Komentáře uživatelů k filmu (23)

  • sud
    ***

    Takový "Amadeus" po Česku pět let před "Amadeem". Forma jako vždy dokonalá, s obsahem je to tentokrát horší. Pozdní Vláčil, vizuelně působivý, avšak i na svůj vkus dosti pomalý a místy, bohužel, nudící. 65%.(13.12.2008)

  • D.Moore
    ****

    "Variace na dvořákovské téma," hlásá titulek na začátku filmu. Co si pod tím představit? Dvořákův životopis samozřejmě ne. František Vláčil podle scénáře Zdeňka Mahlera natočil prazvláštně atmosférický film, který na základě skutečných epizod ze života našeho nejlepšího skladatele vypráví o lecčems. O lásce, o boji nadaného člověka s vlastními pochybami i pochybami jiných, o dobru a zlu, o bohu i ďáblu... Josef Vinklář je v hlavní roli vynikající a film je vůbec plný skvělých herců, kteří ale až na výjimky nedostanou příliš prostoru. Scénář se mohl vyvarovat několika zbytečně pomalých částí a z postav, které hráli František Němec a Jiří Bartoška, nemusel (i když to byl očividně záměr) dělat takové pekelnické karikatury. Takhle člověk skoro čeká, kdy přestanou skrývat rohy a spolu s Dvořákem zmizí v oblaku dýmu a síry.(2.3.2013)

  • Fingon
    ***

    Tak jako preferuji spíše Mozarta než Dvořáka, tak i Amadeus je nesrovnatelně lepší než Koncert na konci léta. Pomalu získávám pocit, že hodně z atmosféry Vláčilových starších filmů měl na svědomí Zdeněk Liška, protože Vláčilovy filmy z jeho pozdního období, kde už Liška hudbu neskládal, už zdaleka nejsou tak dobré jako jeho filmy z šedesátých let. Možná se na tom podepisoval jeho sklon k alkoholu (vážně vám nepovím, kdy to s ním začalo jít z kopce, jestli už během Markety Lazarové, nebo až poté, co mu režim zakázal točit na Barrandově), možná, že za jeho úspěchem stojí právě Liškova hudba. Nevím, každopádně Koncert na konci léta je dalším slabým Vláčilovým filmem v řadě, přinejmenším v kontextu jednadvacátého století. Vážně si radši pusťte Amadea... anebo Údolí včel.(5.8.2008)

  • strougy
    **

    Sterilní a bez života jak byt zhýralého fyzika po jarním úklidu. Nejpamětihodnějším okamžikem tak pro mě zůstane odseknutí staříka upíjejícího nějakou kořalku na adresu moralizujícího Dvořáka: "Víte, každý marodění je od zadrženýho pití." Svatá pravda, dědo, svatá pravda.(23.5.2014)

  • Blofeld
    *****

    Film s prazvláštní atmosférou, spoustou nádherné hudby a řadou výtečných herců. Vinklář v hlavní roli je naprosto famózní, stejně jako Jana Hlaváčková coby jeho žena, Jana Hlaváčová v roli hraběnky atd. - a zejména poslední (a výtečně provedená) role Bohouška Záhorského, který zemřel čtyři dny po premiéře.(27.8.2009)

  • Philippa
    ****

    Já myslím ,že téma bylo Vláčilovi něčím blízké. Dá se za ním vidět jistou paralelu s tehdejší dobou. Ano poetika ,kterou Vláčil oplývá v jeho starších snímcích se vytratila ,ale tehdejší doba už byla taková. Poetika nebyla v módě a spíše šlo o jasný a přímočarý děj a bylo umění skrýt do filmu jakékoliv poselství a bylo umění nenatočit propagandu. Na tehdejší dobu 80 let šlo o nadprůměrný snímek. Ale mě berte s rezervou ,protože já bych na Vláčila nedala dopustit.(7.12.2008)

  • honz
    ****

    Virtuozní Josef Vinklář v roli našeho hudebního velikána Antonína Dvořáka. Další z pozoruhodných filmů Františka Vláčila je zajímavý (nejen) svou vizuální stránkou a podmanivou kamerou, taktéž výborným hereckým obsazením.(24.11.2011)

  • dr.fish
    ****

    Tk já na to koukám a pořád si říkám, že je to téma tak divně uchopený, temný až depresivní. Ve vzduchu pořád něco visí a ten způsob vyprávění docela náročnej na pochopení. A v titulkách na konci zjišťuju, že to natočil Vláčil. Tak to už jsem doma. Film rozhodně není rozmarnou obrozenecko čtverylkou, spíš takovou neklidnou hodinkou ze života velikána. Ale je to dělané z lásky k hudbě a já jsem díky tomu zase Dvořákovi o trochu blíž. 80%(26.1.2014)

  • jitrnic
    **

    Poměrně nudný snímek, nesourodý děj a podivné dialogy. Mám drobné podezření, že tento film Forman svým Amadeem malinko vykradl.(7.12.2008)

