Macbeth

Sociopati typu verbala (mnohočetný živočišný druh mezi námi) samozřejmě tohle neocení, tohle je pouze pro citlivé lidi, kteří dokáží ocenit celuloidovou řeč zvanou film, která vás zavede do časů, kdy se ještě vyprávělo obrazy a nedělaly se umělecké kompromisy. Skromná výprava je tu naopak trumfem, tady se nehraje na mnohočetné davy a rozmáchlou produkci, ale na kompozice a at-mo-sfé-ru. V tomhle ohledu jsem si fantasticky užil zejména první polovinu, do momentu, kdy je Macbeth jmenován králem. Vizuální stránka filmu je tak jedinečná, že je vlastně úplně jedno, jestli předlohu napsal Shakespeare, nebo jiný divadelní titán. Jsem teď fakt upřímně zvědavý na ´Assassins Creed´, protože Kurzelův filmový jazyk je úplně neslučitelný s herní poetikou assassína, který běhá po střechách a skáče do kupek sena. (08.06.2016)

Na tohle, lidé milí, jděte! Tvůrčí bratrské duo nám zde předkládá famósní příběh z pera prý kdysi žijícího geniálního dramatika... Kvantitofilové budou říkat, že je to moc málo akční, kvalitofilové mě za tuto poznámku odstřelí, já říkám, po všech stránkách zatraceně umělecké DÍLO!!! Rodí se nám v anglosaském prostředí "nová" dvojice, která, jak doufám, dostane ještě mnoho příležitostí se ukázat?! (17.02.2016)

Když jsem viděl první obrázky z natáčení, tak jsem se zaradoval. Myslel jsem si, že se konečně někdo odhodlal k tomu, aby ukázal skutečného Macbetha, jednoho z největších králů Skotska. Jakmile jsem zjistil, že je to jen další Shakespear, byl jsem zklamán, ale říkal jsem si, že to třeba Kurzel podá v intencích klasického historického velkofilmu. Nepodal. Výpravě, atmosféře a hercům sice není co vytknout, ale je to zkrátka jen divadelní kus se vším co k tomu patří, zasazený do filmových reálií. A to je pro mě zklamání. 50% (28.01.2016)

Takhle nějak by asi vypadala Snyderovo Třístovka, kdyby měla nějaké intelektuální ambice. Jed Kurzel mě opět nezklamal a i Justin ujde. Film je vizuálně extrémně nádherný, nejspíš každý nový pohled kamery by se dal okamžitě zarámovat a vydávat za dílo nějakého z prerafaelitů. Jenomže v tom bohužel taky trošku tkví kámen úrazu. Silná orientace na vizuálno v kombinaci s ponecháním divadelního členění na jednotlivé akty a zachováním mono/dia/logů na úkor vyprávění akcí způsobuje, že se na film velmi těžko dívá. Vytváří to totiž dojem, že se čas zastavil a nic nikam neplyne, včetně příběhu a jeho postav. Úvodní pohřeb a následný skok do vřavy bitvy ještě sliboval, že se podaří vybudovat si svůj vlastní funkční svět vymezený vůči divadelní předloze, ale z toho poměrně rychle sešlo a po většinu zbývajícího filmu už jsem měla dojem, že si vlastně "jenom" čtu Williama okořeněného o pár dalších duchů a modré oční stíny na nádherných ženách a mužích. Ne že by bylo na čtení Williama něco špatného ("Will all great Neptune's ocean wash this blood clean from my hand? No, this my hand will rather the multitudinous seas incarnadine, making the green one red." - olala, ne nadarmo je to nejslavnější bard), ale jak známo film a divadlo jsou jiné elementy a nejlépe fungují, když používají odlišné prostředky. Ale je taky pravda, že na to, jak jsem u sledování filmu trpěla kvůli špatnému plynutí brzo zapomenu, kdežto na ty atmosferické obrazy (mrtvý král na marách, mrtvé dítě na hranici, Marion v perlové koruně, abych jmenovala pár) budu pořád myslet a Jedovu hudbu budu taky poslouchat. Z herců mě nejvíc ohromil Sean Harris, kdo by to byl řekl, že v sobě ukrývá takového divocha. (18.02.2019)

Temný, ponurý a meditativně pomalý děj, syrově krásná skotská krajina, nádherná hudba, vznešený jazyk, zkrátka potenciálně silný kulturní a estetický zážitek... a polovina záběrů kinklající se ruční kamerou. Tak tomu tedy říkám ultrazhovadilá prasárna. Ale ruku na srdce - stejně mám radši horrory a scifárny, než profláknutýho středoproudaře Shakespeara. Ovšem Lady Macbeth se povedla, je ještě horší (=lepší), než jakou jsem si ji při četbě představoval. (01.02.2016)