Interview s upírem

Když jsem před pár lety Interview s upírem zhlédl, měl jsem z něj takové rozpačité pocity, a tak jsem si ho opět připomenul a musím jít s hodnocením nemilosrdně dolů, protože je to jakýsi předobraz toho, kam se mnohem jednoznačněji posléze vydalo Stmívání. Upíří příběhy mají svůj základ v gotickém románu a především v romantismu, tudíž takové ty romantické motivy rozpolcené duše a vášně tam tak nějak patří, ale se příběh vydal cestou pokleslé romantiky a poslouchat patetické dialogy je místy docela utrpení. Filozofická rovina o nesmrtelné bytosti, která se obtížně vyrovnává s plynutím času a svou neměnností, je tady vyloženě odbytá a plytká, třebaže se jí věnuje poměrně dost pozornosti. Neil Jordan má na svém kontě zajímavý experimentální horor se zvláštní artovou poetikou Společenství vlků, tady svůj talent ale plně podřídil zájmům studia a je to zkrátka znát. Vznikla taková ambiciózní velkohubá adaptace, která prodává především vizáž Toma Cruise, Brada Pitta a mladičký půvab budoucí hvězdy Kirsten Dunst. Bát se není čeho, napětí je taky poskrovnu, jen ten rozpočet je na výpravě docela poznat. Celkový dojem: 45 %. (14.02.2012)

Když tenhle film dávali 14-15 let zpátky poprvé v televizi, usedala jsem do křesla s mírným pocitem odporu - čekala jsem dle názvu nějakou přiblblou komediální taškařici. Aspoň se podívám na hezkého chlapa, utěšovala jsem se (nemyslím tu mrňavou inkarnaci americké arogance, ani v té době pro mě neznámého Antonia B.). A pak jsem dvě hodiny bez dechu zírala s očima jak od manga animátora, naprosto pohlcená atmosférou i příběhem, ba ani ten Cruisovic Tomík mi nevadil. S odstupem času už to tak nekriticky nevidím, film se místy táhne jak chrchel po zdi a patosu je taky přes rozumnou míru, ale z nostalgie a pro ten úžasný první dojem ponechám hodnocení na nejvyšších postech. Současné filmy mají smůlu, že už není tak snadné mě okouzlit, jako když mi bylo **náct. 90% (70% z pohledu cynické stařeny;-)) (20.01.2011)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Uznávám výtečné herectví Cruise a Pitta i vystižení a přesnou charakterizaci žánru. Ale to je vše. Vlastní upírství, spousty mrtvol lidských i krysích, včetně dvou pudlíků, mne nechávají filmově zcela chladným. Tento typ filmu mi nic neříká, naopak se mi víceméně hnusí, jakkoliv mi násilí např. v kriminálkách nebo ve válečných filmech nevadí. Sorry. Trailer: http://www.csfd.cz/film/4883-interview-s-upirem/videa/ (27.11.2009)

Gotické horory mají své kouzlo, to jenž nejde slovy pospat a duše s ním je v podivné symbióze. Neil Jordan prokazuje svou schopnost vypravěče v každém záběru, při každém vašem nádechu. Výpravná, pompézní podívaná, notně zahalená do hávu depresivní nálady. Vše ještě dokreslují velmi temné a chladné kulisy. Po výpravné stránce jest film naprosto dokonalý, svazuje diváka neviditelnými lany emocí a prostupuje jím až do hlubin jeho podvědomí. Démoničnost Brada Pitt, to s jak temnou elegancí kráčí dějem, to silné upírské charisma jenž vystupuje z obrazu, to je až neuvěřitelné. Tom Cruise se svou gotičností mírně zaostává, i když jeho role má svojí hloubku. Roztomilá, avšak ve své podstatě nepříjemná mladá dáma v podání Kirsten Dunst je tak zvláštním protipólem ku dospělému upírskému já. Ten jenž mi jeho role přišla přinejmenším zvláštní, tím jest Antonio Banderas. Jeho jižanský náboj mi do toho chladně depresivního prostředí příliš nezapadal. Ovšem nejen obraz navozuje tu správnou podivnou atmosféru, ale i hudba Elliota Goldenthala, chorální mužské sbory, depresivní tóny jakoby z hlubin lidského myšlení a chápání. Novela Anne Riceové přináší jiný pohled na upírské legendy, jiný než na hraběte Draculu, v něčem více a v něčem zase méně originální. Co filmu chybí? Jediná věc, schopnost zarýt se pod kůži diváka, ta schopnost jež mají mnohá nezapomenutelná hororová díla, ta schopnost co z nich dělá něco nezapomenutelného. Ovšem spíš než hororová děsivost je tu ponurá poetičnost, takže se vlastně ani není čemu divit. Zkrátka typický Neil Jordan. (23.08.2004)

Hvězdné duo vlasatců v hlavní roli konečně jednou v zajímavém upírském filmu. Atmosféra povedená a ty věky, které plynou jsou téměř hmatatelné (Superman rulezz). Přesto je ISU na můj vkus trochu moc pomalé a ve dvě ráno mi klesala víčka víc než by bylo záhodno. Nejsem holt žádný upír. Aspoň myslím. (16.08.2010)