Tenkrát v Mexiku

Tohle se tedy opravdu moc nepovedlo. Rodriguez nacpal do filmu hromadu luxusních herců a rozehrál s nimi krajně nezáživný příběh, který nemá nejmenší šanci vás vtáhnout do děje. Totálně nenaplněný potenciál. Ani akce se mi nelíbila, když sledujete Banderase jak kolem sebe máchá zbraněmi jak roztleskávačka a přitom zasahuje s maximální přesností všechny své živé terče, tak je to vyloženě úsměvné. Tím spíše, když ho takto sledujete 90 minut. Šíleně jednotvárná akce. Nejvíce mě asi bavila postava, kterou si střihl Johnny Depp, ale ani v tomto případě jsem se necítil nějak unešen. Velké zklamání. Nízké hodnocení zde není náhodou. Dvě hvězdy za pár úsměvných pasáží. (19.08.2018)

"Je to tak dobrý, že až to dojím, zaplatím, půjdu rovnou do kuchyně a zastřelím kuchaře." Podle mě to zase tak dobrý nebylo, takže můžu nechat režiséra žít. Příběh byl totiž tak zauzlovanej, že jsem často nevěděl, kdo je gangster, kdo agent, kdo prezident a kdo prodává sekačky u Mountfieldu. Ve finále to bylo jedno, protože se čekalo jen na to, až se otevřou futrály, vyndají kytary a začne palba. Samozřejmě palba za letu se salty a vruty, což je v Mexiku samozřejmostí. Mě to vlastně docela bavilo a agent CIA Sands mi ukázal, že nejlepší krytí je procházet se po ulici v tričku s nápisem CIA. To mě skoro až donutilo k přemýšlení. (14.06.2022)

Zábavná kravinka, která by byla mnohem zábavnější a lepší, kdyby se nesnažila být pokračováním Desperada a (el) Mariachiho, protože Antonio Banderas tu nepůsobí jako zmučený, osudem stíhaný charakter, ale jen jako znuděný vakovlk po odpoledním čaji a tak tu snad víc prostoru důležitostí, prokresleností i tím, kolik času na obrazovce stráví je tou opravdovou hlavní postavou Johnny Depp, který hraje něco mezi svejma divnejma, ale dobrejma rolema z devadesátých let a mezi úchylnými, makeupem překrytými divno-lidmy z éry po Pirátech z karibiku. Je to pořád zábavné, ale asi ne tolik, jako když jsem to viděl v deseti. (13.07.2018)

Děj je krapet zamotaný pravda, ale silná koncetrace herců slavných jmen potěšila. Co se vysoce vyvyšuje je soundtrack. Je neuvěřitelé, že režii, scénář, kameru i hudbu má na svědomí jeden jedinej chlápek... Od Rodrigueze jsem ale zvyklý na lepší kousky... Pokud tohle měl být návrat k Desperadovi, tak se až tak nepovedl... Tři mexické dolary. * * * (21.12.2014)

Robert Rodriguez opět dokázel že je průměrný (možná podprůměrný) režisér a možná by se měl více než o vytvoření rekordu v počtu profesí zastoupených jedním člověk na jednom filmu soustředit na samotnou režii. V ději jsem se každou chvíli ztrácel, což ovšem nesvědščí o jeho sofistikovanosti nýbrž o nezvládnuté režii. Ty *** dávám hlavně za tradičně skvělého Johnnyho Depp a za scény v nichž vystupuje (ty jediné jsem si z filmu zapamatoval). (31.03.2004)