Princezna Fantaghiro: Jeskyně Zlaté růže

Fantaghiro, tak krásne nenáročná rozprávka. Primitívny scenár plný vecí, nad ktorými sa väčšine ľuďom rozum zastavuje... Je to tak, táto rozprávka z talianskej produkcie (s množstvom českých hercov vo vedľajších rolách) je naozaj fantasy. V pravom slova zmysle. Samozrejme ak tým daný žáner neurazím :-) Možno to nepatrí k skvostom žánru po umeleckej stránke, má to však sebe vlastnú charizmu, to sa nedá uprieť. Takú, ktorá vás buď pohltí alebo budete z toho absolútne znechutení. Ja som patril asi skôr k tej prvej skupine a dobrodružstvá princeznej Fantaghiro a všetkých naokolo som si proste obľúbil. A rád sa k nim ešte v budúcnosti niekedy vrátim, ak to bude možné. Príjemná rozprávka na pohodové dni určené na relax. Dni, keď sa nechcete nadmerne zaťažovať. 4/5 (15.05.2014)

Je to nebeská hovadina nezměrných mezí? Ano. Je to zároveň neskutečně zábavná guilty plesure (tak nějak mě nenapadá žádný český ekvivalent, který by nezněl vrcholně odpudivě)? Ano! Celá série je pro mě osobně jedním z prvních nakouknutí do nšjského fantasy světa (byť divného a pofiderního), kterému neublíží ani infantilita v první linii doprovázená zjevná hloupostí a afektovaností, ať žije starej dobrej závoj mlhy z dob kdy jsem viděl poprvé, jako malá ploutev... (28.02.2014)

Dětskýma očima viděno, bylo by to zřejmě za 4*. Teď jsem se na první dva díly podívala ze zvědavosti a jsem hodně zklamaná. Co ten král proboha? Ten má v sobě asi 10 osobností, které získávají navrch tak, jak scenárista potřebuje. Od válečníka, milujícího manžela, blázna, tyrana, hlupáka až po chápaveho tatínka. Sestry Fantaghiro jsou uplné tupěny, které neumějí ani číst a najednou jsou pověstně moudré. A takových věcí je tam spousta. No znovu už fakt ne. Když jsem na začátku třetího dílu viděla kozatou záporačku, která se jen chechtá a pronáší: "Jsem zlá", musela jsem to vypnout. Takže hvězdička za romantickou linkuba z nostalgie. A už nikdy víc. (11.02.2023)

Ďalšia rozprávka môjho detstva, škoda, že už ju nedávajú, možno by som hviezdičky znížila. Ale čo, krásna a odvážna Fantaghiro, fešák Romualdo, zákerná Čierna kráľovná (volala sa tak?), Bojnice a pekný príbeh. Áno, aj ja si spomínam na hrozné umelé rozprávajúce zvieratká, kamene, zeleninu a bohvie čo ešte, ale čaro to tomuto filmu neuberá, skôr naopak. (09.08.2010)

Včera jsem po letech viděla princeznu Fantaghiró a přiznám bez mučení, protože mučením bylo trochu sledování filmu samotné, že moje dětské okouzlení se mi vzkřísit nepodařilo. Hodnocení nechávám, protože, ač necítím potřebu mávat mečem a střílet z luku, mám pochopení pro člověka, který rád čte, chce o sobě rozhodovat sám a povídá si s husou, stromy a kameny. Fantaghiró si povídá dokonce i s Romualdem, i když její dialog s kamenem byl podstatně nosnější, než postřehy, co si stihla vyměnit se svým nastávajícím. Pro mou dětskou duši to mělo správně mystickou atmosféru, krásné (taky naše) exteriéry, včetně exteriéru všech princezen, mé cynické dospělé já se řehtalo jak opilý kůň nad šablonovitostí postav, některými dialogy a zejména nad pekelným dabingem. (22.08.2014)