La La Land
星聲夢裡人
La La Land
La La Land
La La Land
La La Land
La La Land
Režie:
Damien ChazelleScénář:
Damien ChazelleKamera:
Linus SandgrenHudba:
Justin HurwitzHrají:
Ryan Gosling, Emma Stone, J.K. Simmons, Finn Wittrock, John Legend, Rosemarie DeWitt, Jason Fuchs, Sonoja Mizuno, Jessica Rothe, Candice Coke, Hemky Madera (více)Obsahy(2)
Moderní pojetí klasického hollywoodského milostného románu umocněné skvělými písničkami doprovázenými velkolepými tanečními čísly líčí vášnivý milostný vztah od něžného vzrušení rozvíjející se lásky až po trpké zklamání z velkých ambicí. (Freeman Ent.)
Recenze (1 154)
Jediný muzikál od Moulin Rouge, ktorý nie je iba výtvarne krásny, ale aj vnútorne krehký. Najpoetickejšia romanťárna od Tigra a draka. A najviac “cute” film ever. S otvoreným srdcom a filmársky luxusne vzdaná pocta Filmu, Hudbe, Láske i mestu hviezd, ktoré vám nič nedá zadarmo. Damien Chazelle je game changer, rozumie tomu všetkému komplexne ako nikto iný. A robí si čo chce, aniž by narušil dokonalé naplnenie žánrovej škatulky. Najväčší filmársky talent tohoto desaťročia. ()
Jste nevkusný dezorientovaný lovec hemoroidů nebo maloměstská, životem zklamaná odpudivá prasnice a hledáte náplastičku na podrážděné rektum, zlomené otylé srdíčko či jen tupý únik z nedostatečně vybarvičkované reality? Pak je Homolalaland s náramně progelovaným romantickým příběhem, plným lásky, rozkokošných pissniček a žužu tanečků, přesně to, co vám tutově vyhřeje perikard. Pokud do výše zmíněných kategorií nepatříte, raději si místo toho pusťte plyn, nebo si přehrajte v hlavě svůj dosavadní spokojený heteroživot při skoku z okna. Bude to rychlejší a daleko méně bolestivé. Tento Napomádovaný Šulin Růž není totiž nic jiného, než trapný, plytký a afektovaný buzikál, napumpovaný lacinými popovými kolotočářskými sračkami a ukvičenými preludii negerských kvartet, zvanými jizz, z nichž vám samovolně slezou vlasy a nehty. Prostě si představte čerstvě upečený, úplně dutý třípatrový dort z hoven, kýčovitě pocákaný rakovinotvornými pastelovými syntetickými barvami, z něhož ke vší té hrůze hned na začátku vyskočí nebetyčně odporná šišlavá ropucha, a až do konce vás v pravidelných intervalech oblažuje obludně falešným kontraaltem v neuvěřitelném rozsahu nečárkované rakoviny hrtanu. Opravdu nevím, co bylo dávivější. Jestli sledovat naprosto debilní děj, poslouchat pouťové cajdáky a mučivé kvílení saxofonů, nebo se kochat pohledem do pitvořící se andělské tváře Kamenné Emy, jejíž vtíravá krása by se dala esteticky objektivně přirovnat snad jen k vyhřezlému červivému konečníku hygienicky zanedbávané opruzené šedesátnice. Přitom by se buzikály daly v pohodě dělat s grácií a jeden by z nich vůbec nemusel odcházet s bolestivě prokousnutou pěstí a akutním zánětem nevkusu. ()
Oscar 6 : Režie, Herečka HR - Emma Stone, Kamera, Výprava, Hudba, Píseň - "City of Stars" + 8 nominací: Nejlepší film, Herec HR - Ryan Gosling, Scénář, Střih, Kostýmy, Zvuk, Zvukové efekty, Píseň - "The Fools Who Dream" ... .... ... Zlatý Lev - výběr ()
