Koncert na konci léta
Drama / Historický
Československo, 1979, 102 min
Režie:
František Vláčil st.Hrají:
Josef Vinklář, Jana Hlaváčková, Jana Hlaváčová, Svatopluk Beneš, František Němec, Vlasta Fabianová, Jiří Bartoška, Zlata Adamovská, Ondřej Pavelka, Václav Lohniský, Ondřej Havelka, Ladislav Bambas, Gustav Opočenský, Bohuš Záhorský, Marie Motlová, Josef A. Stehlík, Alois Švehlík, Ljuba Krbová, Daniela Bambasová, Jindřich Narenta, Richard Záhorský, Dana Vávrová, Zora Muchová, Jana Vejmelková, Erik Schröfel, Jaroslav Pešice, Julius Hirsch, Hynek Kubasta, Richard Maška, Vilemína Nejedlová - Skokanová, Zdeněk Skalický, Josef Střecha, František Šnábl, Jana Tomečková, Jaroslav Wagner - Klenka, Radoslav Dubanský, Karel Habart, Jan Vávra, Jaroslava Janovová, Ivana Suchá, Jan Cmíral st., Dagmar Seidlová, Jiřina Zemanová, Jaroslav Boťa, František Brož, Josef Fiala, Josef Fousek, Jiří Janoušek, Jiří Jelínek, Karel Kos, Vilém Linke, Jiří Med, Pavel Pekárek, Josef Puffler, Vladimír Svoboda, Jaroslav ŠandaObsah
-
Hudební skladatel Antonín Dvořák vedl klidný, rodinný život, ovšem do doby, kdy se na scéně objeví tajemný posel, který si objednává requiem "Kultivovaný", znamenitě natočený film se skvělými hereckými výkony. Scénář byl rozdělen na části: 1. část: Reál, 2. část: věta Con Amore (1876), 3. část 2. věta Danza Dei Morti (1891) a 3. věta Allegro con fluoco (1891). V hostivařských ateliérech byl ve stejné době natáčen film "Božská Ema". Protože šlo o stejnou historickou dobu, půjčoval si architekt Jindřich Goetz občas tajně vybavení z filmu do filmu. (oficiální text distributora)
Hudební skladatel Antonín Dvořák vedl klidný, rodinný život, ovšem do doby, kdy se na scéně objeví tajemný posel, který si objednává requiem "Kultivovaný", znamenitě natočený film se skvělými hereckými výkony. Scénář byl rozdělen na části: 1. část: Reál, 2. část: věta Con Amore (1876), 3. část 2. věta Danza Dei Morti (1891) a 3. věta Allegro con fluoco (1891). V hostivařských ateliérech byl ve stejné době natáčen film "Božská Ema". Protože šlo o stejnou historickou dobu, půjčoval si architekt Jindřich Goetz občas tajně vybavení z filmu do filmu. Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
sud
Takový "Amadeus" po Česku pět let před "Amadeem". Forma jako vždy dokonalá, s obsahem je to tentokrát horší. Pozdní Vláčil, vizuelně působivý, avšak i na svůj vkus dosti pomalý a místy, bohužel, nudící. 65%.(13.12.2008)
-
Fingon
Tak jako preferuji spíše Mozarta než Dvořáka, tak i Amadeus je nesrovnatelně lepší než Koncert na konci léta. Pomalu získávám pocit, že hodně z atmosféry Vláčilových starších filmů měl na svědomí Zdeněk Liška, protože Vláčilovy filmy z jeho pozdního období, kde už Liška hudbu neskládal, už zdaleka nejsou tak dobré jako jeho filmy z šedesátých let. Možná se na tom podepisoval jeho sklon k alkoholu (vážně vám nepovím, kdy to s ním začalo jít z kopce, jestli už během Markety Lazarové, nebo až poté, co mu režim zakázal točit na Barrandově), možná, že za jeho úspěchem stojí právě Liškova hudba. Nevím, každopádně Koncert na konci léta je dalším slabým Vláčilovým filmem v řadě, přinejmenším v kontextu jednadvacátého století. Vážně si radši pusťte Amadea... anebo Údolí včel.(5.8.2008)
-
LiVentura
Bio.(3.9.2009)
-
Blofeld
Film s prazvláštní atmosférou, spoustou nádherné hudby a řadou výtečných herců. Vinklář v hlavní roli je naprosto famózní, stejně jako Jana Hlaváčková coby jeho žena, Jana Hlaváčová v roli hraběnky atd. - a zejména poslední (a výtečně provedená) role Bohouška Záhorského, který zemřel čtyři dny po premiéře.(27.8.2009)
-
Philippa
Já myslím ,že téma bylo Vláčilovi něčím blízké. Dá se za ním vidět jistou paralelu s tehdejší dobou. Ano poetika ,kterou Vláčil oplývá v jeho starších snímcích se vytratila ,ale tehdejší doba už byla taková. Poetika nebyla v módě a spíše šlo o jasný a přímočarý děj a bylo umění skrýt do filmu jakékoliv poselství a bylo umění nenatočit propagandu. Na tehdejší dobu 80 let šlo o nadprůměrný snímek. Ale mě berte s rezervou ,protože já bych na Vláčila nedala dopustit.(7.12.2008)
-
jitrnic
Poměrně nudný snímek, nesourodý děj a podivné dialogy. Mám drobné podezření, že tento film Forman svým Amadeem malinko vykradl.(7.12.2008)
-
Alf
místo (konečně!) Dvořákova životopisu podivná fantasmagorie tvůrců na mozartovské téma, velké zklamání...(12.3.2009)
-
honz
