Krótki film o zabijaniu
A Short Film About Killing
Krátky film o zabíjaní
Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Sławomir IdziakHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Mirosław Baka, Krzysztof Globisz, Jan Tesarz, Zbigniew Zapasiewicz, Barbara Dziekan, Aleksander Bednarz, Jerzy Zass, Zdzisław Tobiasz, Artur Barciś (více)Obsahy(1)
Rozšírená verzia piateho dielu televízneho projektu Dekalóg režiséra Krzysztofa Kieslowskeho je variáciou na piate prikázanie Desatora "Nezabiješ" a polemikou s morálnou oprávnenosťou trestu smrti. Zaznamenáva chladnú premyslenú vraždu bez motívu a rovnako chladnú premyslenú a absurdnú popravu. Prostredníctvom paralelnej montáže konfrontuje osudy troch neznámych ľudí, ktorých cesty sa v jeden deň náhodou pretnú: nesympatického taxikára, zasmušilého mladíka a optimistického čerstvého advokáta. V niekoľkých okamihoch sa z nich stanú obeť, vrah a obhajca. Na MFF Cannes získal film Cenu poroty a cenu FIPRESCI. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (169)
Tri nesúvisiace postavy sledujeme od začiatku filmu v nič nehovoriacom deji pri bežných každodenných činnostiach. Pozorný a hĺbavý divák si možno nájde rôzne inotaje v ošarpanom sídlisku alebo životnom eláne mladého právnika. Potom príde na rad zabíjanie, ktoré nie je vôbec krátke a nerobilo dobre mojim očiam, ušiam ani žalúdku. A nie je ani posledné. Dobré na filme je, že sa vyhol súdnemu procesu a jediná veta sudcu bola, že proces je skončený. Presvedčivý film, ale nie celkom vhodný pred spaním, mohol som sa radšej nechať odradiť názvom. ()
Bŕŕŕ, surové. Môžem chcieť, aby bolo zlo potrestané,ale keď to reálne vidím.... Chúďa mama a začínajúci obhajca. ()
to je taky druh filmov ze dopozerat a obesit sa. ()
Konečně film, který klade zřetelně a jasně formulované otázky bez toho, aby se podbízel s odpověďmi, pouze podává detailní informace. Dokážu pochopit, že formální stránka a práce s kamerou nemusí každému sednout, ale je třeba uznat, že atmosféře snímku to pomáhá a somatické obtíže se objevují velmi záhy. Fakt je ten, že samo o sobě polské (české, východoněmecké..) sídliště osmdesátých let je prostředí totálně frustruující a neutěšené. Ono se toho někde až tak moc nezměnilo, zejména v tom Polsku, to je taky třeba dodat. Scéna, kdy je hlavní "hrdina" popravován je jednou z nejsilnějších, které jsem na toto téma viděl (stokrát silnější než v Tanci v temnotách!). ()
Peklo... ()
Příběh o 21letém mladíkovi, který brutálně zabil řidiče taxíku, k vůli jeho autu, aby mohl svézt svou tajnou lásku. Mladík si však neuvědomuje následky a tvrdě zaplatí za své činy. Průměrný příběh, který mě moc neohromil. 60% ()
Kinematografia našich severných susedov mňa už niekoľko rokov fascinuje. A tento film poľského filmového velikána Krzystofa Kieślowskeho je natočený s obrovským kumštom. Sledujeme paralelne príbeh troch ľudí z odlišných spoločenských vrstiev, ktorých osudy sa v jeden okamih pretnú. Mladík Jacek má už od úvodného záberu chuť spáchať nejakú špatnosť, taxikár Waldemar zasa prežíva jeden zo svojich nudných a šedivých dní a budúci advokát Piotr zasa absolvuje právnické štátnice. Dotyčný okamih, kedy sa osudy našich protagonistov spoja, vrcholí brutálnou vraždou jedného z hrdinov, po ktorej nasleduje súdny proces a následne rovnako brutálna poprava. Režisér vyjadruje jasné posolstvo, že poprava je rovnakou vraždou, ako keď človek niekoho umláti trubkou. A dotyčný film je natočený surovým a naturalistickým štýlom, kedy sme už v úvodnom zábere konfrontovaný záberom na obesenú mačku niekde na typickom šedivom sídlisku v predmestí Varšavy. Originálnym spôsobom je vo filme využitá hra svetiel a tieňov. Aj atmosféra šedivého a stereotypného komunistického veľkomesta je natočená s patričnou pôsobivosťou. Veľmi precízne natočené a zahrané filmové dielo. ()
Takova klasicka polska zasmusila syrovost. #mffkv #sestBlizkychSetkaniMohloDopadnoutIHur #modraLaguna (65%) ()
Šedý priemer, na poľský film s tak vysokým hodnotením sklamanie. ()
I málo krve stačí na to, aby film působil děsivě.... a myšlenky člověka, který ví, že za 5 minut umře teda děsivé určitě budou.... ()