Návštěva kina v zásadě neplánovaná (aneb když se někdo nečekaně nabídne na hlídání příšer), ale o to příjemnější. Troufám si říct, že jsem si z aktuální nabídky nemohl vybrat lépe:) Oscar za hudbu bez debat, za kameru proč ne, za režii no dejme tomu, za film roku ehm;), ale vážně, pro Emmu Stone naprosto a bezvýhradně ANO! A ano, byly tam ještě nějaké drobné další ceny, že... a na rozdíl od nějakých Lvů se zdá, že byly všechny zcela na místě:) Ale abych tomu dal nějaký náznak řádu - La La Land je zcela zjevně poctou klasickým hollywoodským muzikálům, ovšem pozor, není to s ním zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo zdát z traileru, z fotek, nebo z úvodní (famózní) scény. Emma Stone je tu jak zjevení z jiného světa, to jakou škálu rozpoložení dokáže vyčarovat (a že se tu docela hodně jede na detaily), a jak dokonale balancuje na hraně mezi kráskou z časopisu a ne moc fotogenickou holkou od vedle, to samo o sobě je na Oscara. A to se ještě doplní humorem, tradičně výborným Ryanem Goslingem (to jeho potřesení hlavou nad piánem v poslední scéně je jako jeho proměna z Ides Of March), chemií ústřední dvojice "jako z muzikálu", špičkovým špičkováním v konverzacích, humorem (J. K. Simmonsi, ty ďáble;)), tanečními aranžmá, těmi přepáleně sytými barvičkami, kamerovými prostocviky, cestou pro auto, "dospíváním", "zaprodáním se", pochybnostmi takovými i makovými, projekcí dokonalého světa, a tak vůbec... prostě jsem se asi zase zamiloval. A teď mě omluvte, jdu zkontrolovat děti, jednu úžasnou (teď zrovna) zrzku, promyslet jeden zítřejší případ, a říct si, že asi fakt nemám důvod litovat žádného z rozhodnutí na těch křižovatkách, které jsem doteď prošel. 100 % a možná se na Zpívání V Dešti zase podívám o něco dřív, než jsem myslel. I když kousky z něj jsem viděl právě včera v La La Landu. ()
Nejslabší z oscarových adeptů na nejlepší film. Hravost a iluze vydřená bez toho, aby vytvořený svět v rámci vlastních pravidel dával smysl. Mám z toho pocit, že vypustit hudební čísla, drželo by to pohromadě lépe, což je u muzikálu dost fuck up (ale zase by tím nevynikla vpravdě fantastická kamera). Pro výborné herce a odvahu uhnout na konci od běžného konceptu to přesto v hodnocení vytlačím nad průměr, přestože jsem xkrát během projekce váhal, že to nedokoukám. ()
Postupně hořknoucí indie romance i pocta slavným muzikálům, La La Land je filmem ukotveným v přítomnosti a přitom nadčasovým a naznačujícím, jakým směrem by se kdysi tak milovaný žánr mohl v budoucnosti ubírat. Více tady. 80% Zajímavé komentáře: Radko, Traffic, SeanLSD, HDeer ()
Muzikály nejsou moje parketa, ale je fakt, že Emma a Ryan jsou extrémně nastupující vynikající hvězdy, plus je v tom příběhu i fakt hodně reality. 70%. ()
To se mám jako dojímat nad z prstu vycucanou romancí mezi dvěma nesympatickými narcistními elitáři? Mám se trápit kvůli jejich first world problems? A to ještě ke všemu ve filmu, který má děj navlečený na kostru směšně banální alegorie čtyř ročních období, takže je průhledný skoro jak duch Casper? Tak to fakt ne, ty vole. Chválit by se leccos dalo (namátkou výprava, pár milých momentů, závěrečných zhruba deset minut, které by se sympatickými hrdiny i byly bývaly fungovaly), ale pokud tohle má být bezkonkurenční favorit letošních oscarů, tak potěš kotě. Za mne teda silně NELALA, zklamání jak prase. PS: Pořád uvažuju o tom, proč to na mě nefungovalo (protože jsem si vážně myslel, že mi film sedne). Jako hlavní důvod vidím asi to, že úvodní muzikálově zkratkovité budování vztahu nedokáže /alespoň pro mě/ vystavět dostatečně bytelné základy pro procítění nemuzikálově ambiciózního závěru. ()
