Velká přehrada
Drama
Československo, 1942, 106 min
Režie:
J. A. HolmanHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Vítězslav Vejražka, František Vnouček, Karel Hradilák, Adina Mandlová, Josef Gruss, Nataša Gollová, Jaroslav Průcha, Miroslav Svoboda, Martin Raus, Eva Prchlíková, Jarmila Švabíková, Rudolf Deyl st., Rudolf Deyl ml., Jarmila Smejkalová, František Kovářík, Gabriel Hart, Ada Karlovský, Jindřich Láznička, Vladimír Majer, Miloš Nedbal, Bolek Prchal, Vladimír Řepa, František Roland, Marie Ptáková, František Filipovský, Ota Motyčka, Vladimír Stach, Richard Záhorský, Josef Tlapák, Karel Hájek, Josef Cincibus, F. X. Mlejnek, Josef Sládek, Frank Rose - Růžička, Vladimír Hájek, Leopold Horešovský, Josef Soukup, Emanuel Hříbal, Jan Černý, Dagmar Frýbortová, Viktor Nejedlý, Vojta Novák, Darja Hajská, Jan Kaláb, Oldřich Letfus, Olga Orlová, Nancy Rubensová, František Paul, Rudolf Hrušínský, Bohuslav Kupšovský, Karel Roden, Karel VlachObsah
-
Mladý inženýr si zařídil vlastní projekční kancelář a zadal svůj projekt do soutěže na velkou vodní stavbu. Jeho představy o poctivé a odpovědné práci narazí na spekulace bezcharakterního velkopodnikatele... Natáčení náročného exteriérového filmu se pro režisérovo vážné onemocnění nezvykle protáhlo. Téma bylo v té době neobvyklé, film zaujal spíše kritiku než diváky. Berka, postava hraná Karlem Hradilákem, se v první verzi jmenoval Rudolf Hertl. Zřejmě pro poválečné uvedení filmu byly v obraze vykryty všechny cedule označující stavby (původně německo - české) novými, pouze česky psanými. (oficiální text distributora)
Mladý inženýr si zařídil vlastní projekční kancelář a zadal svůj projekt do soutěže na velkou vodní stavbu. Jeho představy o poctivé a odpovědné práci narazí na spekulace bezcharakterního velkopodnikatele... Natáčení náročného exteriérového filmu se pro režisérovo vážné onemocnění
nezvykle protáhlo. Téma bylo v té době neobvyklé, film zaujal spíše kritiku než diváky. Berka, postava hraná Karlem Hradilákem, se v první verzi jmenoval Rudolf Hertl. Zřejmě pro poválečné uvedení filmu byly v obraze vykryty všechny cedule označující stavby (původně německo - české) novými, pouze česky psanými. Komentáře uživatelů k filmu (9)
-
NinadeL
Pěkný rudý film o tom, že nacisti a komunisti to mysleli stejně dobře. Aneb olízané papírky pávice Berkové ať si Ada nechá!(20.2.2009)
-
Marthos
"Přesto, že tento film má postavy smyšlené, může připomínat skutečnou událost, která se před lety odehrála. V tomto případě jde o podobnost čistě náhodnou, neboť děj filmu není v dnešní době, nemá určitého místa, ani se netýká určitých osob." Poúnorový titulek nás upozorňuje na fakt, že tento snímek navlas zapadl do filmové produkce stalinských padesátých let, propagujících budovatelskou tématiku. Přitom se v lecčems jedná o dílo poplatné goebbelsovské rétorice. Hlavním hrdinou je mladý stavební inženýr a nadějný sportovec, který po krátkém zaváhání nachází pevné místo po boku poctivých pracujících, tedy jakýsi prototyp ideálního člověka (nutno chápat v německém výkladu). Úplným protipólem je bezohledný kapitalista - stavitel Berka, který neváhá při honbě za penězi zabíjet dělníky i civilisty. Závěr filmu zcela odpovídá pozdějším kánonům komunistické propagandy ("Zítra začneme znova na nových poctivých základech, přehrada patří nám všem, musí být věčná, stavíme ji pro sebe a pro ty, kteří přijdou po nás a budou stavět dál! Zítra ráno, kamarádi, do nové čisté práce!"). Ve své době se jednalo o nejrozsáhlejší a nejdražší projekt, trvající bezmála dva roky. V hlavní roli se objevil mladý levicový herec Vítězslav Vejražka, používající v době protektorátu pseudonym Petr Vít. Adina Mandlová a Nataša Gollová, dvě nejzářivější hvězdy válečné kinematografie a blízké přítelkyně, si zahráli paralelně odlišné charaktery. Mandlová egoistickou zhýčkanou mondénní stavitelovu dceru, Gollová optimistickou venkovskou učitelku, která přivede hlavního hrdinu opět na správnou cestu. V době svého vzniku (1940-42) představuje PŘEHRADA zcela atypický film, který vypovídá o zrůdnosti nacistického i komunistického režimu. Film, který našel své uplatnění v časech hákového kříže i rudé hvězdy.(11.10.2008)