Tento Kieslowského snímek jsem shlédl pár týdnů po filmu DVA MUŽI VE MĚSTĚ, který se problematikou trestu smrti velice podobným způsobem zabývá. Ovšem narozdíl od výše zmiňovaného filmu, ve kterém exceluje dvojice Gabin a Delon, je tento film divákovi servírován jinými vypravěčskými způsoby: dialogy zde sice jsou, nicméně daleko sugestivnější je celkové zobrazení filmu. Kieslowski použil v exteriérových scénách různé přechodové a barevné filtry, které navozují zvláštní atmosféru Varšavy konce let osmdesátých, a velkou zásluhu v tomto vyznění má i skvěle zvládnutá kamera Slawomira Idziaka. Celkem se divím, že takovýto film mohl ještě v tehdy "lidovém" Polsku vůbec vzniknout. Samotný akt vraždy je zde vyveden velice drasticky (ač to tak ze začátku příliš nepůsobí), ale o nic méně drastičtější není ani vrahova poprava. Ve srovnání s Dvěma muži ve městě nevychází tento flim jako vítěz, tím ale vůbec nehci snižovat jeho kvality. Tento film se mi rozhodně líbil daleko více, než proklamovaný Dvojí život Veroniky. ()
Dokumentárně chladný styl provází až překvapivě tíživá atmosféra a několik velkých morálních dilemat. Odpovědi na ně však nedostaneme, což nutí diváka se ještě dlouho zamýšlet, a to je dobře. Paralely s Dostojevského Zločinem a trestem asi nebudou náhodné a mám pocit, že v mnoha ohledech zachází Kieslowski mnohem dál a hlouběji než Fjodor Michailovič. K té výše zmíněné chladnosti a odtažitosti přispívá jak prostředí, tak precizní kamera a pochmurný filtr na ní. Herci se se svými rolemi poprali také brilantně, stejně jako pan skladatel s hudebním doprovodem. Tenhle snímek ve mně zůstane ještě dlouho, protože jeho hluboká stopa se nedá jen tak odstranit z bahna mysli. ()
Krátky film o Zabíjaní má obrovský potenciál byť velikánom vo svojom žánri, ale na to aby bol na vrchole by potreboval lepšie podanie, resp. inú formu réžie než akú mu ponúka Kieślowski. Ide síce o artový kúsok (teda o pomalé tempo a stupňovanie), ktoré, ak vás to až tak neberie a neukájate sa nad jediným filtrom, kt. vo filme použije vidíte, že za 80 minút akurát tak niekto zomrie (2 scény pre kt. sa film oplatí pozrieť). Ináč je film až príliš plochý na to aby rozvinul celú psychológiu a tak sa teda pozeráte na kus, kt. nie je ani sladký, ale ani slaný. ()
Uff. Tu sme sa s Kieslowskim až nepríjemne minuli. Rovnako ako s postavami. U tých by som to pripísal hlavne jednoduchému faktu, že sa mi k nim proste nepodarilo ani zďaleka preniknúť. U samotného filmu to však bude skôr myšlienkovou stránkou. Kde sú oné očakávane podnety k zamysleniu nad trestom smrti? Táto jednoduchá variácia na Zločin a trest ich proste v sebe (pre mňa) nemá a vôbec mnou (nanešťastie) nepohla. ()
Intenz bez patetismu, skvěle nasnímané momenty, atmosféra, ten film se nese v duchu Tarkovského rovnice "krása je symbolem pravdy a tedy skutečnosti". Je třeba podobné snímky točit a připomínat. Kieslowski upoutal mou pozornost a do budoucna se k němu určitě vrátím, budu-li moct. ()
Místy trochu nevyvážené ale poslední minuty filmu odehrávající se ve vězení dají zapomenout na menší nedostatky a nenechají chladného snad nikoho.Nemůžu opomenout Krzysztofa Globisze,který zde předvádí opravdu výborný výkon. ()
Filmy od Kieslowského jsou svátek. Nejen proto, že jsou tak dobré * to se má samo sebou * ale kvůli jisté povznášející, těžko uchopitelné kvalitě, která jen částečně vyvěrá z toho, že obsahují zpravidla výrazný nedidaktický morální apel. Kieslowski má pochopení pro každého, každé postavě, byť sebezavrženíhodnější, se dostává jedinečné péče. Naplnění této zásady vyzní ve filmu o zločinu a trestu zvlášť pádně. Hrdina vrah, jehož motiv je naznačen jen letmo a ač se jeho úvahy ubírají zvláště prostinkými cestami, nelze je označit za zvrhlé či patologické, spáchá nebývale podrobně nasnímanou vraždu. Bůh Kieslowski i tak docílí divákova nesouhlasu s vraždou spáchanou na něm. Aniž by se uchýlil ke špinavým trikům [tak často v podobných případech daleko méně subtilní Trier], analogie mezi zločinem a trestem je prostě nasnadě. Žádný div, že mělo uvedení filmu kromě divácké i politickou / justiční odezvu - skutečnost, která může provázet jen jedinečně působivé umělecké dílo. Krátký film o zabíjení představuje i pro otrlého diváka devastační zážitek. ()