Dámy a pánové, nebojte se a račte do La La Landu vstoupit, uvidíte obrázky nevidáné, hudbu neslýchanou, láskou převelikou a příběh jedinečný, tak se nebojte a zasněte se o velké lásce, o filmech, o hudbě, o čem jen chcete. ()
Čistá filmová radosť. Kto to nemá rád, musí mať namiesto srdce len kus bravčovej krkovičky. Emma skvelá, jasný Oscar, Ryan jej iba nahráva na ten úžasný koncert, ale od neho človek ani nič viac nečaká. ()
Neupírám tomu vnitřní energii a impozantní technické zpracování, ale při vší vůli nejsem ochoten zkousnout fakt, že muzikálová intermezza tomu vlastně škodí (druhá polovina, která se bez nich víceméně obejde, je mnohem lepší té první) a ten opulentní kýč, rámující příběh jakože naivních, ale v mnoha ohledech sebestředných narcisů, vlastně tepe v mozku do receptorů protivnosti s úderností bubeníka s aspergerem. Od Chazelleho chci jakoukoliv žánrovku, kde bude hudba pouze prostředkem, nikoliv účelem, vzhledem k věku má unikátní schopnosti. ()
Muzikál popravdě není a nikdy nebude můj šálek rooibosu. Na druhou stranu je ale Damien Chazelle hodně velké lákadlo, které by bylo škoda nechat si ujít. Už kvůli dokonalému Whiplashi. La La Land má totiž i přes obyčejnou zápletku naprosto krásná taneční čísla, perfektní pár v podobě Ryana Goslinga a Emmy Stone, velice pěkné písničky a dokonalou závěrečnou scénu, kterou by si neměl nechat ujít žádný milovník filmařiny, který tvrdí, že filmy jsou tu především proto, aby nás bavily. Celý film ale nemá jen těchto pár nej, on také zároveň dokazuje i to, že Damien Chazelle je nejen precizní filmař, ale i obrovský milovník jazzu, u kterého se dá předpokládat, že do budoucna nám ho s radostí ještě párkrát vnutí. A mně to teda vůbec vadit nebude. ()
Lahůdka, ve které si mě Chazelle jako diváka krásně povodil. Celé to krásně vypadá i zní, ale dlouho jsem měl problém přizpůsobit se tomu, že La La Land je až moc velké retro a pocta starým muzikálům. Dokud se neukázalo, že režisér si ty silné emoce, krutě pravdivé momenty a trošku drsnější zacházení s hrdiny šetří na poslední třetinu. Ta mě regulérně rozbila. A právě kontrast krásného snového světa plné barev a lásky a reality, která bývá ke snílkům někdy hodně krutá, posouvá La La Land mezi filmy, které je prostě nutno vidět. ()
║Rozpočet $30miliónov║Tržby USA $151,101,803║Tržby Celosvetovo $446,092,357 ▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $10,160,865║ Tržby za predaj DVD v USA $7,322,189║ Režisér Damien Chazelle sa formuje v novú nádej hollywoodu, jeho muzikál je krásnou prehliadkou citov a chytľavej hudby. Pohladí, poteší, jedine čo by som upravil, tak minutáž, možno by som ubral asi 20min a bolo by to dokonalé, potešilo, záver silný. /90%/ ()
Okouzlující aktualizace klasického muzikálu, která v podmanivém rytmu jazzu vypráví cituplný příběh dvou duší, jejichž dráhy se měly spojit, ale jen se proťaly. Bylo mi z toho tak smutno a těžko na duši, že jsem si chtěl před vší tou technicolorovou nádherou vypíchnout mozek jehlou od gramofonu. Taky tak milujete jazz? ()
