Princezna Fantaghiro: Jeskyně Zlaté růže

Tento způsob natáčení pohádek, kde je dětskost nahrazena dětinskostí, vtip kvílivými hlásky mluvících předmětů a decentní zamilovanost telenovelními dialogy, zdá se mi poněkud nešťastným. Navíc se moje rozumové já vzpěčuje uvěřit tomu, že by si křehkou Alessandru spletl s chlapem kdokoli bez nároku na bílou hůl a vlčáka. Nicméně můj smysl pro spravedlnost se cítí povinen dodat, že Fantaghiró to s ničím z toho, co jí vytýkám, ještě nepřehání tolik jako její pohádkové nástupkyně, je natočena v malebných českých exteriérech a herecky to nenápadně podepírají takové pilíře jako Mario Adorf a Jean-Pierre Cassel, takže výsledkem je bez následků přežitý průměr. (29.09.2007)

Vůbec nevím, jak se mi podařilo na ni zapomenout. Teď hodnotím spíše z nostalgie, protože ta u mě opět převládla. Pamatuju si Alessandru Martines převlečenou za chlapce, mluvící husu a mluvící kámen. Byl někdy v našich pohádkách mluvící kámen? Já myslím, že nebyl. Dobrá ukázka toho, že za dobro se musí bojovat a někdy mu i něco obětovat (30.04.2009)

Dětskýma očima viděno, bylo by to zřejmě za 4*. Teď jsem se na první dva díly podívala ze zvědavosti a jsem hodně zklamaná. Co ten král proboha? Ten má v sobě asi 10 osobností, které získávají navrch tak, jak scenárista potřebuje. Od válečníka, milujícího manžela, blázna, tyrana, hlupáka až po chápaveho tatínka. Sestry Fantaghiro jsou uplné tupěny, které neumějí ani číst a najednou jsou pověstně moudré. A takových věcí je tam spousta. No znovu už fakt ne. Když jsem na začátku třetího dílu viděla kozatou záporačku, která se jen chechtá a pronáší: "Jsem zlá", musela jsem to vypnout. Takže hvězdička za romantickou linkuba z nostalgie. A už nikdy víc. (11.02.2023)

Ako malý som na tejto sérii tvrdo frčal, ale v r. 2018 (kedy som si odvážne dal reprízu) je to vskutku nemalá šialenosť, ktorá, bohužiaľ, nemá s kvalitami veľa spoločného. Strašné akčné scény, primitívne triky a nešťastné (pseudo)davové scény (10 znudených štatistov + koč). K tomu zvláštny žánrový mix: spočiatku drsné a pochmúrne ako Excalibur, postupne sa ale z toho stáva neškodná rozprávka s tyranským kráľom, ktorý je tu neviem prečo zobrazený ako sympatický deduško. OK, sme v rozprávke, tak ale ak to chceli takto, potom mali vystrihnúť ponurý začiatok. Asi sa im to vymklo spod kontroly a príliš neskoro si uvedomili, že na réžiu rozprávky pre deti a dievčatá najali režiséra Démonov. Úžasným dojmom pôsobia majstrovské prezliekacie schopnosti hneď niekoľkých postáv. Žžena si ostrihá dlhé vlasy a hneď ju všetci pokladajú za muža. Našťastie to zachraňuje sympatický kasting (Alessandra Martines, Mario Adorf, Kim Rossi Stuart), absurdnosti súvisiace s miestom natáčania (Zedníček!!!), idylická prírodná výprava (hrady, zámky, lesy, jazerá) a fajn postavy (kto svoje deti nechcel pomenovať Cataldo a Ivaldo?). "Až" 3* dávam hlavne preto, aby bolo kam klesať, pretože ďalšie pokračovania boli horšie. (01.02.2006)

Tak na tento film mám z detstva veľmi, veľmi pekné spomienky. Však kto by nepoznal udatnú princeznú Fantaghiro, ktorá sa ničoho nebála iba lásky. Veľmi pekné talianske spracovanie naviac aj s českými hercami, čo som až neskôr veľmi ocenil. Nádherná príroda, výpravné scény, no a na tú dobu veľmi príjemné spracovanie. Aj keď mám rád tento film, keď sa naň pozerám s odstupom času nachádzam v ňom mnohé veci, ktoré ma rušili, možno až príliš fantasy - rozprávkové poňatie. To však nič nemení na tom, že tento film patrí k tým lepším hraným rozprávkam, ktoré som mal možnosť vidieť. (20.01.2012)