Interview s upírem

Nemohu si pomoci, nudilo mě to. Interview řadím mezi lepší z těch upírských filmů, které znám, ale zase taková pochvala to díky všem těm Bladeům a Draculům 2000 není. A upřímně mě to mrzí. Mrzí mě to kvůli nápadu ukázat upíry jako živé (brát s rezervou) a cítící bytosti, který vůbec není marný. Mrzí mě to kvůli nesporné atmosféře celého filmového zážitku. A mrzí mě to kvůli hercům. Rozhodně se nemodlím a nepálím kadidlo před plakátem Toma Cruise, ale jeho kreace mefistofelského Lestata s tvářičkou zlatovlasého cherubína opravdu vyvolává příjemné zastuzení v zátylku. Kirsten Dunstová předvedla jako další anděl s podobou panenky a duší nepoměrně starší a ďábelštější jeden z nejlepších dětských hereckých výkonů, jaké znám. Trochu jim to kazí Brad Pitt, ale dost možná je to dané patetismem jeho role. Naproti tomu Banderas a Rea předvedli na malém prostoru velké divadlo. Doslova, Théatre des vampires z vás...řekněme vysaje všechny síly. Naneštěstí nic z toho neuchrání snímek před dilematem, s nímž si Jordan ani Riceová nedokázali poradit, totiž směstnat všechna témata a příběhy na plochu celovečerního filmu srozumitelným způsobem. Výsledkem je dojem neskutečné rozvleklosti (opravdu jen dojem, spousta filmů je podstatně delší než dvě hodiny), nemožnosti pochopení hrdinů a jejich pohnutek (Pittův Louis v tom obzvlášť vyniká a divák má nejednou chuť na něj zahulákat: "Tak co vlastně chceš?") a povrchnosti, protože vecpat do dvou hodin příběh odehrávající se od svůdné frankofonní dekadence neworléanské smetánky přes pokryteckou střízlivost 19. století k přemodernizované současnosti, příběh tápající, váhající a nerozhodné lidské duše, příběh o hledání cesty mezi životem, smrtí, zatracením a spasením, příběh lidství a zrůdnosti, lásky a zabíjení, požitkářství a zapomnění, děsivé síle smrti a mnohem děsivějším prokletí nesmrtelnosti, to snad ani není úkol pro smrtelníky. Takhle zůstává divák navnaděný a neuspokojený, protože se mu lahůdkou svůdnou jako pro upíra tepenná krev panny z vyšších kruhů jen zamává před nosem a bez ohledu na to, že triu Cruise, Pitt a Banderas by asi leckterá nastavovala krk dobrovolně, z nás Interview nic moc nevysaje. Měla bych pro potenciální scénáristy a režiséry podobných témat, případně dalších knih Riceové, jeden mírně heretický návrh - co to příště zkusit s televizním seriálem? (01.08.2007)

No, chtělo to dvě férové šance, ale nakonec se u mě Interview vyšplhalo na ty čtyři hvězdy. Ale chci si to sakra přečíst, a to jako že dost. Nějak nechápu, proč se mi tak líbil Perezův Marius v jinak katastrofální a děsně cool Queen Of The Damned (mám pocit, že tu po přečtení díla madame Riceové zatratím, nosič rozlámu a ponechám sobě jen famózní OSTčka:)) a fešák Braďák Louis mě jaksi ponechává klidným. Nejspíš to bude tím, že Interview není bezduchá zábavka (a já se teď potřebuju z rozličných důvodů především pobavit). Ejhle, světlo. Měsíční, samozřejmě. Interview je skvělá studie mysli "nesmrtelných", i když na pořádnou session si asi budu muset počkat na papírové stránky a tlumené světlo lampy - film šel trochu jinam, než by se mi líbilo. Nicméně zdrcující Tom Cruise a děvčátko se zlatými prstýnky místo vlasů a v neposlední řadě i správně děsivý, leč kromě nekolika skladeb samostatně nepříliš poslouchatelný Goldenthal, to dotáhli na těch slušivých osmdesát. A Sympathy For The Devil od GnR může vyvolat jen neskutečně pobavený výraz na tváři diváka - ale ta první sloka tam fakt skvěle sedí... PS: Anne Riceová, těším se na setkání s Vámi a Vašimi dětmi;) (30.09.2006)

Film je to ujetý jak prase, krvavý jako biftek, brutální jako parta ožralých výtržníků a vynikající jak jsem ani nedoufal, že celkem novodobý horor může být. Irský režisér Neil Jordan ho totiž natočil příjemně neamericky, při jeho sledování by se moc lidí popcornu nenajedlo. Atmosféra je až přímo jízlivá a každé upíří zakousnutí je cítit na divákově kůži. První role, ve které mě velmi mile překvapil Tom Cruise. Brad Pitt hrát umí, ale má tu smůlu, že jde z role do role, často nevalných filmů, ovšem slibujících tučný honorář. To však není tento případ. Coby upír Luis je velice přesvědčivý. Velmi tajemně působí rovněž Antonio Banderas a tehdy mladičká Kirsten Dunst byla v roli své úchylné malé upírky Claudie skvělá. Důkaz, že i v dnešní době lze vytvořit vynikající film jakéhokoli žánru. Francis Ford Coppola v roce 1992 odstartoval novou vlnu hororových filmů. Hororů, které nevynikají děsem, ale tajemnem a malebnou výpravou. Škoda, že hororové obrození přineslo jen pár filmů (co já vím tak již zmíněného Coppolova "Draculu", Jordanovo "Interview s upírem", Brannaghova "Frankensteina" a možná ještě Burtonovu "Ospalou díru"). 90%. (14.10.2007)

Snáď najlepší vamp-horror v histórii tohto filmového subžánru. Vysoko profesionálne spracovanie zaujímavého scenára, ktorý je originálny v uhle pohľadu na tému vampirizmu. Povedal by som, že tu možno vidieť aj najlepší herecký výkon Toma Cruisa v jeho kariére. Tiež v tom čase vychádzajúca hviezda Bratt Pitt svojou úlohou v tomto snímku ešte viac zažiaril. "Interview s upírom" je kvalitný film. ***** (23.01.2008)

Neil Jordan bývá většinou nejméně jednou nohou v artu, nejinak je tomu i v rozhovoru s Louisem. Existenciální snímek se točí okolo života a smrti. Žití, přežívání, utrpení, čekání na smrt, nesmrtelnost, nebytí. Louis ztratil smysl života, a tak dělá vše pro to, aby skončil v náruči smrti. Zatímco hledá konflikty a vstupuje do cesty těm, co by ho mohli zabít, jemu do cesty vstoupí upír. V jedné z nejpůsobivějších scén se Lestat vznese s Louisem vysoko do vzduchu, zatímco mu poprvé prokousne hrdlo. Louis má na vybranou a volí temnou stranu. Až pozdě zjistí, jak ostrá je hranice mezi živými a upíry. A dívka Claudie, která se zdá tím správným pojítkem mezi oběma upíry, přinese nakonec zkázu. Jordan předkládá v nádherných obrazech osobitě zpracovaný příběh podle A.Ricceové. Příběh pulsující vášní, erotikou, zoufalstvím i nadějí. Znovu po letech mě bavilo tentokrát více, tak jsem hodnocení zvednul. (16.12.2017)