Něžné, citlivé, většinu času optimistické a vlastně celé nadčasové. Emma Stone a Ryan Gosling k sobě na plátně prostě patří, velice jim to sluší a to, že zaostávají za muzikálovou elitou 50. let je vlastně jedno. Damien Chazelle dokáže pomocí pár světel, barev a za zvuků hudby od Hustina Hurwitze vykouzlit podmanivý zasněný svět. Je to jako se dívat skrz čas 60 let dozadu, do dob, kdy Los Angeles byl místem splněných snů a tancovat v záři reflektorů (nebo pouliční lampy) dávalo člověku pocit věčnosti. La La Land je kouzelně něžný snímek, který místo barev mění odstíny, místo deště používá sníh a místo dokonalého tance sází na sympatie. Možná je škoda, že film nedokáže strhnout jako Moulin Rouge, agresivně vtáhnout, nepustit, donutit diváka prožívat "tím bolestivým způsobem". Tohle pohladí, jako políbek Emmy Stone na tvář, ucítítě tu její krásnou vůni a ona odejde a vy si budete chtít tu chvíli zopakovat (soundtrack k tomu velice pomáhá). Byl jsem nadmíru potěšen a přestože jde spíše o lepší 4*, tu pátou tam dávám za to pohlcení, hlavně v epilogu, kdy jsem se zahlédl nejvíc... Nejlepší muzikál od Moulin Rouge. ()
♫Jáááá chci tančit jako motýl na měsííííci, ale nedokáááážu vzlétnout ani potisíííící, duc duc duc, záááávidím všem nádherným holubůůůům, že nemusí používat metro k přestupůůůům, duc duc duc.♫ „Ježiš, holky, jsem blbá servírka a tak strašně moc bych chtěla být herečkou! Co mám dělat?"- „Ser na to a pojď pařit!" - „Tak jo." ♫Podzimní listí plachtí napříč růžovým ráááájem, la la la, a já zas nemám ani na náááájem, la la la, duha lásky se tyčí nad naším obzoréééém, la la la, opět se musím nějak vypořádat s exekutoréééém, la la la.♫ „Tywoe, Rájene, z tebe teču, máš daleko lepší prstoklad než můj starej!" - „A tos ještě neviděla můj trombón, holubičko!" ♫Milujeme se ve vichru vášně, hvězdy nad námi svítí… svítí… svítí, milujeme se jako nikdy, jsme krásní jako luční kvítí… kvítí… kvítí, no tak lásko pevně mě chytni… chytni… chytni, a svoje srdce mi poskytni… skytni… skytni.♫ „Pochop to už, beru tisíc babek tejdně a dělám práci, která mě baví!" - „Na to se vyser, musíš si jít za svým snem! Prostě si otevři ten debilní džesklub a minimálně já ti tam chodit budu, bude to emejzing, uvidíš!" ♫Tarararyptatýda dů, dada dáá daratada dáá, tytyty tydydůtyty, ryptytý, tytyty tydydůtyty, ryptytý, taratypta dýdýdů, rypta dýdydů, dada dáá daratada dáá, rypta dýdydů.♫ „Já vím, bejby, bydlíme ve městě s milionem obyvatel, ale co kdybysme náhodně zašli do pajzlu, kde dělá ten úpa božskej Rájen? Hodíme tam na sebe dojemnej pohled a zas půjdem.“ - „Tak jo, do piči, vemu to tudy.“ ♫Jedna láska tiše vadne, druhá zase živelně pučí, chlapec pomalu chladne, jeho dívka ve slzách bučí, vrkúúú vrkúúú, kdo z nás dvou to utnul, mohla to být láska nekonečná, osud si sprostě dupnul, byla jsi pro mě jedinečná, vrkúúú vrkúúú.♫ ….. No, a to je zhruba kompletní děj filmu. Takže proč čtyři? Protože je to řemeslně dokonalé, vizuálně podmanivé a já se nechávám dojímat moc rád. City of Stars si budu broukat ještě hodně dlouho! ♥ Edit: Soundtrack už přes půl roku obývá můj telefon. Vedle projevů Adolfa Hitlera jde o jedno z mých nejpřehrávanějších alb. Zvedám na pět. ()