-
kinderman
Málo N.Gollové, více A.Mandlové, nejvíce pracovního a sportovního zápalu V.Vejražky a jeden odporný (protektorátní) antisemitismus na adresu postavy stavebního velkopodnikatele Berky: „Znám ty vaše židovské manýry!“ dávají dohromady „budovatelský“ film vhodný i k poválečnému reprízování. Předtím ovšem byly všechny (původně německo- české) nápisy viditelně překryty nápisy českými (a tak se taky z Hertla stal Berka).(23.7.2011)
-
Přemek
Jedinečný důkaz společných znaků nacismu a komunismu; tenhleten film, mnohem výraznější úlitba goebbelsovské "dramaturgii" než Jan Cimbura, by mohl být promítán v kinech klidně o deset let později - jen tu větu "Nechte si ty vaše židovské manýry" by museli tvůrci vystřihnout. I když... kdo ví.(28.11.2007)
-
minus
Na rozdíl od jiných bych Velkou přehradu neinterpretoval jako nacistickou propagandu. Pokud se nepletu, tak "goebbelsovská dramaturgie" využívala spíš populární žánry a byla daleko víc rafinovanější, než je tento podivný film z pracovního prostředí. Pro mě je to ojedinělý dokument doby. Kam až mohla zajít protektorátní filmová levice (námět sepsal K. M. Walló, který se potom vyřádil na Botostrojích apod.), která se v daných podmínkách možná tímto způsobem chtěla vypořádat s odkazem prvorepublikových poměrů. Že to udělala silně schematicky a že nás překvapí paralely s pozdější budovatelskou estetikou, je věc druhá. Rozhodně ale tento film nevypovídá nic o zrůdnosti nacismu a už vůbec ne o zrůdnosti komunismu - není přece ani produktem komunistického režimu. Moc by mě zajímalo přijetí filmu v době premiéry i okolnosti jeho dalších znovuuvedení po roce 1945. Jak film zapadl nebo nezapadl mezi produkci padesátých let, je složitější otázka, která souvisí i s obecně problematickým statusem meziválečných a protektorátních filmů po roce 1945. Dovysvětlující titulek, o kterém se tu zmiňují jiní, navíc pochází zřejmě z dob před únorem 1948. Titulky totiž mají značku Československé filmové společnosti - podniku, který předcházel poúnorovému Československému státnímu filmu.(6.7.2011)
-
Brejlil
Nacistická propaganda, která v mnohém předjímá postupy propagandy komunistické. Jen PRÁCE je svatá, v ní je spása. Obchodníci, podnikatelé, stavitelé, to všechno jsou šizunci, které je nutno tvrdě pronásledovat. Fascinuje ovšem realizační velkorysost, film byl jeden z nejdražsích své doby.(30.11.2007)
-
farmnf
Filmy z této nijaké doby naší kinematografie mám rád a jsem k nim velice tolerantní. Toto je bohužel naivní( s tím jsem počítal), blbě zahrané ( s tím jsem počítal) a velmi nudné ... s tím jsem moc nepočítal takže jsem to vypnul ve 24. minutě (1. pokus byl po 17.minutě) Holmane, věř, že více jsem pro tvou památku vážně učiniti nemohl (Kurva, snad ještě nežije, musím se mrknout)(13.12.2011)
-
lucascus
No téda...takovouhle tématiku bych hledal spíše na přelomu 40. a 50. let a ne v roce 1942... Jak se to těm komoušům vůbec mohlo podařit, natočit v Protektorátu takovýhle sračkovo-budovatelský film - dvě hvězdičky dávám pouze za herecké výkony Mandlové a Vejražky - Mandlová jako vždy nádherná a krásně ledová, Vejražka výtečný herec. Zklamáním je výkon Gollové - ona opravdu není romantický typ - září pouze v komediích...(24.5.2011)
-
petr.trep
Jsem rád, že jsem se konečně dočkal tohoto filmu(24.3.2008)
