Sladké starosti

Hrycovy hlody, sladkostí svody, svatební pábení a smutná bokovka ve skladišti na zemi, na matraci. Koňak Debušé - píše se to Debouche, to je důležité vědět - pro jednoho de(chlu)bílka a nebohý kůň, kterému učitelka ukousnula hlavu: „... ale veď to bol Elevátor!!!“ Přeslazený Šimon, tápající a zasněný. A jistě, celé je to jen (ne příliš) lechtivá taškařice, navíc krotká. Ale nenudí a pěkných pár hlášek se taky najde. Od kostek ledu při šizení nápojů, tzv. Baluchadesův zákon: „Teleso ponorené do džúsu je nadľahčované korunkami, ktoré svojím objemom vytlačí...“ až po: „Čo si to dovoľujete! To je môj muž, toho si budem biť sama! :-) (08.05.2014)

Nač asi myslel Herz, když točil tuto hořkosladkou komedii? Scéna, při níž všichni hledají zakutálený prstýnek, naznačuje, že snad v orwellovském roce vzpomínal na zlatá šedesátá. Ale ani to není možná pravda. Do snímku se promítají i motivy z Holek z porcelánu – především charaktery a půvaby oněch „světlušek“ – ale rozmývají se v odvážněji, ale povrchněji snímaných banálních servírkách, odžívajících své „preteky so šťastím“. Ústřední hrdina zase předznamenává příchod gagmana a prozrazuje, že vtip vždy závisí na tom, kdo žertuje, i na tom, kteří se smějí. Tak se každá vteřina různě převaluje jako neklidný spáč a je vlastně jedno, jak to celé skončí, protože film končí každou svou vteřinou, kterou spěje od sebe sama. (09.02.2024)

Taková typická romantizující, charakterově-vztahová komedie, kterých se ve své době točilo docela dost a nám i Slovákům docela šly. Tradiční problémy doby, tradiční charaktery, tradiční postavy, tradiční rozuzlení. Ale nenudil jsem se, občas se i zasmál a pobavil se u spousty tehdy hodně mladých herců a hereček. Na Herze možná až moc tendenční, ale jak známo, on to s tvorbou neměl zrovna lehké a občas musel natočit něco pro uklidnění rozbouřené vody. K jeho cti se sluší říci, že i v tomto případě se mu to docela povedlo. 3,5* (13.07.2013)

Film, který má svůj půvab, řadu vychytaných momentů, kdy se kumulují úsměvné momenty i špičkové gagy. K dokonalosti chybí opravdu jenom kousek. Příběh občas ztrácí na tempu, objevují se moralizující prvky - nutná společenská kritika, bohužel nedotažená, některým vedlejším postavám chybí šmrnc (Irena Kačírková). Přesto jde o kousek, který pobaví a příjemně naladí. (11.11.2015)

Československá komedie z prostředí kuchyně bratislavského hotelu. Hlavní postavu představuje šikovný a poctivý mistr cukrář Šimon Šindelka v podání známého slovenského herce E. Horvátha ml. Tomuto poctivci komplikuje život jeho matka (I. Kačírková) s enormní snahou hledání nevěsty pro svého syna a také jeho nevysvětlitelná tendence strkat prsty do malých otvorů. Vedle sympatického cukráře můžeme zhlédnout také záletného vrchního Fera, jehož představitele A. Hryce jednoznačně hodnotím jako nejkomičtější postavu snímku. Fero je známý svými pochybnými a nekalými kšeftíky a také netradiční přípravou luxusních alkoholických nápojů. Scéna s výrobou koňaku Debouche je vskutku lahůdková. Co se týče ženských postav, je potřeba zmínit R. Maškovou, pomerně půvabnou avšak příliš nerozhodnou až hloupou servírku a její kolegyni P. Mourkovou, tradičně prostořekou mladou slečnu. Z vedlejších postav bych ještě připomenul cukrářského učně J. A. Duchoslava, movitého objednatele dortu s bílým koněm Elevátorem D. Blaškoviče či znalce francouzských koňaků V. Černého. Režiséru Herzovi se podařilo natočit vkusnou a vtipnou komedii, jež se může řadit mezi nejlepší slovenské díla tohoto typu. (30.07.2013)