Slunce rošťáků

Tak mám za sebou další výbornou francouzskou kriminálku ze staré školy,. O Gábinovi se už an radši nebudu nějak zvlášť rozepisovat,, protože bych zase celý komentář poukazoval na jeho neuvěřitelný styl herectví a obrovské nenapodobitelné charisma. Kdo s ním má alespoň něco málo nakoukaného, ví moc dobře o čem mluvím. Toho kdo neměl tu čest, ¨nevidět ho při akci na plátně upřímně lituji. Ale teď již k samotného filmu, který nespolehá pouze na Gábina a dost jsem si ho užil. Slunce rošťaku vypráví příběh o starnoucím muži, který by chtěl ještě v životě něco dokázat a setkání se starým přítelem ho nakopne k tomu aby naplánoval velikánskou bankovní loupěž. Děj sám o sobě není až tak originální, ale je napsán velmi záživnou formou. Mě osobně to tak připadalo, protože jsem v mnoha scénách na filmu visel. Třešničkou na dortu je velmi napínavá poslední půlhodinka (a teď pozor, příjdou spoilery.) A závěr je z celého filmu nejlepší. Konečně nějáká kriminálka nakonci srozumitelně a doslova ukáže, že krást se nevyplácí a i do posledního detailu promyšlený plán nakonec ve výsledku selže. No a to se stalo i hrdinům tady toho filmu. Na ten Gábinův pohled, na pravém konci tady toho filmu nikdy nezapomenu. Ten řekl víc než jakékoliv slova. I přesto že hlavní hrdina byl zloděj a vyděrač, nakonci mi ho bylo i na vteřinku líto. Než jsem začal psát tento komentář, film jsem nejprve ohodnotil a to čtyřmi hvězdičkami, když jsem s teď, ale v komentáři srhnul dojmy a pojmy musím dát plný počet. Protože na tu poslední scénu asi jen tak nezapomenu, ostatně jako na celý film. A proto myslím mohu dát právem plný počet hvězd. (29.08.2016)

Málokdy si udělám čas na nějakou typickou francouzskou kriminálku ze starý školy. Od teď vím, jaká je škoda, že právě na takové filmy si čas neudělám. Slunce rošťáků je totiž plný příjemných fajnových herců, kteří maj k elegánům tehdejší doby hodně blízko. V dnešní době jsou takoví lidé prakticky k nesehnání. No a tihle elegáni se chystají ještě elegantněji vyloupit banku. Zajímavě, nápaditě a originálně. I když vyloupení banky je skoro v každý kriminálce. Slunce rošťáků má v sobě pořád něco víc. A může za to především atmosféra tehdejších francouzských filmů, která dělá hrozně moc a já se na ní hrozně rád koukám. (04.12.2010)

Pri sledovaní všetkých tých filmových lúpeží má divák pocit, že keď to ide tak ľahko vo filme, tak to musí ísť aj v reáli. Lenže v reáli sa banky inteligentne nevykrádajú. Asi aj o to viac ma bavia tie lúpeže filmové, pretože tam držíte palce práve tým "rošťáckým" zloduchom, ktorí v skutočnosti neexistujú. Dômyselný plán je hlavným zdrojom zábavy, ktorá je nasledovaná niečím, s čím sa dalo rátať od začiatku, ale priebeh toho "potom" nie je myslím nijak zvlášť predvídateľný. Pointa zodpovedá jednej starej známej pravde, ktorú tu vykecávať nechcem, nech si každý urobí varianty deja krátko po začiatku sám. Nie je to žiaden zázrak, ale taký ľahký závan niečoho starého a dobre odležaného, navyše v hlavnej úlohe s niekým, kto je v takejto roli nenahraditeľný. (19.05.2014)

...Potešilo ma nasledujúce zistenie, že som sa narodil v rovnaký deň a mesiac, ako i pôvabná, britská herečka Margaret Leeová, ktorej predstaviteľka naprosto nevyspytateľnej Betty, mi bola počas sledovania filmu vzrušujúco-sympatická, a to i napriek tomu, že som sa o tejto milej skutočnosti dozvedel až po skončení filmu, čo vôbec nemení nič na tom, že táto francúzska kriminálka sa môže tiež pochváliť i absolútne triviálnou scenáristickou stopou, ktorá obsahuje niekoľko „logických dier”, čo je mimochodom možnosť vidieť zaraz v úvodnej sekvencii, keď si to americká eskorta namierila rovno do bankovej inštitúcie, pričom ich medzitým potajomky „nakrúca” protagonista, čo vedie podnik hneď oproti, z čoho sa dá snáď automaticky vyvodiť, že rozhodne niečo zaujímavého plánuje podniknúť, no nebude potom v podozrení, ak už k tomu náhodou dôjde, čiže akcia sa zrealizuje do zdarného konca... ? ...A síce sa predsa uskutoční podľa tých najväčších predstáv, ale jej celkové prevedenie je zase príliš zjednodušené a nerealistické, až niekedy komické, a to už len z toho prostého hľadiska, koľko málo osôb sa zrovna nachádza vo vnútorných priestorov budovy, kde je špeciálny trezor... To je ďalšia výhrada. Tomuto filmu určite nechýbala ani určitá „predvídateľnosť”, kedy som napríklad správne vydedukoval istý, kľúčový moment, ktorému predchádzala typicky vyhrotená situácia. Áno, tiež sa patrí spomenúť aj to, že sa do tohto „kšeftu” zamiešal i konkurenčný gang, čím chcem najmä zdôrazniť predošlú vetu, ktorou v podstate priamo naznačujem, kadiaľ sa postupne toto dianie stočí... Nakoľko postavy : Denis Farrand a Jim Beckley, isto správne (vy)tušili, čo sa okolo nich neustále „pošuškáva”, nemal byť práve jeden z nich trochu viacej opatrnejší, čo sa teda týka jeho milovanej manželky...? Veď Beckleyho tesne predtým ohrozovali na živote ! Nie, nemohol, lebo scenár mu to nedovoľoval, a tak sa to tým pádom obrátilo presne tým smerom, akým sa to konkrétne otočilo. Miestami mi to pripomínalo Melódiu podzemia, s ktorým má Slnko darebákov zopár spoločných prvkov, minimálne obsadenie Jeana Gabina v hlavnej úlohe a samotnú zápletku, no obidve spracovania sú na inej, režisérskej úrovni, kde Jean Delannoy zaostáva za tým Verneuilovým, i keď zároveň podotýkam, že je film na jedno pozretie úplne stráviteľným, no na opakované, to už z mojej osobnej strany jednoznačne nehrozí. Našťastie ma to neurazilo až tak, aby som snímku nadelil len dve hviezdičky, čo by nakoniec (z)ostalo mimoriadne „podhodnoteným”, čo by si toto "osadenstvo" iste nezaslúžilo, keďže sa nepovažujem za žiadneho filmového diletanta. (10.08.2022)

Žádný plán není dokonalý a slunce pro nikoho nesvítí bez přestávky … i tak by se dal stručně charakterizovat snímek se zajímavou a přitažlivě zpracovanou kriminální zápletkou, který plyne převážně v pomalejším tempu a obsahuje pár neočekávaných i poněkud drsnějších zvratů. Jeho pointa víceméně vyplývá z děje, je logická a neodvratná, přesto mě maličko rozladila ... 3,5* (01.12.2010)