Hudba:
Tadeáš VěrčákHrají:
Lída Baarová (a.z.), Lída Baarová, Helena Třeštíková, Alena Šislerová (vypravěč), Vladimír Borský (a.z.), Gustav Fröhlich (a.z.), Joseph Goebbels (a.z.) (více)Obsahy(1)
Lída Baarová. Herečka, pro kterou byla její krása největším darem i prokletím zároveň. Mladá a atraktivní dívka se rychle stala největší československou filmovou hvězdou a dokázala si podmanit i nejobávanější muže své doby. Vztah s ministrem říšské propagandy Josephem Goebbelsem z ní však obratem učinil národního nepřítele a symbol kolaborantství. Dokumentaristka Helena Třeštíková se s Baarovou setkala v jejím zahraničním exilu. Na sklonku hereččina života natočila otevřenou zpověď kdysi milované a následně zatracované hvězdy na pozadí unikátních materiálů z několika evropských filmových archivů i ukázek slavných rolí Lídy Baarové. Příběh sebedestruktivní lovestory s proporcemi antické tragédie je fatálně spjat s evropskými dějinami a ukazuje mimořádně upřímný portrét ženy, jíž na vrcholu kariéry ležel svět u nohou. O to monumentálnější byl pak její pád do zapomnění a samoty. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (171)
Hned zkraje předesílám, že Lída Baarová se mi nikdy nelíbila ani jako žena ani jako herečka. Dokumenty mám ráda, ty Heleny Třeštíkové obzvlášť. Teď mám ale pocit lehkého zmaru, neboť mi přijde, že jsem se vlastně nic nového o Baarové nedozvěděla. Viděla jsem bývalou hvězdu totálně na kaši, jak pije becherovku z láhve, kterou si musí držet oběma rukama, hvězdu, která si zapaluje filtr místo cigarety, hvězdu, která vypouští z pusy perly typu "Já jsem nebyla jen krásná, já jsem měla talent" a "Já jsem byla krásná a oni mě angažovali..." nebo "Já jsem tak strašně nadaná na řeči". Sebereflexe veskrze žádná. Pýcha do posledního dechu. Nebo...? Je pravda, že na samý závěr Baarová říká, kdo chce, ať hodí kamenem... A to je pravda ... Co říct na konec ? Že skvělé byly archivní záběry (některé dosud nezveřejněné), líbilo se mi i jejich načasování v kontextu s vyprávěním Baarové, a že to není takový průšvih, jak to možná z mého komentáře vyznívá. ()
Tak prakticky nic nového jsem se o fenoménu Lída Baarová nedozvěděl. To, že byla opravdu půvabná a talentovaná jak herecky tak i jazykově, jsem věděl. To, že na stará kolena chlastala jak duha, jsem věděl taky. Ale na druhou stranu jsem zase viděl dosud nepromítané záběry z německých (hlavně úchvatná Barkarola) a italských filmů. A především mě dostaly záběry z Lucerny, kde probíhal filmový ples. No prostě nádhera, vidět všechny ty dnes skoro zapomenuté herce po kupě. Během některých výpovědí LB se začalo řehtat celé kino, protože patos s jakým bývalá megahvězda vykládala svůj život, jako by právě odehrávala jednu ze svých rolí, měl někdy opačný efekt. Trhá mi to srdce, ale dám jen za tři - přece jenom, je to reclovaná práce paní Třeštíkové, které si jinak velmi vážím. ()
O Baarové se v tomhle dokumentu člověk dozví maximálně to, přes jak tlusté a neprůhledné sklo svůj život (zřejmě nejen ve stáří, ale snad především v oněch "nešťastných letech") vnímala. Přesto jako celek, jako vyprávění o pohnutých dobách nahlížených skrze pohnutý život jedné ženy, funguje film výborně a má nepopiratelnou sílu. ()
Tak neviem, či tie mnohé nízke hodnotenia nie sú práve tým kameňom, ktorý hádžu moralisti bez viny, o čom hovorí herečka v poslednej minúte filmu. Ale nechcem nikomu krivdiť, že sa mu Třeštíkovej film nepáčil. Mne sa páčil, pretože bol informačne bohatý (možno ale iba na prvý pohľad), doprovodný hlas herečky príjemný a nemoralizuje, ale iba poskytuje Baarovej pohľad na vec. Sledujeme tie isté prelomové životné momenty, na ktoré sa zameral aj Renč vo svojom gýči a istým spôsobom ma toto odškrtávanie a porovnávanie bavilo. ()
Dokument o Baarové s Baarovou. Helena Třeštíková a Jakub Hejna či někdo další učinili v minulosti to šťastné rozhodnutí, že se rozhodli v posledních letech života slavné herečky natočit její zpověď. Vybaveni dobou technikou konce devadesátých let se vydali do Salzburgu, místa posledního bydliště kdysi známé hvězdy. Dokument, co natočili a vydali je emotivní, místy úchvatný, pohnutý, pochmurný a na subjektivní rovině paní Baarové pravdivý. Jsou to její slova, kterým ne vždy jde rozumět, ale přesto všechny ty informace v první osobě jsou o to zajímavější. A za to tvůrcům děkuji. Příjemná alternativa v rok uvedení Renčova celovečerního, drahého snímku. 75% ()
Reklama