Sufražetka

Řadím na stejnou úroveň jako minuloroční nepochopitelně přechválenou Imitation Game. Vkusný britský snímek o zajímavé kapitole z dějin 20. století, produkčně velmi dobře ošetřený, ale nijak zvlášť strhující a příliš akademický. Tento mi je ale díky absenci hypu sympatičtější. A mladý španělský kameraman Eduard Grau roste ve velkou personu, sleduji ho už déle a texturu jeho obrazů je radost sledovat a i ne nijak zvlášť dobré (The Awakening, A Single Shot) filmy posouvá výše, na rozdíl od svého barcelonského kolegy a kýčaře Oscara Faury, přechváleného právě za Imitation Game. 7/10. (22.01.2016)

Nepovedala by som, že to bolo len čierno-biele. Nie všetky ženy boli úžasné hrdinky a všetci muži despoti, napríklad manžel Bonham Carter bol skvelý. Proste to tak v tej dobe chodilo, vždy ten "slabší" ťahá za kratší koniec. Možno si to proste muži v dnešnej dobe nedokážu predstaviť, alebo pripustiť, pritom ešte stále netreba ísť ďaleko pre živé príklady. Tiež si myslím, že to bolo trošku nedoladené, ale hlavná myšlienka vynikla dostatočne a o to zrejme tvorcom šlo. (07.03.2016)

Carey Mulligan dobové filmy veľmi svedčia, v tomto prípade však snímok trochu zaostal za očakávaniami. Až moc nátlakové a tematicky pomerne povrchné. Všetko tu je rozdelené do dvoch škatuliek: trpiace ženy a barbarskí chlapi bez súcitu. Pritom to určite až také jednoduché nebolo. Cieľ je jasný - čo najviac pocitovo zasiahnuť diváka. Výprava a kostýmy však boli našťastie veľmi slušné, takže film je príjemný aspoň na pozeranie. 60/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (11.02.2016)

Film je sice fikce, ale minimálně v hrubých rysech ilustruje pracovní podmínky v roce 1912. Známe to tak maximálně z některých drsnější filmů pro pamětníky, které nám podobná témata nastiňují. Je fajn to vidět i z jiné produkce. Sufražetky byly asi dosti šalené ženy, ale své místo v historii mají. Film beru jako podnět slovo do pranice, důvod si dostudovat data. Natočené je to poměrně dobře, nemám výhrad. 70% (13.07.2016)

Měly ty ženský ale odvahu! Samozřejmě, živenou ze zoufalství, protože byly tak ubité a zahnané do kouta, že jim zbývala jen rezignace nebo vzpoura. A ony si vybraly boj. Prošlapaly cestu za cenu vlastních životů, a tak by byl čirý nevděk na ně zapomenout, nebo si aspoň neuvědomit, že kdysi takové ženské žily a díky nim se svět pohnul směrem, kterým jdeme dodnes. Ony nejsou mírně legrační figurky z dávných časů, jsou to bojovnice! Ale film o nich je nepříliš nápaditý, spíš popisný a vyplňuje předem jasný průběh děje. /9. 8. 17./ (09.08.2017)