Další Chazellova trefa, o nadšení bych ale (po rozjezdovém prvním zhlédnutí) nemluvil. Možná jsem viděl moc starých muzikálů, tahle pocta/aktualizace se ale drží až moc při zemi na to, aby patřila mezi špičková díla. Samozřejmě chápu, že byly produkční možnosti omezené a že hudební vložky záměrně slouží komornímu příběhu. V tomhle směru mě ale prostě nic neoslnilo, takže je velká klika, že je La La Land muzikálem až v druhé řadě. Čím je především? Samozřejmě další moderní romancí, která se nebojí tnout do živého, a právě tady Chazelle znovu prodává svoji ničivou dramatickou sílu. Jeho schopnost natočit přímočarou žánrovku, která je univerzální až běda, je tu opět vytěžena na maximum. A ačkoliv nemůžu říct, že by mě La La Land stoprocentně sebral (Whiplash je o úroveň výš), pořád se jedná o nádherný biják, který si nějakou tu sošku určitě zaslouží. (8/10) ()
Zeby po dlhej dobe svitala v krajine snov nadej na nove, dokonale filmove herecke duo, ktoreho vzajomna zohratost robi ich spolocne chvile pred kamerou ked uz nie nezabudnutelnymi, tak aspon divacky velmi vdacnymi...?!? Crazy,stupid love a La La Land su v tomto smere viac ako radostnym prislubom. Here' s to them...! ()
Související novinky
Jimmy Kimmel bude zachraňovat Oscary
Podoba oscarového ceremoniálu se po několika velmi hrbolatých ročnících vrací aspoň trochu k normálu, nebo se to tak v tuto chvíli alespoň zdá. Po čtyřech letech, kdy se předávání světově… (více)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (více)
Nová hraná Sněhurka našla představitelku
Už brzy hodlá Disney do kin vytáhnout i jednu ze svých největších klasik. Po hraných adaptacích slavných pohádek jako Lví král, Popelka či Mulan totiž do kin dorazí také plánovaná Sněhurka a sedm… (více)
Hraná Sněhurka našla režiséra
Režisér Marc Webb se navždy zapsal do paměti fanoušků originálních romantik jako tvůrce 500 dní se Summer. Jeho dva spidermanovské pokusy s Andrew Garfieldem a Emmou Stone v hl. rolích už ale takový… (více)
Takže, po Moulin Rouge! som dal šancu aj tomuto skvostu, ktorý nám ukázal lásku z trošku iného uhla pohľadu. Nie je to tá typická "Forever After" láska, na akú sme zvyknutý z iných romantických filmov. Tak, ako je táto láska vznetlivá, tak je aj prchavá. Je horlivá a zároveň trpká, je osudová, i keď osud jej nepraje, ide o velice realistické znázornenie lásky. La La Land búra všetky zavedené stereotypy, nie je to vôbec láska na prvý pohľad, táto láska sa buduje, postavy tohto príbehu, Sebastian a Mia, na seba síce ustavične narážajú, ale až po niekoľkých nepodarených pokusov napokon prebehne medzi nimi iskra, a až v tom momente prepadnú jeden druhému. Film sa obzvlášť sústredí na sny - na tie (ne)naplnené sny a predstavy, nie vždycky to, po čom srdce tak bedlivo ráči, je plne uspokojené. Veľmi odvážnym spôsob sa rozpracováva tento koncept, najmä v prípadoch, kedy fantázia sa stretne s tvrdou a drsnou realitou, vtedy sa všetky sny, všetko to, čo bolo vysnené, náhle rozplynie. Narozdiel od iných, La La Land pojednáva o smutnej, krehkej, pominuteľnej a nenaplnenej láske, ktorá však je v zárodku veľmi