The Phantom of the Opera
Fantóm opery
VOD (1)
Obsahy(2)
V tomto klasickém němém hororu zjistí mladá ctižádostivá operní pěvkyně Christine Daaé, že má tajemného ctitele, který jí chce pomoci stát se přední umělkyní. Tímto tajemným maskovaným mužem je Erik, známý také jako Fantom, ošklivě znetvořený samotář, který žije pod pařížskou operou. Když Fantom Christine zajme a vyžaduje její oddanost a náklonnost, vydává se ji zachránit její nápadník, vikomt Raoul de Chagny. Tento film se nejvíce podobá Lerouxovu románu a většina fanoušků jej považuje za jeho dosud nejlepší filmovou verzi. (Film Europe)
(více)Recenze (82)
Fantom opery se snaží kondenzovat šokující hrůzu a rozpadá se mu přitom celek, skýtající v obtížně přístupných zákrutách svého labyrintu mnohé temné otázky, jež by mohly anatomizovat tu kalnou interiérovou, podzemní existenci, která se skví (či spíše ztrácí) v centru jeho (ne)pozornosti, a dosáhnout tak sugesce hrůzy opravdové. Nadto je tento raný pokus ještě vychýlen z vypravěčské osy zacílené k marné pointě, statickými jevištními mezihrami, které by přeci bývaly mohly být dokonalými tapetami smutku osamělého vyděděnce, kolorujícími jeho věčnou nespavost. Ptal jsem se, co je to za život v propasti, jaké jsou city neživené sluncem, ale plynovými lampami, leč dozvěděl jsem se, že pod maskou není víc než přespříliš snadno uvěřitelná legenda. ()
Naprosto geniální filmové zpracování Lerouxeova románu. Prostředí Pařížské opery a podzemí je dokonalé. Herecké výkony velice dobré. Především znetvořený fantom Chaney mě naprosto uhranul. Do toho přidáme kvalitní hudební doprovod a vyjde nám další klenot němého horroru. ()
Viděno s hudebním doprovodem The Autumnist na 36. LFŠ. ()
Mistr převleků, pán masek a muž tisíce tváří Lon Chaney ve své nejslavnější roli Fantoma pařížské opery. Viděl jsem 106 minutovou verzi. Bohatě by mi stačila o patnáct minut míň. Hlavně zezačátku bych výrazně ubral. Ty scény bez Chaneyho (podobně jako v pozdějším mluveném Drákulovi scény bez Lugosiho) jsou docela nudné. Oceňuju skvělé kulisy pařížské opery, tajemné kanály pod operou a skvělý make-up, který "zdobil" Chaneyho tvář. Na make-upy a masky byl Lon zkrátka frajer. ()
Lon Chaney. Majster vo svojom obore. Tu to dokazuje vo veľkom štýle. Ponuré podzemné uličky, tiesnivá a všadeprítomná hrôza. Jeden z najlepších ´´ksichtov´´ v dejinách kinematografie, pri ktorom sa museli v tej dobe desiť aj tí najotrlejší. Neprekonateľná a všemožne inšpirujúca verzia slávneho románu, ktorá si právom vydobila svoje pozície na tých najlepších miestach medzi nemými horormi. ()
Prenadherne a zároveň strašidelno desivé kulisy. Muzikálové kreácie i hudobné doprovody boli vynikajúco zladené.Romantický príbeh tu bol dosť omieľaný a keby to celé skrátili tak by to dopadlo čosi lepšie.Ako som prv ý krát uvidel aká tvár sa skrýva pod maskou brrrr ma v tom momente opantal skľučujúco ťaživý pocit. Červená smrť bola tiež štýlová .L.Chaney bol nesmierne presvedčivý a ako zločinec tiež bol ukážkový.Nechýba dramatickosť,mučiaci strach z mučiarne a o atmosferické chvíľky tiež nieje núdza.Len príbeh je rozťahaný,plný naivity(aj keď to sa dá pochopiť podla natočenia filmu) a má pár nezmyselností.A žiadne viditeľné vraždy ale aj tak som spokojný. ()
Hrozně bych to chtěl mít rád, ale je to prostě slabý. Je v tom cítit potenciál, má to pár zajímavých scén a obrazů, občas tam probleskne nějaká chytlavá atmosféra, ale jako celek je to dramaturgicky hrozně rozdrbané. Skoro polovinu filmu to křečovitě buduje nástup Fantoma, ten se konečně objeví, ale namísto toho aby to chytlo spád tak furt někdo někde někoho hledá, na někoho volá, někde bloudí, hrozně dramaticky se tváří.. S postavami se zde zachází naprosto ledabyle. Na začátku je představen nějaký soubor charakterů z nichž polovina vlastně není nějak zajímavá ani důležitá pro děj aby se třeba v poslední třetině odnikud vyloupli nějací detektivové s identitou Fantoma. A to nejsou věci co by se daly přičíst tomu, že je to starý, němý film. Takových starých, němých filmů které jsou špičkové je dost na to abych měl povědomí o tom jak mohl tenkrát film skutečně fungovat. Tohle funguje jen občas a spíš na půl plynu.. ()
