století krásy a dokonalosti, pro kterou se člověk musel obětovat. Co mi ve filmu trošičku vadilo, bylo nepochopení doby a prostředí ve kterém lidé tehdy žili. Všechny postavy mají jakýsi "současný" pohled na svět, který opravdu barokní člověk s námi nemohl sdílet. Také většina zpívaných scén se mi jevila hodne "uměle", jako by si hlavní představitel nenastudoval výraz pěvců, nebo techniku zpěvu, nevím..prostě mi tam něco nesedělo, raději jsem zavřela oči a poslouchala hudbu... Nicméně přes všechny tyhle výhrady je to zajímavý film a stojí za to ho mít ve filmotéce. ***a půl , půlka za oživení nádherné Händlovy hudby ()
Film zachycující život jednoho z nejslavnějších kastrátů-sopránů v historii hudby 18. století. Podle mě je to jeden z nejlepších životopisných filmů. Možná je to samotným filmem, možná je to životem Farinelliho. Sebevražda na samotném filmu je už hodně zajímavá a když se k tomu přidají hádky, intriky a erotika po celou dobu filmu, je skutečně se na co dívat. [1270. hodnocení, 90. komentář, 76%] ()
Farinelli se sic svým příběhem dost liší od reálu (ostatně stejně jako Amadeus), ale je mi sympatický projevem a hlavně hudbou, která člověka strhne. Ač otřelá, ale stále krásná Händelova Lascia ch'io pianga chytne za srdce nejednoho diváka. Musím upozornit na Limovu přípomínku o digitální syntéze mužského kontratenoru s ženským sopránem. Mužského hlasu je tam opravdu pomálu. Na odkazu, který zde zanechávám si zájemci mohou pro srovnání poslechnout paní Cecilli Bartoli a zvážit sami, kolik toho ve filmu odzpíval mužský vokál. http://www.youtube.com/watch?v=Dm05caCKLWw ()
Nesnáším tyhle kostýmové filmy, kde se řeší témata více podobná bulvárním novinám, než historickým faktům. Tak jako např. QUILLS (2000), nebo LIBERTINE (2004). se tenhle film zaobírá především tím, kdo, s kým, a v tomto případě JAK spal. Obsazení má tento snímek podprůměrné, a přesto, že jsou Italky často krasavice, zde jako by si do filmu vybrali z celé země ty nejošklivější. Co se týká Dionisiho, jeho "výkon" se mi těžko hodnotí, protože zdaleka nešlo o nic herecky obtížného. Na zpěvu se nepodílel ani v nejmenším, a jeho herectví tedy tkvělo především ve směšném otvírání pusy, za zvuků nepříjemného a směšného zpěvu, a trpitelskými výrazy, když si vzpomínal na svou osudovou "ztrátu". Ve výsledku jsou potom všechny postavy vrcholně nesympatické, ať už je to kterákoli z "dam", slizce se chovající Farinelliho bratr, nebo sebelítostivý Farinelli osobně. ()
Velmi pozoruhodný film plný barokní hudby, barokní erotiky..... a baroka vůbec :). Škoda jen, že Corbiau nedělá těch filmů trochu víc. ()
Čo by profesionálneho hudobníka ma tento film nechal absolútne chladnou.. áno, povie nám niečo zo zákulisia vtedajšej opernej mašinérie plnej intríg, okázalých kostýmov a scénografie a tiež o fenoméne opernej hviezdy (ktorý práve vznikal) a áno, je tam jedna zábavná scéna s dlho držaným tónom.. to je asi tak všetko. A to mám obdobie baroka celkom rada. ;) ()
