Režie:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaroslava Schallerová, Helena Anýžová, Petr Kopřiva, Jiří Prýmek, Martin Wielgus, Jan Klusák, Alena Stojáková, Karel Engel, Libuše Komancová, Eva Olmerová (více)Obsahy(1)
Stejnojmenný básnivý román Vítězslava Nezvala posloužil režiséru Jaromilu Jirešovi k vytvoření jakési surrealistické koláže, v níž se mísí romantické ladění s hrůzostrašnými prvky. Hrdinkou je třináctiletá dívka Valerie (J. Schallerová), která se do svých zhmotnělých představ natolik zaplétá, až přestává rozlišovat mezi skutečnem a halucinacemi. Pitoreskní i děsivé události kolem Valerie se posouvají do roviny sice hrůzostrašného, ale přece jen slastného snění. Postavy se vyznačují silně symbolickým zabarvením, ani jednotlivé dějové motivy nejsou vázány striktní logikou. Sám Nezval kdysi k příběhu uvedl, že jej utkal „z lásky k tajemství starých vyprávěnek, pověr a romantických knih, psaných švabachem, jež se kdysi mihly před mýma očima“. Valerie a týden divů uzavírá experimentující linii v naší kinematografii 60. let. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (258)
"Probouzí se květina, touha pučet začíná." Ryzí poetika, velmi křehká filmová báseň, čistá jako po tváři stékající slzy nevinnosti, které se kouzlem proměňují na perly. V kontrastu s černočernou Graciánovou duší je to báseň běloskvoucí, něžná a čistá, ale již i lehce eroticky smyslná, zasněná a rozvíjející se, jako na jaře okvětní plátky květin. O neuchopitelných tajemstvích křehké dívčí duše, v níž se nesměle začíná probouzet ženskost, do veškerých krás i temných zákoutí dospělého života. Valerie, Valerie, tak bolestně krásná, tak sladce nevinná! A do její ložnice se vkrádá zhýralý kněz Gracián, s ústy roztaženými chtíčem do úlisného úsměvu a s neřestně rozhalenou chlupatou hrudí, na níž se na řetízku houpají zuby šelmy. Houpající se tak, jak ordinérně vlní boky, když sladkým hlasem pronáší(m) svá nestydatá přání. Ona se zoufale brání jeho chtivým prackám a v poslední chvíli si cosi dává do úst. Pět perel, čistých jak krůpěje rosy. ()
Když jsem byl malý, ještě menší, až úplně malinký klučík, byl jsem Valérií uchvácen. Kdybych tehdy znal slova, která znám teď, řekl bych vám, že se zde ve snovém oparu mísí erotično s hrůzou, což je samozřejmě naprosto famózní kombinace. Sledoval jsem to na naší staré černobílé televizi, a byl v sedmém nebi. Nebo taky možná v nějaké jiné dimenzi, kam děti občas chodí. Chápal jsem ten film. Velice dobře jsem mu rozuměl - pamatuji si na to. Teď už to zdaleka není takové. Čím jsem starší, tím jsem asi menší surrealista. A dobře mi tak. ()
Je pozoruhodné, že něco takového vzniklo v době již utužující se normalizace, kdy spousta novovlných filmařů byla již v klatbě. Tohle je těžko uchopitelný film, žánrově nezařaditelný, něco mezi hororem a temnou pohádkou, poetické vyprávění, který nelze brát rozumem, spíše ho jenom procítit. Ale ještě více, než odvážný Jirešův přístup k divákovi (takové to „tady to máte a poperte se s tím jak chcete“) oceňuji práci výtvarnice Ester Krumbachové, která se tady fakt vyřádila a mnohé její vizuální kompozice jsou nezapomenutelné. Pro mnoho diváků ve výsledku těžko stravitelný filmový experiment, který mě pro svoji jinakost celkem bavil, ale ti tak byl pro mě místama těžkým oříškem k rozlousknutí. Ovšem je dobré vědět, že pedofilové nosí náhrdelník ze zvířecích zubů :o) ()
Jako Boschova Zahrada pozemských rozkoší - vzbuzuje ve mně podivnou slast a zároveň štítivý odpor. Žel, odpor nakonec převládne navzdory výsostně stylizované podívané, která však, hlavně díky obsahu, docela brzy přesytí. Můžete to klidně odnést, už nebudu. No, čert ví, co v sedmdesátém frčelo za modely... nebo snad ve třicátém druhém, pane Nezval? Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Extrémě zvláštní ale oduševnělý a celkově hodně podmanivý film, který je po řemeslné stránce naprosto výborně zvládnutý. Především Čuříkova kamera a Fišerova hudba je nádherná. V hlavní roli krásná Jarka Schallerová dodává snímku tu pravou nevinnost. Na někoho to může působit jako pedofilní psycho ale na mě to zapůsobilo jako velmi netradiční a podmanivý zážitek. ()
Galerie (75)
Zajímavosti (20)
- Drobnou roli chlapce s bubínkem si ve filmu zahrál Robert Nezval, syn autora knižní předlohy Vítězslava Nezvala. (skudiblik)
- Helena Anýžová, ktorá hrá vo filme babičku, Elsu, matku i vzdialenú sesternicu, sa podieľala aj na výbere lokalít a popritom ešte stihla aj navrhovať kostýmy pre snímku Vtáčkovia, siroty a blázni (1969). (Raccoon.city)
- V scéne s ľahko erotickým podtextom si zahrala miestna komparzistka Bedřiška Chalupská. Scéna sa odohrávala vo vode, ale keďže sa natáčalo v septembri, voda bola studená, a tak štáb zahrieval protagonistky dekami a rumom. Jej honorát bol na svoju dobu kráľovských 2 600 Kčs, čo bolo viac ako dvojnásobok jej mesačného platu. (Raccoon.city)
Reklama