Okno do dvora

Túžba človeka porovnať svoje chovanie a správanie s inými, zhovievavo sa pousmiať, poľutovať, či z nadhľadu okomentovať životy a denné rituály susedov je ľuďom vlastná naprieč kultúrami. Len otvorené spoločnosti si však dovolia vystavovať svoje súkromie ako na tanieri. Zrak muža, nedobrovoľne pripútaného na čas k vozíku, využije túto otvorenosť amerického veľkomestského spôsobu bývania a sústredí sa na životy, odohrávajúce sa za oknami oproti. Je si vedomý možného postihu za takéto špicľovanie cudzích súkromí, ale túžba dozvedieť sa čosi patriace do intímnej sféry iných a zostať pri tom podľa možností nepozorovaný, sú silnejšie. Kamera voyersky vchádza do cudzích príbytkov, približuje detaily, pričom v striedaní dňa a noci, iskrivých dialógov a zatajeného dychu sa rozohráva fascinujúca hra tieňov. Táto atmosféru vytvárajúca paráda len podtrhuje záhadné konanie v protiľahľom byte. Muž zatiahne do dobrodružného pátrania svoju ošetrovateľku i partnerku, pričom zároveň konfrontuje svoj skeptický postoj k budúcemu uzavretiu vlastného manželstva s tým, čo sa mu ukazuje pred očami: zrútené, nešťastné vzťahy, osamelosť, manželské hádky, novomanžel pod papučou, riešenie partnerskej prázdnoty sériou povrchných známostí.... Všetky hitchcocovské ingrediencie fungujú na výbornú. Len drobná poznámočka na záver: V našich zemepisných končinách, kde základným vyjadrením vzťahu bývajúcich k okoliu je dôkladné zastretie okien záclonami, žalúziami, roletami a navrch hrubým závesom, by podobný film nikdy nemohol vzniknúť. (06.09.2006)

Kriminálno-mysteriózna delikatesa, ktorá ulahodí milovníkom Hitchovej svojskosti. Stále viac mi imponuje obrazová poetika jeho filmov, postupné odhaľovanie motívov bez samoúčelných orgií špecifických pre "dnešné filmy". Vynikajúci scenár + herci, pričom Grace Kelly je svetlým bodom v pochmúrnom deji. (26.02.2010)

Hitchcock 50. let, to jsou především všechny ty slavné filmy se Stewartem a Kelly, v Oknu do dvora je máme hned oba. Není to špatné, sledovat ten vztah morouse upoutaného na křeslo s nohou v sádře a jeho snahu se rozejít s načančanou blondýnkou, jejíž jediná starost je naškrobená sukně. Díky mikrosvětu pavlačového dvora se toto vztahové nic mění v atraktivní detektivku a nakonec i ten vztah hlavních hrdinů se mění v cosi, co stojí za pozornost. Vcelku příjemný zážitek, vhodný k občasným reprízám. (05.06.2017)

Pod Hitchcockovou sádelnatou slupkou bilo srdce romantika. Ale představte si, co by se stalo, kdyby přišel za producenty a řekl "Pánové, mám nápad na další film. Ale tentokrát žádný thriller. Natočím romantickou komedii!" Budil by stejnou důvěru jako notorický alkoholik, škemrající o peníze na čaj. Takže na to šel od lesa a znamenitou romantickou komedii natočil pod pláštíkem znamenité detektivky. Vyšetřování vraždy je v Okně záminkou, která slouží Grace Kellyové jako příležitost k demonstraci toho, že je ženou mimořádných kvalit a zalouží si být Jimmym Stewartem vzata na vědomí. I kdyby v životě nenatočila nic víc, stejně bych ji zbožňoval. 100% (02.10.2006)

Filmy sešlé věkem často dojíždí na přemíru kýče, technické nedokonalosti a nechtěně úsměvné herecké kreace, tudíž mě snímek, mající se odehrávat v jediné místnosti, zprvu trochu děsil. O to větší bylo překvapení - Okno do dvora zůstává po celou svou stopáž svěžím, napínavým a zábavným dílem. Precizní herci, dialogy, gradace... Hitchcock je filmový perfekcionista, jemu čest. (18.03.2007)