Virtuozní Josef Vinklář v roli našeho hudebního velikána Antonína Dvořáka. Další z pozoruhodných filmů Františka Vláčila je zajímavý (nejen) svou vizuální stránkou a podmanivou kamerou, taktéž výborným hereckým obsazením.(24.11.2011)
-
Galahad
Já si v první řadě myslím, že je k smíchu srovnávat Vláčilův komorní příběh s Formanovým prvoplánovaně oskarovým, i když samozřejmě velice povedeným Amadeem. Josefa Vinkláře jsem si jako Dvořáka nedokázal moc představit, ale ve filmu mě přesvědčil o opaku, hlavně Dvořák ve starších letech byl v jeho podání více než věrohodný. Film není klasickou biografií a k umocnění zážitku je potřeba znát některé perličky z Dvořákova života. Já se například velice bavil při Dvořákových úletech na lokomotivách. Ačkoliv film rozhodně není dokonalý a ačkoliv ani nejsem nekritickým obdivovatelem Vláčila, tak dávám plný počet a až se třeba v dnešní době najde někdo, kdo natočí z Dvořákova života něco lepšího, tak půjdu s hodnocením dolů.(10.12.2008)
-
hemul
Približne v tom istom čase vznikli tri životopisné filmy: Vláčilov Koncert na konci leta, Krejčíkova Božská Ema a Formanov Amadeus, ten pravda trocha neskôr. Všetky tri sú skvelo natočené, hrajú v nich výborní herci, hrá fantastická hudba, sú napínavé aj dojímavé. Ale vidím v nich zásadné rozdiely. Koncert na konci leta je príbeh o Antonínovi Dvořákovi. Hlavnou témou je jeho návrat z Ameriky do vlasti. V tejto téme zaznievajú motívy z jeho intímneho sveta – najvnútornejšie pocity, pochybnosti, neistoty, otázky, myšlienky. To všetko vo veľkej úcte a pokore pred hudbou, ktorej je sám verným a poctivým služobníkom, lebo – „k čertu s takovým talentem“, ktorý vystavuje sám seba a využíva na to hudbu. Je to film a vnútornom svete hudobného skladateľa, a preto nie je až také dôležité, kto je tým skladateľom, kedy a kde sa odohráva, a či všetko sa stalo, ako je v ňom ukázané. Je to film o úprimnej ceste tvorby, ktoru prešiel aj režisér filmu, preto je to film pravdivý. (4*) Božská Ema je príbeh Emy Destinovej. Hlavnou témou je jej návrat z Ameriky do vlasti a v nej zaznievajú autentické motívy doby – vojna, tajná polícia, udávanie, prenasledovanie. Je podivuhodné, že tento film vznikol v období temnej normalizácie, v ktorej zneli tie isté motívy, ale – „Kto sa viac previnil, ten čo je prinútený spolupracovať s režimom zla, či ten kto ho do tej voľby postavil?“ Je to film o zlej dobe a dobrej hudbe, ktorá napokon víťazí, lebo je pokorná, čistá a pravdivá. Zasa nie je dôležité, či sa všetko stalo presne tak, ako je vo filme ukázané, ba ani to, kto je ten umelec, ktorý prežíva tú skúsenosť. Bolo ich iste veľa. Je to film pravdivý, lebo ho s pokorou pred hudbou natočil režisér vyjadrujúci vlastné prežívanie v podobnej neslobode, akú zažívala hrdinka filmu. (5*) Amadeus je príbeh Salieriho a Mozarta. Hlavnou témou je kontrast priemernosti a božského talentu. Motívmi sú Salieriho zničujúca závisť a Mozartova hudba. Príbeh sa však mení na karikatúru, obludná závisť je ako z Boschových obrazov, skutočnosť sa kriví a spotvoruje, príbeh už nie je pokorným služobníkom hudby, ale samotná hudba sa stáva nástrojom na vyjadrenie tohto vzťahu priemeru a výnimočnosti. A vtedy je dôležité, kto je tým nástrojom, či sa to stalo, ako je ukázané, lebo Mozartova hudba je silná a ten kontrast medzi priemernosťou a výnimočnosťou nesmierne zvýrazňuje. Ale je to na úkor pravdivosti – historickej, ale aj umeleckej. Salieri predsa bol sám veľkým skladateľom, sám komponoval opery a symfónie, sám bol veľmi nadaný. A Mozart predsa nebol prízemný a vulgárny, kto svoje nadanie dostal len tak a len tak spakruky s ním narábal. Bol to tvrdo pracujúci umelec, zodpovedný, milujúci, úprimný, pravdivý. Áno, priemerní môžu závidieť a nenávidieť, ale iba táto jedna téma je príliš vulgárna a prízemná, aby v jej službách a s cieľom ukázať tú závisť a nenávisť znela Mozartova hudba. Mozartova hudba samotná je pravdivá, ona sama je príbehom, nepotrebuje byť nástrojom ukazujúcim na netalentovaných – pozrite akí sú hrozní a aká som ja geniálna. Preto nevznikla a preto by nemala byť takto zneužitá, znásilnená. A preto považujem film Amadeus za nepravdivý. (2*) Všetky tri filmy sú o hudbe. V prvom filme znie hudba a my môžeme pochopiť, ako ťažko sa rodí; v druhom znie a my môžeme pochopiť dobu, v ktorej sa rodí; v treťom znie a my môžeme vidieť, ako niekto závidí a nenávidí. Čo z toho naozaj za tú hudbu stojí?(8.7.2011)
-
kolacky
Kolega Galahad mi mluví z duše. Díky.(20.9.2010)