Viděl jsem několik slavných hororů němé éry (Dracula, Upír Nosferatu, Frankenstein, King Kong...) a Fantom opery patří mezi nejlepší především z jednoho důvodu - hlavní příšera je opravdu příšerná! Traduje se, že při premiéře pár lidí při pohledu na něj omdlelo a víte co? Já se nedivím. Když na střeše Opery sedí na soše nebo na konci zběsile řídí kočár s koňmi, je opravdu děsivý a i dnešní divák si musí říkat, že to je dost slušný magor. Jinak herci samozřejmě přehrávají jako o život a scénář je občas víc vtipný než strašidelný (,,Byl to Fantom a ach bože - neměl nos!"), ale to je u filmu z roku 1925 spíš klad než zápor:) ()
Umelecké a zároveň depresívne prostredie s fantómom a jeho pudmi, ktoré sú rovnaké ako u všetkých pohľadnejších ľudí. Tiež chce lásku a symbolizuje typickú hororovú drámu nemého filmu. Odzrkadľujú sa tu napr. ľudské slabosti, emócie, svedomie... A táto téma je takisto obľúbenou adaptáciou pre rôzne inscenácie, ale že by ma to vyslovene chytilo - to nie. Z tých silnejších momentov sa dá vyzdvihnúť napríklad padajúci luster, stúpajúca hladina vody, pivničné priestory... Navyše je to ovenčené peknými kostýmami a maskami. A týmto to práve pôsobí elegantne temne (čo sa málokedy vidí hlavne dnes). A narozdiel od expresionistických motívov z Kabinetu Doktora Caligariho sa ťarcha sústredí predovšetkým do interiérov (tým bol Caligari výnimočný, že obsahoval jedinečné prvky a symboly...) ()
Viděl jsem jakousi 75min. verzi která ale dle vnitrosítě očividně neexistuje, ale díky té délce to vůbec nenudilo. A tak mi ani nepřišlo vzhledem k ději, že tam chybí 15-30 min. Na rozdíl od té barevné ze 43, kterou si již moc nepamatuji, ale vím že jsem se u ní 3 roky po 1. čtení předlohy v 1991 nudil k smrti a jelikož jsem při revizi zjistil, že ji zde nemám ohodnocenou, tak si počkám až na shlédnutí v souč. době, které bude nezatížené přihlouplým mládím a navíc ovlivněné mou láskou k dokonalému technicoloru, byť jako mnozí jiní říkám, že Phantóm Opery vynikne nejlépe monochromatický. Když vezmu v potaz, že jde o jednu z mých oblíbeností, přečtených/zakoupených před 15.rokem věku, tak se dá říci, že ze všech verzí (ne, neviděl jsem všech 32, nejsem blázen, včetně 8 tv v. z nichž některé pocházejí z Argentiny nebo Číny, což je bez komentáře) které jsem dosud viděl a z nichž (až na tuto vyjímku) mě žádná neuspokojila, spíše nudila, jsem považoval tento ultraclassický román z r.1909-10 (knižně 1911) za prokletý či nesfilmovatelný. Buď se z toho stala přemrštěně opuletní kostýmněvýpravná podívaná, nemaje ovšem s atmosphérou a předlohou jako takovou skoro nic společného, nebo se z toho stal přiblblý muzikál a nebo ještě lépe... italský krvák. Píši to proto, že mě mělo už dávno napadnouti, že ta nej verze bude s velkou pravděpodobností ta 1. či v tomto př. hnedle 2., pocházející ještě z pradávných časů, kdy filmy byly mladé a nezkažené.;-) Pokud by to např. točil Whale v těch zvukových 30.letech se stejným obsazením, jsem si jist, že by to byl stejný flák, jako Neviditelný. Pochváliti musím hudbu, která mi přišla na němý film dosti moderní a co je hl. nerušila (jak se to občas stává) děj, alébrž ho dokonale doplňovala. U mě překonává Metropolis a staví se po boku démonických varhan z Murnauova klenotu jm. Nosferatu. Legendární Lon Chaney (kterého znám již spíše poněkud oteklého z let 60tých) se svým vzhledem, se neztratí ani dnes v době digipříšer apod. Co mě ale hodně přequapillo, tak Mary Philbinová, neb její výkon byl jako hudba dosti napřed a až na pár theatrálních vyjímek, které jsou prostě copyright této éry obecně, mě po velmi dlouhé době, nějaká herečka zaujala v němém filmu. A oněch nepřiznaných 8 scénáristů si očividně knihu přečetlo a bez větší devalvace (jasně, že i zde jsou změny, ale dle mého nikterak velké či zásadní) ji přenesli (aniž by se z toho stal nekoukatelný přeplácáný a dnes jako bonus navíc, hyperkorektně obsazený guláš, který sice ještě nevznikl...asi, ale jistě to časem někoho napadne) na nejprve filmový 16mm pás a posléze na plátna světových kin. Teď si ještě vybrati mezi ´´colorovanou´´ verzí (ta mě moc neláká) a plnou 107min. verzí. Eriku...raď. Má se otočit štír? Má se otočit kobylka? ()
