Dopisy přes oceán
The American Letters
Režie:
Jaroslav BrabecScénář:
Petr ZikmundKamera:
Tomáš SyselHrají:
Hynek Čermák, Petra Špalková, Soňa Norisová, Igor Bareš, Vladimír Javorský, Sabina Rojková, Petr Šmíd, Tomáš Havlínek, Oldřich Vlach, Jan Novotný, Marie Spurná, Milan Šimáček, Zuzana Zlatohlávková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Velký skladatel mezi dvěma ženami a Bohem. Tajná epizoda ze života Antonína Dvořáka. Krátce po premiéře Novosvětské symfonie v roce 1894 se Antonín Dvořák vrací z Ameriky domů. Je mu třiapadesát let a je na vrcholu slávy. Cítí svou tvůrčí sílu a s upřímnou úctou vnímá ten Boží dar, díky kterému se mu v hlavě rodí stále nové geniální nápady. Ale přesto, někde hluboko uvnitř, má strach. V kapse jeho vesty je ohmataný dopis, který přišel z Čech do Ameriky a o kterém ví jen on – a ta druhá. Dvořákův život je v něčem až božsky jednoduchý, v jiném naopak mimořádně složitý. K tomu druhému patří i ten zvláštní trojúhelník jeho vztahů: dvě ženy – manželka Anna a její sestra, hraběnka Josefína Kounicová. Nedá se říci, že jednu si vzal a druhou miloval, lidské vztahy jsou složitější, ale to staré napětí pořád trvá. Jen si na něj už zvykli a přestali ho cítit. Josefína je jeho múza, nikdy nenaplněná láska. Dokonalá dáma, herečka i šlechtična. Krásná, duchaplná a sebejistá. Její sestra Anna vedle ní vždy působila trochu jako Popelka, ale přesto právě ona vyhrála. Dala Dvořákovi devět dětí a dokonalé zázemí. Teď ale dostal dopis. Josefína píše, že je vážně nemocná, a možná už to nebude dlouho trvat... A tak Dvořák nemešká. Nevrací se z Ameriky na prázdniny, je to právě ta úzkostná otázka o třiceti letech nenaplněného vztahu, co ho žene domů. Nežije vlastně celá ta léta jen mechanicky? Jen proto, že to tak vyšlo a že se to tak dělá? Neměl by, proti všem konvencím, rozbít všechny vazby a poslechnout svoje srdce? Poprvé a opravdově? A co cena? Za všechno v životě se přece platí. Je opravdu připraven zaplatit za rozhodnutí, které rozvrátí božský pořádek jeho soukromého vesmíru? (Česká televize)
(více)Recenze (93)
Petra Špalková je opět famózní a nenápadně nám tím ukazuje, že manželky byly na konci 19. století tím, co drželo rodiny pohromadě. Ať už byly skutečné city nasměrovány do libovolných směrů. Takže mě ke konci nepřekvapilo, když se jako druhá nejzajímavější postava vyjevila dcera Otýlie v podání Sabiny Rojkové. Antonín Dvořák i po tomto bulvárním nahlédnutí do kousku jeho života zůstává hudebním géniem, který se nejspíš občas choval jako blázen. Což Hynek Čermák zvládl se ctí. Igor Bareš mi tam bohužel přišel spíš nevyužitý. Kameraman si hlavně zkraje až příliš hrál s filtry, pak se buď ukáznil, nebo jsem si zvykl. ()
Čermáka mám velmi ráda, dle mého názoru se typově na Dvořáka hodil skvěle, avšak čekala jsem u něj jaksi větší hudební talent, tedy v té pohybové stránce, neboť dirigování mimo rytmus a nedokázat alespoň trochu napodobit správnou hru na housle (když už nějaké ty lekce dostal, jak jsem četla v jistém časopise), to zkrátka nejsem schopná překousnout. Ovšem scéna, kdy vlítne Dvořák na Suka se slovy: „A při tomhle mám komponovat?“, mi málem způsobila záchvat smíchu. Škoda, že jinak mi přišel film tak nějak úplně zbytečný a ničím mě neobohatil. ()
Film o jednom z největších skladatelů hudebního romantismu, resp. všech dob, bych si asi představoval poněkud jinak. Chápu záměr tvůrců zaměřit se na vztah Dvořáka k jeho švagrové, avšak celkové pojetí se mi nelíbilo a spíše mi vyznívalo jako nepovedená komedie. Nejlepší na celém počinu byl herecký výkon Hynka Čermáka (a jeho podoba ke skladateli) a nad tím vším vyčnívala samotná hudba Antonína Dvořáka, kterou, když si ji budu chtít vychutnat, si pustím bez vizuálního doprovodu, jenž natočil Jaroslav Brabec. ()
Těšila jsem se hodně, leč tak, jak to s ČT chodí, dostalo se mi opět pouze zklamání. Začalo to velmi, velmi, ale opravdu VELMI lacinou animací hned zpočátku - bacha spoiler - a ta závěrečná mě už jen rozesmála. Dějová linie budiž, i když se tam vlastně toho moc nedělo, herecký ansámbl jo, ale opět bych měla výhrady k některým členům, dobovosti se mi moc nepovedlo uvěřit díky některým dialogům a výsledek toho všeho: jedna velká nuda. Škoda ()
Hynek Čermák překvapil sílou hlasu. Začátek byl víc chaotický, rozjezd pomalý. Trochu se tlačilo na pilu. Velký důraz se klad na vztah Antonína k Josefíně. (Nesrovnalosti. v historických faktech - na neštovice zemřela Růženka, na otravu fosforem Otakar.) Dvořákova osobnost byla vykreslena celkem věrně. Dvořák Hynka Čermáka byl plnokrevný, nabručený, zraněný a zadumaný. Koresponduje mi to i s výkonem jeho hereckého kolegy Josefa Vinkláře. Nechci nijak snižovat tento počin nějakým srovnáváním, natočit slušný životipisný film není snadné. Ocenila jsem nový vhled do Dvořákova nitra. Celkový dojem pozitivní. ()
Galerie (34)
Photo © Česká televize / Dagmar Vyhnálková
Zajímavosti (4)
- Ve filmu si zahrál také Antonín Dvořák III., skladatelův vnuk. Na zámku Vysoká jej můžeme vidět nejprve jako jednoho z posluchačů Josefa Václava Sládka, poté i na společné fotografii. (D.Moore)
- Členové kapely, která v Praze vítá A. Dvořáka, jsou ve skutečnosti profesionálními hudebníky. (HJ-FILIP)
- Inscenace se připravovala už před rokem 1989, a to pod pracovním názvem „Dopisy přes oceán“. Režisérem měl být Antonín Moskalyk, ten se ale realizace nedožil. (sator)
Související novinky
23. Český lev - výsledky
Filmovým králem Českých lvů za rok 2015 se stává film Kobry a užovky. Film si přímo z vyhlašování ocenění odnesl šest sošek Českých lvů. Za nejlepší film si cenu převzali producenti Jan Prušinovský a… (více)
Reklama