(Ne)obyčejný kluk

Dávať vysoké hodnotenia snímkom, ktoré vo vás vyvolávajú sentimentálne emócie, je akousi tradíciou. Musia byť však vydarené. Priznám sa, trochu som z niektorých pasáží mierne vytočený pre ich komerčnosť a povrchnosť, ale spomenuté sekvencie sa hneď rýchlo strácajú v celku. Takže, tu máme x-té morálne posolstvo pre obyvateľov planéty Zem, ktoré si ale minimálne 95% populácie nevezme k srdcu. (19.12.2018)

Citová ždímačka jak hovado. Stephen Chbosky podobné snímky prostě umí. Dokonale se dokáže vcítit do lidí a dětí stojících v koutě a následně svoji myšlenku zvládne bravurně předat divákům. Neskutečně citlivá věc, ve které se mu podařilo přesvědčit dokonce i Owena Wilsona k vážnému a procítěnému výkonu. Jacob Tremblay je neuvěřitelně talentovaný malý frajer. Strašně se mi líbily dialogy a monology napříč celým filmem. Jedna zajímavá myšlenka za druhou. Ani přes parádní dialogy mě příliš nezaujaly příběhy ostatních. Například bíločerná romance sestry hlavního hrdiny. Tento snímek vás vezme na dvě hodiny do trošku jiného světa. Do světa, kde jsou všichni v jádru duše hrozně hodní, do světa, kde pravda a láska vítězí nad lží a nenávistí. Filmu se dokonale daří předat svoji náladu divákům, což je důvodem jeho úspěchu. (25.03.2018)

Perks Of Being Wallflower byla a je neskutečná pecka,která je nejsilnější ve své obyčejnosti,uvěřitelnosti a přirozenosti.Teď po pěti letech se Chobsky vrací a přináší prakticky to samé a opět boduje na plné čáře...Wonder je hodně silný film,který dokáže dojmout (a ne jednou),ale opět jeho největší síla je v tom,že po emoční stránce netlačí na pilu a nepomáhá si obyvklými berličkami.Dalo by se říct,že i tady se objevuje spousta klišé,ale Wonder s nimi pracuje tak,že se divák rád nechá převálcovat.Navíc podobně jako POBW je v jádru obyčejným,přirozenným a uvěřitelným filmem s velmi dobrými herci.Osobně se mi hodně líbilo,podobně jako spoustě dalším,že se film netočí pouze kolem Auggieho,což by byla ta nejjednodušší cesta,ale ukazuje i pohledy jiných postav,čímž je divákovi nejen přibližuje,ale i ukazuje,že ne všechno je vždy černobílé a dávat pouze na jeden pohled není v pořádku.Jak jsem v tomhle případě nečekal nic a ani jsem si dopředu nic moc nezjišťoval,přiznávám,že mě Wonder dostalo...úplně a totálně...90% (04.02.2018)

Srdcervúca dráma to beriem. Hoci na môj vkus to tlačilo na pílu až príliš (čepeľ doslova horela) no svoj účel to splnilo. Zachytilo to celkom obstojne citlivú tému šikany, inakosti u detí a až na ten happyend to bolo uveriteľné. Skoro aj slzička padala. Bolo to síce samoúčelné, čo môže prekážať nejednému divákovi (ako mne) ale bolo to kvalitne nakrútené, to bez debaty, pre inú divácku základňu, než moju ale bolo. (19.11.2018)

SPOILERY Chbosky po své debutové nudě už konečně ve svojí druhé nudě začal žít trochu v realitě, ale pořád je jeho film z nějakého fantasy sluníčkového světa, kde sice lidi mezi sebou nějaké problémy mají, ale ve skutečnosti jsou všichni, všichni do jednoho, strašně hodní. Smrdí to už od jeho rodiny, která je tak strašně tolerantní, hodná, dokonalá a bezkonfliktní, jako by vypadla z obrázků Vesmírných lidí nebo Strážné věže. Ve škole nám kluk sice prožije nějakou tu šikanu, ale vždycky si - poměrně rychle - najde nějaké pravé kamarády. Děj je vlastně jenom slepenec klišé ze všemožných rodinných a teen filmů - "outsider" nebo chcete-li jiné dítě (navíc s deformovaným obličejem), teen sestra přišla o nejlepší kámošku, teen ségra se zamiluje (do černocha, abychom byli i správně multikulturní), teen ségra se snaží uspět v dramaťáku, kámoška teen ségry se s ní snaží usmířit, outsider je ve škole šikanovaný, strašně dojemná smrt psa (nebo babičky/dědečka - což je snad to nejotravnější klišé), outsider má velké sny, které se mu prolínají do reality... Jediné, co jsem snad nikde ještě neviděl, byla omluva kamarádovi skrze Minecraft. Každopádně, mě nejde o to, aby to bylo strašně originální, mě jde o to, aby se to pokusilo nějak vyčnívat. A tohle nevyčnívá ničím. I když to na divákovi neustále útočí snad každou scénou (a hodně nenáročné a citlivé duše asi celý film probrečeli, pročtu si pak komentáře), ale útočí tak často, že je to až vlezlé a mě jako diváka to hodně štvalo. Proto ve mě ten film nezanechal - kromě kýče, samozřejmě - naprosto žádné emoce, Auggie mi k srdci nepřirostl a žádná jiná postava taky ne, protože se většina z nich chovala jak z jiné dimenze. Tenhle vlezlý a až přehnaně pozitivní film na mě prostě zapůsobit nedokáže. A kdyby do mě náhodou chtěl někdo, kdo tomu dal vysoké hodnocení, rýt, že jsem hovado bez emocí a citů, tak vám musím sdělit, že i mě dokáží některé film emočně zasáhnout, dojmout a v hodně výjimečných případech i rozbrečet (viz Paříž, Texas). Jenže to musí mít sympatické postavy, zajímavý děj a hlavně, hlavně jim nesmí chybět realističnost. Ta ale (Ne)obyčejnému klukovi hodně chybí a tak z ní zůstává jen kýč pro hodně nenáročné citlivky. Musím ale Chboského za něco pochválit, na rozdíl od jeho debutu to nebyla taková útrpná nuda a bylo to i lépe natočené, jenže tady bohužel všechna chvála ode mě končí. A já našel dalšího režiséra, který mi přijde strašně přeceňovaný. Ale dojmout diváka kýčem je přece tak lehké a laciné, že? Btw, ten konec je úplně stejný, jako ten v The Aŕt of Getting By, akorát tam měl nějakou sílu, tady je z něj jen kýč. Vlastně to slovo celý film vystihuje nejvíc - kýč. 2* (19.05.2020)