Bloodsucking Bastards

Máte firmu v ktorej sa väčšina zamestnancov len pofľakuje, pričom ich pracovná morálka dosahuje úroveň bodu mrazu? Ste nadriadený no nikto Vás nerešpektuje, ba priam pri nabádaní o zvýšenie pracovného úsilia ignoruje? Návod na riešenie daného problému nikdy nebol jednoduchší! Zameňte manažment za ten, ktorý v noci bdie a cez deň spí, rovnako ako v jednej zo spoločností, ktorá sa zaoberá predajom tovaru cez telefón. Novým, hlavným "sales manažérom" sa totiž nestáva podľa očakávania tak trochu plachý, no zato ambiciózny Evan, ktorý vďaka rozchodu s kolegyňou Amandou, nezažíva zrovna najšťastnejšie obdobie, ale Max Phillips, ktorého jediným cieľom je - zvýšiť výkon všetkých zamestnancov za pomoci premeny na upírov! Podarí sa zamilovanému páru a pár priateľom z firmy dostať do bezpečia a tak sa vyhnúť zrodu novej éry spoločnosti? Ou ou ouuu - 82%? Nie zlá upírina, ktorá ponúka zopár slušných gegov, či odstupom času niekoľko vydarených gore záberov, no že by som vzhliadol niečo NAD NAD štandardné čo by malo dosahovať takejto úrovne, to ani omylom. Tento dojem vo mne nevyvolal ani humor, ani strach, či pohľad na násilie, ktoré sú pre horor žáner doslova príznačné. Musím uznať a priznať, že som sa pri sledovaní "Bloodsucking Bastards" nijak nenudil, pár krát slušne zasmial, taktiež potešil jeden originálny, novoobjavený gore prvok, o ktorom sa nedočítate ani na "wiki", no že by šlo o niečo mimoriadne pričom by mi mala zostať zaseknutá sánka, nie nie - 60% (10.09.2015)

Hororové komedie mi nějak zvlášť nevadí a občas mezi nimi najdu opravdový klenot, u kterého se pořádně pobavím. Z Bloodsucking Bastards jsem však měl dost rozporuplné pocity. Zelenáč Brian James O'Connell totiž dokázal natočit film, který mě místy dokázal skutečně rozesmát, ale narazil jsem tu i na spoustu momentů, které dost zaváněli trapností. Zvláště pak úvodní pasáž a seznámení se suchým kancelářským humorem, který zrovna nepatří mezi můj nejoblíbenější. Navíc mi zde byla většina postav naprosto nesympatických a chovali se jako úplní dementi. On to byl určitě tvůrčí záměr, ale já zřejmě nebyl při sledování v nejlepším rozpoložení. Kupící se hloupé dialogy mi po chvíli začali lézt na nervy a moc mi nepomáhala ani přítomnost atraktivní Emmy Fitzpatrick. Už jsem viděl dost hororových komedií či parodií, ale tady bylo opravdu záživných scén jako máku. Změnu k lepšímu jsem zaregistroval až ve chvíli, kdy se kancelářské „krysy“ začaly postupně měnit v upíry a Evan se společně se svým dementním kámošem a ochrankou vydal na záchranou misi. Béčkové gore a gejzíry krve mi alespoň částečně zvedli náladu. Zvláště pak černoch (ochranka) patřil k tomu nejlepšímu, co nám tento film nabídl. Bloodsucking Bastards tak vidím jako opravdu zvláštní film, který rozhodně není pro každého. Přestože to nakonec neskončilo úplnou katastrofou, téměř po celou dobu jsem z toho cítil jakousi formu křečovitosti – na rozdíl od jiných hororových komedií. I proto jsem dost dlouho zvažoval, jestli tomu mám dát alespoň průměrné hodnocení, ale Fran Kranz si ho za svůj výkon v této blbosti prostě zaslouží. (04.07.2017)

Nejmilejší dětičky! Rozkošné slovíčko kokotina má slovní základ v maďarkém výrazu kokot, který neznamená nic jiného než samečka od slepičky, tedy kohoutka. Až tedy přes zavřené dveře zase uslyšíte říkat maminku tatínkovi nebo strýčkovi opraváři, který k vám tak často chodí dávat do pořádku neustále se kazící pračku, „Vraž mi kokota do huby!“, neznamená to nic jiného, než že si ti dva nezbedníci tajně bez vás pochutnávají na kyblíku z KáEfCéčka, co máte tolik rády. Neprodleně tam proto vběhněte a požadujte svou porci! *** Když se partička homopýrů rozhodne vysát bekofis multilevlové telemarketinkové firmy, může vzniknout povedená taškařice ve stylu „Co děláme v temnotách“ nebo taky ubohá a hloupá kokotina, která by se z fleku mohla jmenovat „IT Sucks“. Kokotina s nebývalou koncentrací nesympatických a veletrapných nehereckých dementů na čtvereční mentál kancelářské plochy, kteří trousí jakože ukrutně ftipné korporátní parodické humory, prokládané citoslovci pářících se retardů jako „Bum Snep“ a podobně. Ale každá sračka si najde svou žumpu, a tak věřím, že například takoví chovanci Ústavu neurologických a neurogenetických anomálií si u toho dozajista pokřivenýma rukama do ruda oplácají svá ovarová kolena, jejich mongoloidní obličeje zezrůdí vyhnité úsměvy a v záchvatech blahoslaveného chichotání poprskají celou televizní místnost rozžvýkanými rohlíky s jogurtem. (29.11.2015)

Tak tohle mi nesedlo. Tenhle kousek nefunguje ani jako horor ani jako komedie. Sice se ke konci trocha krve prolije, ale to předchozí dění rozhodně nezachrání. Co se týče humoru, tak ten šel mimo mě a povětšinou tenhle humor působí spíš trapně. Sice se tam pár vtipnejch scén i hlášek najde, ale ten poměr je strašně nevyrovnanej. Nuda (21.11.2015)

Bezpochyby zajímavá a místy dokonce velice vtipná upírská oddechovka z prostředí kanclu, kde se každý vyhýbá práci a bezpáteřní vedoucí se nedokáže s podřízenými vypořádat. Iditulku pokazí až záhadné změny a zmizení několika členů. Reakce na sebe nenechá dlouho čekat a masakr začíná. Mezi nejlepší postavy zde bezpochyby patřil Pedro Pascal, kterému sedí každá role, ať už je to záporák nebo klaďas. Dále se mi také velice zamlouval doteď mnou neznámí Joey Kern, jenž se svými výstřelky postaral o drtivou většinu humorných pasáží.  61% (18.11.2021)