  • Belbo
    *****

    Pane Vláčile, jestli mne slyšíte, bylo to pěkné. PS: Nedá mi to a musím místní elitáře upornit: Formanův sračkojidní Amadeus vznikl až v roce 1984, tedy, jestli mne počty neklamou, 5 let po Koncertu. Z toho vyplývá, že vykrádat mohl maximálně Forman. Pac a pusu(3.1.2013)

  • Alf
    **

    místo (konečně!) Dvořákova životopisu podivná fantasmagorie tvůrců na mozartovské téma, velké zklamání...(12.3.2009)

  • klúčik
    ****

    František Vláčil natočil pekný film o výbornom skladateľovi. Hudba vo filme bola úchvatná. Pan Vláčil si obsadil do filmu výborných hercov. Josef Vinklář je tu pravdivý a moc pôsobivý. Páčili sa mi aj herecké party J.Hlaváčovej a F. Němca. Film by som hodnotil 3 hviezdičkami, ale ešte jednu som prihodil ako pamiatku na hercov , ktorí si hrajú už niekde inde.... Filmu dávam 75%.(9.9.2013)

  • hemul
    ****

    Približne v tom istom čase vznikli tri životopisné filmy: Vláčilov Koncert na konci leta, Krejčíkova Božská Ema a Formanov Amadeus, ten pravda trocha neskôr. Všetky tri sú skvelo natočené, hrajú v nich výborní herci, hrá fantastická hudba, sú napínavé aj dojímavé. Ale vidím v nich zásadné rozdiely. Koncert na konci leta je príbeh o Antonínovi Dvořákovi. Hlavnou témou je jeho návrat z Ameriky do vlasti. V tejto téme zaznievajú motívy z jeho intímneho sveta – najvnútornejšie pocity, pochybnosti, neistoty, otázky, myšlienky. To všetko vo veľkej úcte a pokore pred hudbou, ktorej je sám verným a poctivým služobníkom, lebo – „k čertu s takovým talentem“, ktorý vystavuje sám seba a využíva na to hudbu. Je to film a vnútornom svete hudobného skladateľa, a preto nie je až také dôležité, kto je tým skladateľom, kedy a kde sa odohráva, a či všetko sa stalo, ako je v ňom ukázané. Je to film o úprimnej ceste tvorby, ktoru prešiel aj režisér filmu, preto je to film pravdivý. (4*) Božská Ema je príbeh Emy Destinovej. Hlavnou témou je jej návrat z Ameriky do vlasti a v nej zaznievajú autentické motívy doby – vojna, tajná polícia, udávanie, prenasledovanie. Je podivuhodné, že tento film vznikol v období temnej normalizácie, v ktorej zneli tie isté motívy, ale – „Kto sa viac previnil, ten čo je prinútený spolupracovať s režimom zla, či ten kto ho do tej voľby postavil?“ Je to film o zlej dobe a dobrej hudbe, ktorá napokon víťazí, lebo je pokorná, čistá a pravdivá. Zasa nie je dôležité, či sa všetko stalo presne tak, ako je vo filme ukázané, ba ani to, kto je ten umelec, ktorý prežíva tú skúsenosť. Bolo ich iste veľa. Je to film pravdivý, lebo ho s pokorou pred hudbou natočil režisér vyjadrujúci vlastné prežívanie v podobnej neslobode, akú zažívala hrdinka filmu. (5*) Amadeus je príbeh Salieriho a Mozarta. Hlavnou témou je kontrast priemernosti a božského talentu. Motívmi sú Salieriho zničujúca závisť a Mozartova hudba. Príbeh sa však mení na karikatúru, obludná závisť je ako z Boschových obrazov, skutočnosť sa kriví a spotvoruje, príbeh už nie je pokorným služobníkom hudby, ale samotná hudba sa stáva nástrojom na vyjadrenie tohto vzťahu priemeru a výnimočnosti. A vtedy je dôležité, kto je tým nástrojom, či sa to stalo, ako je ukázané, lebo Mozartova hudba je silná a ten kontrast medzi priemernosťou a výnimočnosťou nesmierne zvýrazňuje. Ale je to na úkor pravdivosti – historickej, ale aj umeleckej. Salieri predsa bol sám veľkým skladateľom, sám komponoval opery a symfónie, sám bol veľmi nadaný. A Mozart predsa nebol prízemný a vulgárny, kto svoje nadanie dostal len tak a len tak spakruky s ním narábal. Bol to tvrdo pracujúci umelec, zodpovedný, milujúci, úprimný, pravdivý. Áno, priemerní môžu závidieť a nenávidieť, ale iba táto jedna téma je príliš vulgárna a prízemná, aby v jej službách a s cieľom ukázať tú závisť a nenávisť znela Mozartova hudba. Mozartova hudba samotná je pravdivá, ona sama je príbehom, nepotrebuje byť nástrojom ukazujúcim na netalentovaných – pozrite akí sú hrozní a aká som ja geniálna. Preto nevznikla a preto by nemala byť takto zneužitá, znásilnená. A preto považujem film Amadeus za nepravdivý. (2*) Všetky tri filmy sú o hudbe. V prvom filme znie hudba a my môžeme pochopiť, ako ťažko sa rodí; v druhom znie a my môžeme pochopiť dobu, v ktorej sa rodí; v treťom znie a my môžeme vidieť, ako niekto závidí a nenávidí. Čo z toho naozaj za tú hudbu stojí?(8.7.2011)