krásna a čistá. Preto pokladám La La Land za velice krásny film a príjemný muzikál, ktorý dokáže hrať na city a emócie. To však nie je všetko, okrem samotného spevu sa do popredia dostáva všeobecne hudobná zložka. Spevu tu nie je až tak, ako práve tých hudobných pasáži, ktoré rovnako dobre vynikli, i keď ja osobne som si viacej užíval hudobný prejav hlasu než zvuky, ktoré vydávajú hudobné nástroje. Každý milovník hudby a tancu si tu príde na svoje, film je naozaj všestranný a rozhodne nie je rovnozvučný. Pravidelne sa obmieňajú hudobné štýly, žánre a inštrumenty, na ktorých sa hraje. V tomto snímku sme tiež hlbšie nahliadli do histórie hudby a špeciálne postavenie v tom všetkom mal práve jazz. Obzvlášť o jazze sme sa tu dozvedeli toľko zaujímavých informácií, o ktorých som nemal ani najmenšie tušenia. La La Land mi celkovo zmenil pohľad na tento hudobný žáner a snáď ho do budúcna viacej ocením, keď už viem, aká história sa skrývala za zrodom tejto muziky. Hudobná zložka si hľadá cestu skrz film veľmi podareným spôsobom a nehodlá sa ustáliť na jednom mieste, stále ju podnecuje okolie k neustálej zmene a tým jednotlivé tóny menia svoju farbu. Tieto tóny a zvuky sa zoskupujú podľa nálad a pocitov ústredných postáv, hudba krásne reflektuje ich momentálne psychické rozpoloženie. Dalo by sa dokonca povedať, že piesne a muzika psychologicky zvnútornili naše postavy. Veľmi ma ohúrilo to, čo som sa dopočul o Ryanovi Groslingovi, totižto sa špeciálne pre potreby tohto natáčania filmu naučil hrať na klavír. Pri sledovaní som si nebol úplne istý, či to v skutočnosti je Ryan, kto sedí a hrá na piano. Vo väčšine prípadov som dosť váhal, pretože tie pohyby prstov a tá elegancia, ktorú do hrania dával, je hotová bravúra. Je to vážne až k neuvereniu, ako geniálne sa Grosling naučil hrať, je z neho hotový virtuóz, klobúk dole. Takáto vec sa jednoducho cení a dáva to filmu zbrusu nový rozmer. Keď už som u toho Ryana Goslinga, nesmiem opomenúť ani úžasnú a peknú Emmu Stone, ktorá hrala vskutku fenomenálne. Ryan a Emma mali medzi sebou nádhernú chémiu a zo ich spoločných scén vyžarovala hrejivá číra energia. Vzhľad snímku je takisto mimoriadne unikátny a plný oku lahodiacich momentov. Práca s farbami a svetlami bola veľmi sugestívna, aj v prípadoch, kedy bolo svetlo do značnej miery utlmené, tak tie sýte a krikľavé farby proste vedeli dostatočne ožiariť pódium a strhnúť na seba všetku pozornosť. Réžii, kamere ani strihu nemám čo vytknúť, všetko bolo krásne a detailne nasnímané, takže obrovská spokojnosť z tejto strany. A tá záverečná surreálna sekvencia, ktorá nám ukazuje alternatívny vývoj príbehu ich večnej, nikdy-nekončiacej lásky, ktorá sa tentoraz už dočkala toho štátneho konca, bola už len čerešničkou na torte za tým všetkým a pre mňa rozhodne tou najkrajšou a najemotívnejšou časťou filmu. Musím uznať, že tu sa s tými efektami, trikami a kulisami pravdepodobne najviac vyhrali a odniesol som si z toho skvelý audiovizuálny pôžitok. K úplnej dokonalosti tomu chýbalo naozaj veľmi malinko, nie všetko môže byť ako Moulin Rouge!, ale aj tak ide o jedinečný počin, ktorý si zaslúži uznanie a predovšetkým toho Oscara, ktorého mal takmer na dosah. () (méně) (více)