S láskou Vincent

Nějak si nedokážu představit, co by si se snímkem počal někdo van Goghem, jeho příběhem i dílem nepolíbený, ale takový nedouk snad ani neexistuje... já ale mluvím jako Vincentova velká obdivovatelka, jak nesmírně dramatického života, který mě nepřestane dojímat, tak jeho jedinečných obrazů, jenž působí i ve své statické formě nebývale živě a energicky... a což teprve, když se spojí štětce umělců s dovedností animace a herci se použijí jako rekvizity - pak ožívají skutečně a vám tak malířovi známí, přátelé, domy, lokály, sluncem prohřáté ulice, horkem zvlněná krajina i mihotavost hvězd na noční obloze připadnou tak důvěrné, že snad zahlédnete sami sebe usrkávat absint, tu zelenou van Goghovu múzu, na terase noční kavárny v Arles... Dokonalému požitku uškodila scéna v obilném poli, která působila ploše jako na kouzelném paloučku ze Studia Kamarád blahé paměti, jinak tedy velmi osvěžující podívaná! (11.01.2019)

Tvorcovia prichádzajú s "Kaneovským" prerozprávaním života Vincenta Van Ggogha. Presnejšie napísané prichádzajú s príbehom o smrti Vincenta Van Gogha. A ten nám ponúkajú v štýle retrospektív, ktoré sú, aby sme sa v tom, my blbci, vyznali, čiernobiele. Je to trochu divné, keďže sa tu kopírujú majstrove obrazy, ale tak chápem, že sa asi dvojica režisérov bála, že ľudia chodia do kina spať a hrať sa s mobilom, tak musia byť vodení za ručičku. Loving Vincent je skôr zaujímavý ako skutočne kvalitný a ťažko aj hovoriť o originalite, keď podobné animačné postupy nie sú novinkou a vlastne svoj film koncipoval do expresionistických tónov aj Minnelli. Chvályhodný počin, ale skôr po výtvarnej, ako naratívnej stránke. (24.01.2018)

Ak odhliadneme od hry s rozpoznávaním majstrových obrazov a kochaním sa dychberúceho vizuálu, veľmi nám toho nezostane. Dej sa vyvaril z Vincentových listov bratovi a kombinuje fakty s fikciou počas vyšetrovania majstrovej tragickej smrti. Pomyselný zápas formy a príbehu sa v tomto prípade bojuje ťažko - na stanovených pedantských pravidlách nemožno tvoriť komplikované príbehové linky s dramatickými presahmi, symbolmi a bohvie čím ešte. Loving Vincent je preto málo príjemný, staromilský experiment, hodiaci sa na nedeľnú kávu a mobilnú verziu. Dosiahnutá nádhera, pod ktorej plátnom sa toho viac neskrýva. Navyše z toho strašne bolia oči. (07.12.2019)

Kdyby to byl hraný film se stejným scénářem, stejnými pozicemi kamery, stejným střihem (až na některé nemožné přechody, které by očividně stejné nebyly), šlo by o fádní zážitek. Ale ten film takový není a ta jedna věc navíc, ta vizuální podoba, tomu dodává dost energie. Rozhodně si šlo s možnostmi animace víc hrát, rozhodně šlo být míň jednotvárný a hravější i koncepčnější (koncept toho filmu vlastně nedává moc smysl a při přemýšlení, proč by příběh mladíka pátrajícího po důvodech smrti Van Gogha měl být natolik odevzdán jeho malířskému stylu, o němž v žádném slova smyslu nepadne ani slovo a s dějem filmu nesouvisí, jsem se nedobral uspokojivé odpovědi - zkrátka neexistuje důvod téhle optiky v tomhle vyprávění) - ale i když to je celkem jednoduchý gimmick, neubránil jsem se mu. (05.05.2018)

Jako, ta animace musela dát skutečně zabrat a člověk ji ocenit prostě musí, protože vypadá úžasně (když tedy pominu některé černobílé sekvence působící jako nějaký laciný animační efekt). Forma zde sice pochopitelně vítězí nad obsahem, ale ono by to sotva bylo vyvážené. Hlavní je, že nějaký obsah to má, i s pár filozofickými větami a syžetem trochu připomínajícím Občana Kana (tématem cestovatelského pátrání hlavního hrdiny po odhalení jedné malé záhady nedávno zemřelého člověka). Místy se to sice táhlo, ale nakonec mě to vtáhlo do děje a závěr mi přišel celkem silný. I tak ale nadšený nejsem, protože to nebylo tak silné, jak mohlo být. Možná by bylo zajímavé vidět, jak by v tomhle stylu vypadal film jen o životě Vincenta van Gogha, ale toho se už asi jen tak nedočkáme. Každopádně o životě Vincenta van Gogha (mého oblíbeného malíře, btw) se mi víc líbil film U brány věčnosti, který je podle mě jedním z nejfilozofičtějších filmů za minimálně posledních 15 let a kdyby nebyl tak příšerně natočený, možná už mi visí v TOP 10 oblíbených filmů. Ten totiž měl neskutečnou sílu po celý film - a to právě tady chybí. Ale i tak bych S láskou Vincent označil za povedený film a rozhodně je i divácky vřelejší, než U brány věčnosti. Jen nevím, jak moc se to dá brát jako výhoda :-) Slabé 4* (11.11.2020)