Mimořádně sugestivní. Jistá režie. Výtečná práce s kamerou a světlem. Skvěle vedení herci. Filmová výpověď o zločinu a trestu nabízející úvahy. Pokud mi něco neuniklo, režisér se nestaví ani proti trestu smrti, ani s ním nesouhlasí, vše je ponecháno na divákovi. Je to depresivní podívaná. Protiklad filmů, které nás diváky násilím hloupě baví. 90 % ()
Opět jsem se přesvědčil, že to co dělal Kieslowski v polsku v 80.letech je něco naprosto vyjímečného. Jeho tvorba mě "baví", dotýká se mě - zanechává nesmazatelnou stopu. Tento "zločin a trest" stojí za vidění, ikdyž to není příjemná záležitost. Rád bych zmínil perfektní výběr herců a zajímavé kamerové ztvárnění (barevný filtr s jednou zatemněnou částí). ()
SPOILER!! Motiv Dostojevského Zločinu a trestu je variabilní a i z dnešního pohledu stále velice diskutabilní. Krzysztof Kieslowski využil depresivně působícího prostředí socialistického Polska a právě v něm rozehrál svou vlastní variaci na Zločin a trest._Zakřiknutý mladík Lazar Jacek postrádající jakýkoli významnější smysl života se bez konkrétního záměru toulá ulicemi a potkává stejně nicotné lidi, jako je on sám. I přes minimum dějových prostředků, jsou divákovi sdělovány jasná fakta o Jacekově přístupu nejen ke světu, ale i k sobě samému; až příliš dobře si uvědomuje svou bezvýznamnost (dialog s malířem na náměstí), bezprostřední pasivitu vůči okolí (dva muži mlátící třetího) a zlomyslnost (scéna s holuby, kamenem, nebo fanouškem na toaletě). Nevýrazné, avšak pro částečné objasnění motivu následné vraždy stěžejní, situace, do kterých je stavěn, jsou prolínány s denním stereotypem arogantního taxikáře a příběhem mladého perspektivního a morálně silného právníka. Vypravovací struktura není založena ani tak na obsahu (jež je až děsivě minimalistický), jako spíše na užití kamerových filtrů a masek. Každý myšlenkový pochod jednoho ze tří hrdinů je doprovázen sugestivním kamerovým efektem. Kieslowski dosahuje naprostého divákova souznění s postavou (zda je v depresi postava, je v depresi také divák), jelikož nepřenáší její psychologii do příběhu, který plyne pod vlivem samostatně budovaných náhod, ale přímo do způsobu snímání jednotlivých scén._Egocentrický taxikář vyžívající se ve své vlastní škodolibosti je unikátním archetypem vrahovy oběti. Přestože je to osoba představující přerostlé dítě, má svůj život pevně pod kontrolou. Jeho naprostým opakem je mladý začínající právník, jež právě překonal řízení o přijetí do právní komory. Je navzdory svému mládí uvědomělý, přesto by však chtěl změnit svět k lepšímu, což se mu nikdy nemůže podařit._Střet ústředních hrdinů, jejichž životy se diametrálně liší, přichází prostřednictvím absurdní situace, kde se opět projeví Jacekova zlomyslnost (stavěná do opozice taxikářově náhlé ohleduplnosti - zastaví na přechodu a nechá projít skupinu dětí). Ta však není v porovnání s explicitním pojetím následné vraždy zdaleka tak podstatná. Celý akt jedné z nejnaturalističtějších filmových smrtí vůbec, působí jako odtažitý sdělovací prvek; avšak čím déle se taxikář smrti brání, tím patrněji jsou v dané chvíli cítit náznaky lidskosti. Jacek je komplikovaností usmrcovacího procesu zaskočen a jeho zdárné dokončení mu dodá pocit úlevy, následně však přece jen příval emocí neunese (zapnutí a následné zlikvidování rádia)._Fáze vyšetřování a soudního líčení je z filmu vypuštěna, divák se tak do příběhu vrací až v momentě, kdy je mladý vrah odsouzen k trestu smrti. Zároveň je z pochmurného prostředí plného minimalistických a bezeslovných scén vržen do prostředí moralistického (dilemata trestu smrti). S přerodem děje se mění i režisérský přístup, který nabírá na subjektivitě - přesto se člověku nesnaží sugerovat svůj názor - a přejímá plnou zodpovědnost za příběh, kterému se věnuje mnohem důkladněji, než v první polovině. Na otázku trestu smrti nahlíží neosobně (příprava popravčí místnosti), ale zároveň odhaluje Jacekovu emocionální stránku (poslední rozhovor); podle předešlého schématu je natočena i samotná poprava._Herci jsou precizní a v konečné fázi filmu autentickou procítěností ještě podtrhují charakterové vývoje svých postav. Miroslaw Baka v roli Lazara Jaceka předvádí bezpochyby svůj životní výkon; stejně tak Krzysztof Globisz. Především díky vhodně zvoleným hercům a úsporné režii v nás film zanechá mnoho rozporů a neobjasnitelných otázek, na které bychom nejraději odpovědi vůbec nehledali. () (méně) (více)