  • lucascus
    ***

    Výprava i kostýmy jsou velkolepé, i herci předvádějí ucházející práci, ovšem scénář byl bohužel velmi špatný, místy až chaotický. Do vlasti se z Ameriky vrací Dvořák a vzpomíná na své životní peripetie, neznalec Dvořákova životopisu se však začne poměrně brzo ztrácet v ději, znalec se naopak začne nudit. Chybí jakýkoliv kontakt s divákem, chybí to pověstné něco navíc, co dělá film koukatelným, škoda, protože předpoklady k tomu, aby to byl dobrý film, byly veliké. Božská Ema, která pojednává o podobné látce i podobném období, se natočila ve stejném roce a ve všech ohledech překonala toto, dnes zřejmě právem zapomenuté dílko.(29.10.2012)

  • Galahad
    *****

    Já si v první řadě myslím, že je k smíchu srovnávat Vláčilův komorní příběh s Formanovým prvoplánovaně oskarovým, i když samozřejmě velice povedeným Amadeem. Josefa Vinkláře jsem si jako Dvořáka nedokázal moc představit, ale ve filmu mě přesvědčil o opaku, hlavně Dvořák ve starších letech byl v jeho podání více než věrohodný. Film není klasickou biografií a k umocnění zážitku je potřeba znát některé perličky z Dvořákova života. Já se například velice bavil při Dvořákových úletech na lokomotivách. Ačkoliv film rozhodně není dokonalý a ačkoliv ani nejsem nekritickým obdivovatelem Vláčila, tak dávám plný počet a až se třeba v dnešní době najde někdo, kdo natočí z Dvořákova života něco lepšího, tak půjdu s hodnocením dolů.(10.12.2008)

  • GlamourCat
    ****

    Tomu není co vytknout. Účel splnilo, má to zajímavou atmosféru a člověk se lecos dozví. Možná trochu přidat spádu a ubrat sentimentu, ale film neruší ničím.(27.5.2013)

  • Schlierkamp
    ***

    Československý film inspirovaný životem světově proslulého skladatele A. Dvořáka. Snímek ovšem nelze pokládat za životopisný, neboť je složen pouze z jednotlivých epizod ze života slavného Mistra. V těchto životních obrazech však byly vynechány důležité momenty, jako jakékoli zmínky o jeho nejslavnějších dílech či pobyt v Americe a navíc zobrazená sestava střípků z Dvořákova života působí velmi neuceleně a nepřehledně. V ostatních Vláčilových dílech můžeme obdivovat režisérův talent pro zvláštní pojetí poetiky, v Koncertu však toto nelze zaznamenat, podobně jako postrádám výraznější dramatický prvek. Do role skladatele a dirigenta Dvořáka byl vybrán J. Vinklář, s jehož hereckým výkonem jsem byl spokojen, do vedlejších rolí byly obsazeny J. Hlaváčková jako Mistrova manželka a J. Hlaváčová v roli jeho nenaplněné lásky. Kapku Vláčilovy geniality v moři chaosu lze spatřit v postavě starého muže na venkově a jeho pohledu na svět; pro B. Záhorského, jenž ztvárnil tuto roli prostého a moudrého člověka, to byla role poslední. Nevesele, avšak jednoznačně hodnotím Koncert na konci léta jako nejhorší snímek Vláčilův a pociťuji jisté zklamání.(26.6.2013)

  • Biopler
    **

    Najväčšou slabosťou je nesúrodosť snímku. Akési pozliepané príbehy či útržky zo života Dvořáka do nejakého zlepenca ma nemôžu uspokojiť. Výkon Vinklářa stojí za zmienku, aj vizuál je veľmi slušný. Ako pocta najväčšiemu českému skladateľovi však slabé.(7.7.2013)

  • lubospoti
    ****

    Film, který svým pojetím neútočí na rozum, ale spíše na emoce. Stejně tak jako Dvořákova hudba (a de facto vlastně jakákoliv hudba). Pro někoho má film možná zvláštní kompozici. Tedy - zvláštní jí má v každém ohledu, spíše mám na mysli to, že ne každému se bude zamlouvat na první pohled nesourodý sled jednotlivých scén. Mně ale tato forma vůbec nevadila. Spíše naopak. V neposlední řadě se mi líbily i herecké výkony. Asi nemá cenu žádný z nich vyzdvihovat, vysokou úroveň měly všechny.(22.2.2014)

  • kolacky
    *****

    Kolega Galahad mi mluví z duše. Díky.(20.9.2010)

<< předchozí 1 2