Obsahy(1)
K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (452)
Tuhle hru nejlépe charakterizovali samotní její restaurátoři: „Je to takový hokej, ve kterém padá hodně gólů.“ To vše korunováno životní rolí Zdeňka Svěráka. --- Dobrých fórů si užijeme habaděj, to je pravda. Ale absolutní Cimrmanova špička to není, chybí tomu takové to charakteristické rýpnutí, které - ač to přední cimrmanologové vždy vehementně popírali - v Géniových nejsilnějších momentech korunovalo jeho humor špetkou satiry, myšlenky s pronikavější ambicí, než jen takříkajíc hrát veselý hokej. --- Kromě toho, právem slavná postava K. I. Prácheňského s postupujícími reprízami víc a víc přehrává, už je až polopatistická. Chápu, že Svěrák a většina publika s ním si to užívají. Ale historicky nejstarší záznam této hry (na zvukovém CD) je podle mého soudu nejvkusnější. ()
Další z důkazů, jak špatně zdejší csfd funguje a jaké má fatální nedostatky. Opomenout zařadit mezi zdejší hereckou smetánku plzeňskou legendu Karla Infelda Prácheňského je totiž věc neodpustitelná! Záskok. Možná to není ta úplně nejlepší hra z per mistrů Svěrák-Smoljak, ale řekněte upřímně, kdy se vám poštěstí jít na jednu (konkrétní) hru a dostat jich (za stejnou cenu) hned několik?! (viz „Tu lípu nedám!“, „jedu říkáš?... do kávy?“. Něco mi říká, že ani pánové Jirásek, Mrštíkové..., by proti tomuto „lehce“ netradičnímu výkladu (pojetí) zhola nic nenamítali. U mě (snad až na seminář) bez sebemenších námitek. p.s. označit část (sedícícho vlevo) publika za blbce si může skutečně dovolit snad pouze Z. Svěrák, aby se mu posléze dostalo upřímných úsměvů z řad „osočených“ :-) 93% p.p.s. otázka „na tělo“. Nechtěl byste, mistře (ústavu narychlo upravíme), kdyžtak sleduji ty předvolební (prezidenstké) debaty, i vy kandidovat? Zabily by se tím dvě mouchy jednou ranou. Česká republika by získala do čela skutečnou osobnost, které si můžeme vážit a vy byste alespoň předvedl Cimrmana světu a zapsal ho tak definitivně a nesmazatelně do (světových) dějin. Já vím, on už tam je, ale.....a něco mi říká, že i Láďovi Smoljakovi by tahle myšlenka nebyla proti srsti... ()
Jsem invalida Karásek...jen Jmelí mě moc nejde od huby. A v Českých Budějovicích jsem byl ale žít tam nechci. No a co teprve Kudrjaš....navíc vím, že nemám talent (Kuzma je v mém životě vždy na jiné straně) a ten Hamlet se stále někde skrývá....Ještě, že vím, že až se ukážu našemu lékárníkovi, Ten mi dá pěkné kapky...A od Roudnice, která ještě není se blíží osmahlý cikán! ()
Moje nejoblíbenější hra od cimrmanovců, patrně díky tomu, že naše představení Pasti na myši podle Agathy Christie se díky záskoku při jedné z repríz na konci prvního aktu vykolejilo natolik, že mé pokusy o záchranu předčily i samotného Karáska. Posuďte sami: GILES DAVIS: A co se stalo s paní Stanningovou? SERŽANT TROTTER: /pauza/ Asi taky umřela. MAJOR METCALF: Tedy seržante, já se vám do toho nechci motat, ale není paní Stanningová náhodou ta, která včera zemřela v Culver street 24? SERŽANT TROTTER: /pauza/ Ano... ()
Jedno z toho nejlepšího, co kdy Cimrmani stvořili. Totální humor, založený na osobnosti Zdeňka Svěráka v roli herce Prácheňského. Ovšem i další herci doslova excelují - Petr Brukner coby "krasavice" Vlastička, Bořivoj Penc coby doktor s hříchy mládí, Marek Šimon se svým tajemstvím, zvědavý invalida Karásek a.k.a. Jan Kašpar, no a samozřejmě Miloň Čepelka, zamilovavší se na první pohled. Je to zkrátka skvělá legrace a zcela po zásluze se tak Záskok řadí mezi klasiku českého humoru. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (22)
- Původně v této hře hrál také Jaroslav Uhlíř, a to roli podruha Bárty. Později však divadlo opouští poté, co nepřišel na 2 představení, které za něj odehrál Marek Šimon. „To byla dvě představení. Když se mi to stalo poprvé, tak mě chtěli vyhodit, ale Svěrák se mě na té schůzi, která kvůli tomu byla, zastal, že: ‚To bychom se museli povyházet všichni. Každýmu z nás se to někdy stalo.‘ Když se mi stalo podruhé a pikantě na to, že jsem ten celej den strávil se Zdeňkem. Nevím co jsem dělali, myslím, že na nějaké písničce a já jsem mu asi v půl jedenáctý volal, že mám refrén a on na to: ‚To je hezký, ale dnes si měl hrát, víš to?‘ A já jsem povídal ‚nevím‘ a ptal jsem se jak to mám vědět? A on na to: ‚Máš číst fermany,‘ a já nevěděl, co to ferman je“ řekl Jaroslav Uhlíř. (mnaucz)
- I přesto, že se hra hraje ve dvou půlích, tak jako jediná z her DJC je rozdělená na 3 části. Část A („Seminář“), část B („Mistr přijíždí“) a část C (Divadelní hra – „Vlasta“). (mnaucz)
- Ladislav Smoljak původně chtěl, aby herci seděli v šatně a debatovali o ní, Zdeněk Svěrák však namítal, že by mu vadilo, kdyby hru neviděl. (Kulmon)
Reklama