Kingsajz

Když pominu, že je to největší zobrazení totalitární společnosti, jakou Machulski natočil, musím říct, že je to taky velká sranda. Smršť nápadů a vtípků, které tvůrci zakomponovali do příběhu (vůbec jen nápad, že v naší společnosti žije mnoho původně trpaslíků, že jediný způsob, jak můžou zůstat velcí je pít určitou limonádu, a potom ta trpasličí země Šuflandie a všechny ty drobnůstky jako oblečení, menu v hospodě v podobě vařené mouchy, obranný nástroj čili sichrhajska=zavírací špendlík, bydliště a život v Šuflandii, konec filmu atd), si zaslouží uctivé ticho. No a nesmím, jako starej prasák, zapomenout na nádherný erotický scény (a tohle je erotika, ne to soft porno, kterým nás krmí jisté televize). Je to jiskřivý, vzrušující a neznám chlapa (samozřejmě asi kromě teplejch, protože ti by chtěli pravděpodobně jinýho partnera), kterej by tohle nechtěl zažít. a Katarzyna Figura má sakra figuru. (06.02.2006)

Jistě, jasná alegorie na komunistický režim, ze kterého se hodně lidí snažilo uniknout, aby pak zjistili, že se dostali sice do jiného levelu, ale s obdobnými podmínkami, kde jsou pořád "malí". Ale to zpracování se Machulskému moc nepovedlo - scénář připomíná socialistické československé komunální komedie 70. a 80. let, nejvíce asi těch Schulhoffových, říznutý sem tam pokusy o crazy komedii se sem tam nahými zadky. Jako podívat se na to dá, výtvarníci si se Šuflandií vyhráli podobně jako jsme to mohli opět vidět v československých filmech s rekvizitami v nadživotní velikosti, občas se člověk pobav, nějaký ten fór se povede, ale na kompaktnost Sexmise to žel nemá ani náhodou. (25.11.2022)

"Když je ti vše malé, tak vyřeš to trikem, svůj rozměr změň a staň se trpaslíkem." Tak trochu Matrix, trochu Ať žijí duchové, trochu Franz Kafka a trochu Miloš Macourek. Juliusz Machulski se netají svou inspirací fantastickými komediemi Václava Vorlíčka, Oldřicha Lipského a spol. a v Kingsajzu používá mnohé patenty jejich kameramana-vynálezce Vladimíra Novotného. Ale málo se ví, že i polskou kinematografií se v 60. a 70. letech přehnala vlna absurdních komedií, kde do života znormalizovaných Poláků zasahovali superhrdinové a šílené vynálezy. Tyto filmy byly narozdíl od českých adresnou satirou na politický režim a Sexmise i Kingsajz na ně volně navazují. Teď, když jsem film viděl znovu asi po dvaceti letech, překvapilo mě, jak dobře mu slouží neuvěřitelně hnusná móda 80. let. Všechny ty dámské pudlí účesy, vulgární líčení, neforemné oděvy, které měly signalizovat zálibu nositele v nedbalé eleganci... To vše dnes vypadá jako bizarní futuretro, vymyšlené speciálně pro fiktivní svět této městské fantasy, i když šlo jen o kulminační bod tehdejších trendů v oblékání. Proto nakonec i ten "normální" svět mimo vybájenou Šuplandii upoutá divácké oko a pomůže překlenout některé nudnější scény. Kingsajz je možná zbytečně dlouhý, ale stále poměrně zábavný. Kde jinde uvidíte například strhující dramatickou scénu horolezení po záchodovém prkénku a visení na splachovadle, aniž by působila trapně? "Małe jest piękne." 80% (13.07.2010)

Osobně si myslím, že po Sexmisi je to nejlepší polský film co jsem viděl. Machulského vize šuplíkové totalitní společnosti je vtipná, nadčasová, vizuálně dokonalá. Navíc se dokáže vysmát sama sobě, což většinou tyhle filmy neumí a berou to vážně. Výborně jsem se pobavil. Ta spousta nápadů s různými předměty- cedník jako vězení, gramofon mučící nástroj atd. Paráda. Český dabing je na slušné úrovni a neubírá na kvalitě filmu. 85% (19.02.2015)

Tak tohle bylo fakt originální. Líbil se mi ten nápad s trpaslíkama a jejich šuplíkovým světem a dost často se dalo krásně smát (tak, jak to u novodobých komedií už moc nejde). Bylo tam hodně detailů dovedených k dokonalosti (např. vytetovaná muchomůrka na hrudi, vysoké napětí v baterii nebo lázeň v čajové konvici, chch) a co si budeme povídat - triky sice analogové, ale není to lepší, než ty hnusné digitální? "Nekopej toho pána, ještě se zpotíš." Bavil jsem se náramně a ksicht Jerzyho Stuhra, to je bod navíc. (01.11.2021)