Režie:
Yves RobertKamera:
André BacHrají:
Jacques Dufilho, Yvette Etiévant, Michel Galabru, Michèle Méritz, Jean Richard, Pierre Tchernia, Pierre Trabaud, Claude Confortès, Paul Crauchet (více)Obsahy(1)
Lovreňáci a Velraňáci jsou dvě party kluků ze sousedních vesnic. S vervou sobě vlastní se nenávidí a bojují proti sobě s odhodláním svých statečných dětských srdcí. Jejich netradiční válečné trofeje - knoflíky, šle a pásky jsou na druhé straně vykupovány výprasky a tresty stejně urputných rodičů. Chlapci procházejí těžkou zkouškou, která jim dá poznat to nejdůležitější v životě. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (149)
Krásný film o dětství, které sice občas bolelo, ale zato bylo romaticky krásné a lepší, když si kluci zajdou dát po škole do huby, než když si tu hubu namelou při paření po síti :-) Moje zamilovaná dětská knížka je zde sice trochu modifikovaná, taky se odehrává v soudobé Francii na počátku 60. let, zatímco kniha byla tuším z počátku 20. století; ale vůbec mi to nevadí. Velmi příjemná hodinka a půl. ()
Po právu považované za kultovní záležitost, ve které padlo několik stovek knoflíků, kšand a tkaniček a u které se vystřídalo několik generací diváků. Verze Yvese Roberta z roku 1962 je i dnes nesmírně svěží, poetická a vtipná (komické nářky „Kdyby sem to byl býval věděl, tak bych sem nechodil“) a víc než o pracích a roztrhaných gatích je o jedinečné svobodě dětství. ()
Film, jenž sice léty trochu ztratil na síle, ale i dnes dokáže pobavit nejen děti, ale i dospělé (ty možná i o něco více). Bitvy, vedené mezi dvěma "znepřátelenými" partami, mají tu správnou dětskou vervu, jakou si pamatuju ještě z dětství z našich bitev. Nesmrtelná věta (viz Tosimův komentář) a snad až roztomile vtipné scénky (např. ta, v níž malý klučina dostává "na posilněnou" calvados, nebo zjišťování významu jednoho "strašně sprostého" slova). ()
Kdysi se Knoflíková válka těšila mimořádnému zájmu televizních diváků a hláška "Kdybych to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil" velmi rychle zlidověla. Generace mých rodičů považovala Knoflíkovou válku za příjemnou komedii z dětského prostředí a kdykoliv se snímek objevil ve vysílání, řítili se k televizoru. Čas se na filmu přece jen trochu podepsal a zájemcům o soupeření dvou vesnických part bych raději doporučil novější zpracování z 90. let, nicméně svůj půvab si stále zachovává. Především může působit jako doklad toho, jak dalece se změnila společnost a postavení dětí v ní. Dospělí v knoflíkové válce nalévají dětem kořalku a nabízejí cigarety, nemají žádný problém s dětskou prací nebo řízením zemědělských strojů. Ubít šelmu je záslužný čin hodný odměny. Tělesné tresty jsou přirozenou součástí výchovy. Větší rozsah povinností, ale taky odpovědnosti. Zkrátka jiná doba, jiný mrav. Celkový dojem: 75 %. ()
Krásná záležitost, taková kouzelná rodinná komedie o klučičích rošťárnách, bitkách a odstřižených knoflících.. Vrátila jsem se k tomuto snímku po spoustě let a rozhodně nelituji, bylo to velice příjemné filmové zpestření.. Všichni kluci jsou sympaťáci, od nejmenšího po největšího, báječné hlášky, které už během času zlidověly, no a písnička „Mám v kalhotách díru jak trám“ v provedení synů i otců úžasná.. ()
Galerie (20)
Photo © Les Productions de la Guéville
Zajímavosti (6)
- Natáčeno v pískovně Saint-Arnoult-en-Yvelines, v lomech Poyers (Orphin) a na venkově v Bailleau-Armenonville. Scény v Longeverne jsou natočeny v Armenonville-les-Gâtineaux (Eure-et-Loir) a ty ve Velrans v Orphin (Yvelines). Poslední scéna se natáčí na Adolphe-Chérioux na rue Édouard Tremblay ve Vitry-sur-Seine. Rybářská párty se koná u rybníka Guiperreux v Poigny-la-Forêt. Yves Robert také využívá okolí svého pozemku, Moulin de la Gueville v Saint-Hilarion v Buttes Noires. (sator)
- Film měl problém ve Spojených státech kvůli nahým scénám, které šokovaly americkou Ligu ctnosti. (sator)
- V roli kněze se na plátně objeví spoluscenárista François Boyer. (sator)
Reklama