Může to, při mém hodnocení, znít poněkud úsměvně, ale pevně věřím, že toto je ta nejlepší filmová verze Fantoma Opery. Starý němý film se solidními hereckými výkony, ale mně tento příběh prostě nikdy nepřišel nijak zajímavý. Groteskní podívaná, která se celou dobu točí, plus mínus v prostorách Pařížské opery mě chvílemi lehce uspávala, ale určitě to není vyloženě špatný film. ()
Tajemný a místy i napínavý děj což je vhledem k roku vzniku nutné vyzdvihnout, už jen minimálně pro to že remake z roku 43 je ve srovnání s tímto filmem hodně nepovedená fraška bez atmosféry. Důstojná a povedená adaptace slavného románu. 65%. ()
Už jsem z těch němých celovečeráků poněkud unavená, takže pro každý další takový film bude těžší a těžší mě přesvědčit. Fantom opery není špatný. Masky jsou skvělé, má to příběh a napětí, atmosféru. Ale bohužel, trošku mě nudil a nijak mě nenadchnul. Proto nemůžu dát více než tři hvězdy. ()
Psychor je rovnaka aktegoria ako Kadak jak tak pozeram - asponze Kadak sa netvari ako najvacsi hororovy expert na csfd. Vsimol som si u Psychora ze ked on da odpad, tak ide o mimoriadne kvalitny a zaujimavy film. ked on da 4 a 5 hviezd, tak vacsinou zase ide o same otravne, plane, nudne ukecane amaterske sracky. Dobry koment pooskytol MikoNR1909, fakt scena s lustrom vyborna, pivnicne priestory masaker ...... skoda ze ide o nemy, film, rad bych niekedy aj ozvucit to : 76 % ()
Éra němých filmů dokázala vyprodukovat několik děl, která stále dokáží dodávat zážitek při jejich sledování. Tento film má jeden obrovský klad a tím je strhující hororová atmosféra, plná napětí, děsu a hrůzy. Hudební doprovod klasických tónů umocňuje prožitý zážitek. Ústřední postavou je tajuplný Fantom jménem Erik (skvělý Lon Chaney), duševně nemocný člověk, který neváhá kohokoli kdykoli a kdekoli zavraždit. Trpí pocitem ublíženosti, natahuje své chtivé ruce nenasytně po mladé krásce, aby si psychickým nátlakem a vyhrožováním vynucoval její lásku a náklonost. Vyžívá se ve vzbuzování hrůzy u druhých, vychutnává si strach v očích ostatních lidí a jejich tělesnou i duševní bolest. Podzemní katakomby jsou jedinečným labyrintem a bezpečným úkrytem před spravedlností. Z dalších rolí: mladá a naivní pěvkyně Christine Daae (Mary Philbin), její bojující snoubenec Vicomte Raoul de Chagny (Norman Kerry), a policejní komisař na stopě Ledoux (Arthur Edmund Carewe). Láska bojuje se sadistickým násilím, na odvážné čeká nejedna důmyslná past. Netvor chce uchvacovat a brát, rdousit, vraždit a vysmívat se všemu a všem. Děsí, aby mohl vše řídit. Ale každý strach se v anonymitě davu dá překonat. ()
36. LFŠ Němý film tak jak je mám rád. ()
Fůj, ten je hnusnej :-D ()
Nechci trpět předsudky vůči anglicky mluvící kinematografii, ale moje dosavadní poznatky vyznívají bohužel nekompromisně - s výjimkou D.W. Griffitha (mj. průkopníka zoomu) nenacházím v této oblasti žádný podobně významný zdroj inspirací, narozdíl od technicky a výtvarně interesantních Němců či Francouzů, a i tento film (jeden z nejslavnějších ve své době) je tím případem. Cítil jsem se podobně netknutě jako u raného Hitchcocka, nejčistším příkladem budiž jeden ze symbolů Fantoma opery - pád majestátního lustru - mnou prolétl jako Concorde. Jediné, co si i po dlouhé době od natočení zasluhuje slova chvály, je Lon Chaney a jeho (na poměry němého filmu) civilní herectví, které dodává filmu aspoň tu špetku napětí. Vedle něj odvedli dobrou práci i maskéři, chvíli jsem měl pocit, že se dívám do zrcadla. :-) Necítil jsem se otráven, ale pokud někdy přijde řeč ohledně slavného Lerouxova románu, vzpomenu si vždy na slavné muzikálové podání Andrewa Lloyda Webbera s výbornou Sarah Brightman. 50% ()
Až na závěr vcelku věrný přepis románu, což bohužel znamená, že se divák první polovinou filmu musí doslova pročíst, a že některé důležité věci spadnou pod stůl (jak v němém filmu vyjádříte hlasovou indispozici Charlotty?). Na druhou stranu jde o příjemný blockbuster s rozmáchlou výpravou, takže děj není v ničem ochuzen a dočkáme se opravdu napínavého výletu do podzemí Paříže a potěší i expresionistické hrátky se stíny. ()