Hnusne. Zasa raz akoze historicky zivotopis, hodne humusny - tak namiesto aby sa clovek dozvedel daco zo zivota toho degesa bez cvajgule, mozno studovat jeho rit a cecky jeho avantir. Ze mal sex pod uroven zivocisnej rise, je jedna vec, ale uchylne rozpytvavat jak pod plachtou hnieti kozy dakej stetke a cez plachtu jej slinta do papule, to je ina vec. Napokon na "lasku" vzdy vylezie este aj jeho uchylny bracek, takze humus 100%. Sa to dalo umeleckejsie odbavit a divakovi daco viac sprostredkovat. V polovici zmazane, s rodinou komplet nepozeratelne - takze ODPAD. ()
Geniálné. Film jsem viděl před 7 lety a dodnes poslouchám soundtrack k filmu, abych si ho alespoň trošičku připoměl. Je velká škoda, že u nás nevyšel na dvd., 6/2007 - tak jsme se konečně dočkali :-) ()
Já mám k tomu filmu možná příliš osobní vztah, než abych dala odpad, který by si ale film jinak zasloužil. Prostředí, hudba a baroko... navíc neobyčejný obličej a výkon Dionisiho, za to ty dvě hvězdičky s klidem dám. Jinak je film trapný, samoúčelný, zvrhlý. "Důležitá" část filmu je dělení si žen s jeho bratrem, což se nezakládá na žádných faktech, ale jen domněnkách a na to je tomu přikládaná přílišná pozornost. Mám ráda Handela a ve filmu je mi nakonec nejsympatičtější právě on, ale jeho mdloby při závěrečné "Lascia Chio Pianga" jsou přesně ten moment, kdy má člověk pocit, že už má fakt dost. Snaha natočit ještě jednoho Amadea se nepovedla, film nemá žádný nadhled, vtip a je všestranně (a trapně) přehnaný. ()
Film Farinelli přivádí diváka do již (naštěstí) zmizelého barokního světa zpěváků - kastrátů. Občas děj působil nepřehledně a říkal jsem si proboha, kdo to stříhal. Corbiau se drží reálií jen v hrubých obrysech. Snaží se toho do příběhu dostat poměrně dost - určitou patologii a závislost ve vztahu bratrů, vytěsněné Farinelliho trauma z kastrace, Händel a hledání "pravé" hudby, konkurenční boj mezi operními domy, smyšlené vztahy se ženami... nejsem Farinelliolog, ale životopisný film bych tomu tedy neříkal. I přes výhrady film stojí za vidění. Silnou stránkou je dramatická linka a emoce, které film v divákovi vyvolá. ()
Přes plno špatných míst je to stále snímek, který vás dotáhne do finále.... s troškou dobré vůle... ()
Režisér Gérard Corbieau natočil dva neuvěřitelně úžasné filmy. Oba skvěle použitelné pro přiblížení barokní kultury - především hudby a baletu. Lepší než deset učebnic. ()
Uživatelé flanker.27 a forsberg řekli vše za mě. Naprostý souhlas s jejich vnímáním tohoto filmu. ()
...nevšední biografický film, stojí za to ho vidět, aspoň jednou ()
Farinelli-niečo ako Michael Jackson v 20.storočí.Film krásne približuje 18.storočie,kult kastráta Farinelliho a jeho vnútorné boje,pochybnosti.Efektné kostými,úžasný výber hlavného predstaviteľa Carla-Farinelliho,ale aj podobnost so Salierim a geniálnosťou Mozarta je celkom zaujímavá.Dnes som už z toho hlasu neomdlela,ale zážitok som mala výborný. ()
Opětovně viděné po letech ve mně vyvolává otázku, co je silnější film - Amadeus nebo Farinelli? Podobný konflikt geniality s průměrností, tady snad ještě se silnějším (a uvěřitelnějším) příběhem. Vynikající, strhující zážitek. ()
Ačkoliv dobře zahrané, připadalo mi to trochu divadelní a chladné. Možná tomu opravdu chyběly koule. ()
Jeden z mála filmů, u kterých moje žena neusnula. Už to je pozoruhodné a má to výpovědní hodnotu : ). Já tento typ filmů nevyhledávám , ale když už jsem ho měl tu možnost vidět, uznávám, že je pěkný. Smutný, ale je to zážitek. Čtyři a půl. ()